Děvčata, nedejte se!

Hugo Haas byl skutečně výborný, Adina slaboučká. Emanuel Pokorný nastupuje do církevní školy, ale musi s sebou vzít opuštěné miminko, které mu jeho sousedi podstrčili do pokoje. A samozřejmě, pro profesora nastává neřešitelná situace, jak to dítě utajit, neboť dítě evidentně svobodného otce v penzionátu, to je něco nepřípustného. Film možná nemá nějaký příliš rozvinutý děj, spíš je to taková povídka, ale dobře se na ni kouká. A její průvodní melodie se do mozku diváka vryje dosti hluboko... (01.03.2021)

My jsme byli takoví političtí odpůrci. Já byl vždycky radikálně pravej a tys byl radikálně levej. – Teď je mi to radikálně jedno. Hugo Haas se během třicátých let etabloval nejen coby výsostný komediální herec, ale také jako renomovaný režisér. Vedle úspěšné konverzační komedie Kvočna s Růženou Naskovou v titulní roli a neméně úspěšné adaptace Čapkovy Bílé nemoci má na svém kontě i tuto rozpustilou taškařici z dívčího penzionátu. Její nepřehlédnutelný feministický apel lze v jistém ohledu chápat jako odvážný nesouhlas, byť v mnohém nezralý, se zkostnatělou morálkou a jejími falešnými společenskými ohledy. V Haasově dobrotivém kantorovi, outsiderovi, kterému pšenka zrovna nekvete, je zase zachycen existenční zápas o holé přežití, v době, která se stále ještě potýkala s důsledky proběhnuvší hospodářské krize. To všechno, včetně atypické role zádumčivé studentky venkovského dívčího internátu v podání Mandlové, která významně prolamuje ledy jejího stereotypního obsazování do rolí zhýčkaných mondének, má svou cenu. A že život není jen sen prozrazuje už samotný úvod, v němž se mladá žena, samoživitelka, rozhodne pod tíhou deziluze a nenaplněných představ zbavit tíživého břemene – novorozence, zhmotnělého hříchu jednoho prudkého milostného vzplanutí. P. S. Tak jsme se navzájem docela hezky dojmuli. (05.10.2008)

Těžko říct, proč Hugo Haas zfilmoval právě tento námět. I když situace komik versus malé dítě je velmi vděčnou příležitostí pro každého tvůrce. Haas se snažil vytěžit co se dalo, přesto film na několika místech citelně drhne. Scény v penzionu, vztah s Adinou Mandlovou alias dívčí bojovnicí Vlastou a vůbec všechny žačky. Jinak řečeno Haas by si na plátně stačil sám a jen díky němu stojí film za zhlédnutí a opět jen a jen díky němu se tenhle film nevytratí z diváckého povědomí. Ale přesto čestnou výjimkou je Leopolda Dostalová v roli ředitelky, jinak ryze nefilmová herečka předvedla sice ne výjimečný, ale příjemně civilní výkon. (24.10.2003)

Hugo Haas a Adina Mandlova jsou jedni z mych nejoblibenejsich hercu v nasi historii a o to vice jsem se na film tesil. Myslim, ze Mandlove tato role nesedla a i se svou naivni roli ztratila temer vsechen svuj puvab. Cely pribeh je strasne naivni a neverohodny, coz ve tricatych letech neni zadnou vyjimkou, ale i tak... No, budme radi, ze nakonec vse dobre dopadlo:-). (23.02.2013)

"Totiž mojé sestřenice.. No, ona je to spíš teta !! Ona má ho-holčičku, Karlíček se jmenuje.. Tak naschle.." ;) Díky takovému krátkému spojení už si nejedno děvče zkomplikovalo život..;) Stejně vhodným názvem by tak jistě mohla být třeba jiná rada Děvčata, nedávejte !! Nicméně tady si ho nechal téměř dobrovolně zkomplikovat Hugo Haas, herecky skvostný jako vždy a režijně alespoň příjemně sebeironický.. Adina tradičně překrásná v pro ni netypické poloze - Herecké poloze samozřejmě..;) - v roli, která jí však příliš vyniknout nedá.. Ale ta pozoruhodná chemie mezi nimi, film od filmu více, se mi zdá snad stejně silná jako Haasova jedinečná komika.. (22.12.2016)