Reklama

Reklama

Četa 317

  • Francie La 317e section (více)
Válečný
Francie / Španělsko, 1965, 86 min (Alternativní 100 min)

Obsahy(1)

Dramatický strhující černobílý příběh z pera francouzského válečného veterána a reportéra Pierra Schoendoerffera, který je situován do míst hranic Vietnamu, Kambodže a Laosu po bitvě u Dien Bien Phu. Vojenský oddíl 317, těžce vyčerpaný z bojů, ustupuje tropickou džunglí monzunových dešťů a komárů před nepřátelskými silami Vietnamu. Válka se pomalu chýlí ke konci. Hlavní postavy děje, bývalý voják nacistické armády (Bruno Cremer) a mladý absolvent vojenské akademie v Saint Cyru, vedou četu 317 k návratu do francouzské linie. (tahit)

(více)

Recenze (22)

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Vynikající záležitost, které ku podivu pomáhá i topornost domorodých herců, která se k příkladné vyděšenosti místních civilistů příkladně a trochu zákeřně hodí, jako málo co jiného. Výkony bílého osazenstva jsou zase příkladně kvalitní a to především hlavní herecké duo, které krásně ukazuje spolupráci emočně otupělého veterána a mladičkého důstojníka. Bojové scény vypadají poměrně realisticky a jediné, co trošku kazí dojem, jsou na pár místech toporné dialogy. PS: cz plakát je výtečný! ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Je to skutečně velká škoda, že tento film uniká pozornosti vydavatelů DVD s válečnou tématikou. Zřejmě se právem domnívají, že by všechny ostatní filmy zastínil. Schoendoerffer nechal herce žít měsíc v polních stanech, vojáky vlastně nehráli, oni jimi v tu dobu byli. Četa 317 je velice působivý film, syrový, místy surový, bez přetvářky, až se chvílemi zdá, že se tvůrci skutečně vrátili do doby, kdy pracovali jako frontový filmový štáb. ()

Reklama

tahit 

všechny recenze uživatele

Tak jsem konečně mohl vidět téměř opomenutý film z Indočínské války bohužel jenom francouzsky, ale z toho co jsem vyrozuměl, musím napsat, že to bylo neuvěřitelně realisticky natočené. Proto oceňuji vykreslení bojů bez nabušených efektů válečných scén, které jsou v současnosti tak prezentovány ve válečných filmech. Obrazně fakt působivý a naprosto pravdivé prostředí umocňuje dojem jako by šlo o reportáž přímo z války. Samozřejmě musím poznamenat, že nejsem žádný odborník na válečnou tématiku. Škoda jenom, že snímek je, alespoň u nás, zatím nedostupný. Na úplný konec dodám, že celý film se natáčel přímo v místě bojů v Kambodži a po uvedení dostal cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Cannes v roce 1965. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Na spracovaní filmu i jeho príbehu je poznať reportérska minulosť režiséra, jeho dokumentaristická forma ustupujúcej čaty je natočená realisticky a pôsobivo. Čím však trpí je samotný príbeh, ktorý je v podstate nenápaditý. Všetko zachraňujú postavy mladého veliteľa čaty Torrensa ( Jacques Perrin ) a hlavne drsného žoldniera Willsdorfa( Bruno Cremer ). ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Květen roku 1954. Francouzi bojují v Indočíně o svůj ztracený předválečný vliv ve válce, která později vstoupí do dějin pod názvem ,,první vietnamská válka.'' Fracouští vojáci se bijí udatně, ale v té době samozřejmě nevědí, že je to válka ztracená. Ti co jí přežijí a věnují se dál svému válečnickému řemeslu si pak stejně smutné poznání zopakují v Alžíru... Poválečný antikolonialismus zkrátka nešlo zastavit a hodně zemí začalo toužit po svém vlstním uspořádání a svobodě... Jestli tomu tak bylo dobře můžeme se dneska jen dohadovat... Četa 317 ustupuje deštným pralesem směrem k jedné z opevněných základen poblíž hlavní základny v Dien Bien Phu. Cestou absolvují izolované lokální přestřelky s nepřátelskými zásobovacími transporty nebo hlídkami vietminu. Skupině velí mladý důstojník. Je schopný, ale v zemi je jen 18 dní. Pod palcem má velmi schopného bojovníka, který coby odvedený Alsasan za války bojoval ve wermachtu a prošel celé Rusko. Zde ve Vietnamu se mu líbí a je tu už dlouho. Chtěl by tu po válce zůstat. Líbí se mu místní dívky, příroda, Francie je jej už neláká. Tohoto veterána zahrál Bruno Cremer s takovou grácií, že bych mu snad věřil, že v Indočíně bojoval. Oproti veliteli má krapet rozdílnější názory jak se chovat v obsazených vesnicích či jak zacházet s raněnými. Je to dáno jeho zkušenostmi. Zatímco velitel Jasques Perrin zraněné vleče celou cestu sebou, byť mají jen malou šanci na přežití, veterán mu radí je nechat na místě, protože zdržují a ohrožují zbytek jednotky... Sledujeme tak velmi náročný postup džunglí a neustálou snahu se spojit vysílačkou s jednou z blízkých základen... Z rádia však přicházejí čím dal horší zprávy přičemž ta nejhorší je, že Dien Bien Phu i přes nesmírně statečný boj výsadkářů a legionářů padl..... Strašně jsem litoval, že film není v barvě. Už kvůli té přírodě, řeky, vodopády džungle, hory... Ale ta nebarevnost mu zase dodala skvělé aroma skoro až dokumentárního snímku z té doby.... Z války v Indočíně jsem zatím neviděl lepší věc! Dávám 4 doušky tříhvězdičkového koňaku z lékárničky! * * * * ()

Galerie (43)

Zajímavosti (3)

  • Když poručík Torrens (Jacques Perrin) sleduje Kootovi muže dalekohledem, tak před uchopením dalekohledu si nabere plnou hrst jídla, kterou ujídá. Při střelbě vyskočí a drží čistýma rukama dalekohled. Při dalším záběru má opět stejné jídlo, které přikusuje. Scéna se pak opakuje znovu. (Jimmy15)
  • Režisér si zadaptoval vlastní román, který byl inspirovaný jeho zkušenostmi z armádního filmového štábu, který pracoval během války v Indočíně. Kameraman snímku Raoul Coutard měl obdobné zkušenosti jako režisér, během války v Indočíně působil jako frontový kameraman. (Snorlax)
  • Natočeno v Kambodži za spolupráce tamní armády. (Cascabel)

Reklama

Reklama