Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Propagandistický velkofilm Strýček Krüger měl za cíl zdiskre­ditovat britské impérium poukázáním na masakry páchané Angličany v britsko-búrských válkách. Búrové byli interno­váni v prvních koncentračních táborech, což sice odpovídá historickým faktům, nicméně je vrcholem pokrytectví, že na tuto skutečnost poukázali právě nacisté, kteří prováděli genocidu v nesrovnatelně masivnějším měřítku. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (8)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Pokrytectví je asi to nejvhodnější slovo, které vystihuje tento propagandistický film. Ten ukazuje Brity ve velmi nelichotivém světle, ale jednak dost často sklouzává do směšné trapnosti, druhak komandující Angličané rozkazující německy evokují jen a pouze národnost tvůrců. Takže se pak divák, který nemusí být nutně zarytý cynik, může smát i „vážným“ scénám z koncentračního tábora. Tím dává zcela zapomenout na fakt, že Britové nejsou zcela bez vinny, a tak se míjí účinkem. Celkově 2*. ()

Peabody

všechny recenze uživatele

To byla součást dlouhodobé kampaně, Orbis za války vydal i několik do češtiny přeložených knih, napsaných před vypuknutím války jakou souřást antibritské propagandy, ukazující koloniální svinstva Velké Británie (propagandy pravděpodobně založené na reálných datech), Dnes - psáno 2020 - se to vrací v kampaních kolem pomníků, rasismu, Cecila Rhodese, Winstona Churchilla. Nedělám si žádné iluze o nacistických metodách, nicméně ještě toho asi vyplave na světlo dost, jako rozdávání otrávené mouky domorodcům v jižní Africe s cílem získání země a podobně. Exkvizotor v komentáři uvádí dalších a mladší se možná časem budou divit, pokud vyplave najevo něco o likvidaci palestinských osad těsně po vzniku státu Izrael. Viděl jsem o tom před pár lety v Amsterodamu dost hroznou výstavu, která by tedy u nás určitě instalována nebyla. ()

Reklama

ybuko

všechny recenze uživatele

Nacisticka antibritsky zamerena propaganda. Film o Burskych valkach, ktery mel dle zadani ministra propagandy Goebbelse vytvorit u divaku negativni obraz Anglie coby brutalni kolonialisticke velmoci. Paradoxne Britanii vycital to, co Nemci v te dobe sami delali (valecna imperialni expanze, koncentracni tabory atd.). Nevladnu bohuzel nemcinou natolik abych dokazal sam posoudit (ne)kvalitu tohohle snimku, takze v uvodnim trislovnem hodnoceni zatim vychazim jen z toho, co jsem si o nem precetl ve filmove literature. Pro Emila Janningse to byl jeden z filmu, diky kterym uz po valce nemohl tocit. Cely film v puvodnim zneni tady: http://www.archive.org/details/1941-Ohm-Krueger ()

fragre

všechny recenze uživatele

Německý životopisný film o presidentu republiky Transvaal Paulu Krugerovi. Odhlédnuto od doby a místa vzniku by to byl dobrý film, pěkně popisující britskou imperiální věrolomnost (byť zvláště zpodobnění královny Viktorie je dohnáno až do zlovolné karikatury) a krutosti Druhé búrské války (1899-1902), kdy Britové k zlomení búrského odporu zřizovali pro neloajální obyvatelstvo koncentrační tábory. Ale je to německý film z r. 1941, a když zde vidíme scénu vhánění búrských žen a dětí do tohoto britského koncentračního tábora, nemůže nám uniknout, jak se podobá německým koncentračním táborům z doby vzniku filmu – ostnaté dráty, nízké baráky, věže s ozbrojenci a uvnitř tábora hlad a tyfus. Podobné myšlenky pak našince napadnou při závěrečném masakru. Prostě propaganda, kterou našinec neví jak hodnotit. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Ono je to těžké. Ano, je to tendenční válečná propaganda: Ale copak filmy, které se v téže době natáčely u ostatních bojujících států byly snad více objektivní, nezaujaté a korektní? Jenom si vzpomeňte na britskou a americkou mainstreamovou produkci této doby (o sovětské už vůbec nemluvě), která nějak tématizovala válku a zobrazovala nepřítele; jenom si vzpomeňte na bezprostředně poválečnou filmovou produkci ČSR, jak jsou v ní zobrazeni říšští i sudetští Němci. Ve srovnání s řadou těchto filmů působí Strýček Kruger téměř jako učebnice politické vyvážeností: Všechna fakta týkající se druhé búrské války, o níž film pojednává, jsou ve filmu zobrazena s překvapivou pravdivostí. Nepopiratelná je i skutečnost, že Britové se chovali k domorodému obyvatelstvu svých kolonií často s mimořádnou brutalitou, ať už šlo o amritsarský masakr v Indii nebo o války se Zuluy a Búry v Africe; řada britských vůdců byla nepokrytými rasisty (Churchill patřil ještě k těm umírněnějším) a není jistě náhodou, že se právě tato země stala kolébkou předních rasových teoretiků. Licoměrnost Strýčka Krugera tím ovšem není v nejmenším umenšena: vyčítat Britům v roce 1941 kolonialismus a genocidní chování je více než jen nevkusné: Z toho je prostě na zvracení. Rovněž obraz Britů v tomto filmu jako bez vyjímky krvelačných bestií toužících po světovládě v čele se zlověstnou babicí královnou Viktorií, která dští nenávist i na smrtelném loži, nápadně připomíná obraz Židů v jiných nacistických filmech, a jde bezpochyby o trapné ideologické klišé. Navíc skutečnost, že film je v jádru faktograficky pravdivý těžko může omluvit jeho vznik v dobových souvislostech. V tomto kontextu bych snad ocitoval G. Orwella - z doby, kdy sám pracoval pro válečné vysílání BBC: "Propaganda je vždycky lež - i když se zrovna říká pravda." ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama