Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Jan StallichHudba:
Josef KumokHrají:
Hugo Haas, Arno Velecký, Antonie Nedošinská, Lída Baarová, Ladislav Pešek, Jan W. Speerger, Ladislav Herbert Struna, Marie Grossová, Jaroslav Marvan (více)Obsahy(1)
Docent Jakub Johánek se těšil na dědictví po strýci a předem ho s přáteli oslavoval, aniž by věděl, jaké poklady vlastně může očekávat. Trochu přehnal množství skleniček a druhý den se probudil s dokonalým oknem. Mučí ho kocovina, a do toho ještě přichází domovnice s prohlášením, že včera připravil její dceru o věneček - docenta tedy čeká urychlená svatba. Jakub sice po dívce už dlouho pokukuje, nyní má však docela jiné starosti. Vyhledal ho totiž jakýsi povaleč, který tvrdí, že na vlastní oči viděl, jak Johánek v noci zapálil stoh. Pokud nedostane tučné výkupné, půjde ho udat... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Hugo Haas se opije, čehož využije Antonie Nedošínská a namluví mu, že v noci ošustil její dceru Lídu Baarovou. ... Příběh je to pitomoučký a žádná ze tří hvězd nemá naprosto žádný šmrnc. ()
„Slečno, já vám musím říci něco velmi důležitého. Totiž já se nesmím bohužel nikdy oženit! Já jsem sexuální zločinec, pyroman…a já ani nevím co všechno.“ A navíc je to ještě inteligent, „abštinent“, tichý telefonista, osel a nemrava! Než se Okénko (prý „mezera ve vědomí a otrava alkoholem“) rozjede, jde o slabounkou komedii. Baarová rozesmává, ale jen nechtěně (v takhle příšerné roli jsem ji ještě neviděl), Nedošinská převádí pouze svůj průměr a v případě Haase jde o jeho nejslabší film (alespoň z těch mnou viděných). I on sám jako by se dlouho hledal, až po nějaké době začne bavit a sypat hlášky z rukávu tak, jak je jeho dobrým zvykem (a dotáhne tenhle rozvrzaný vlak až do cíle prakticky sám). Z celé romantické linky pak funguje jen scéna se zločinným souzněním. Slavínský navíc filmu ublížil přestřelenou stopáží (třeba takový výslech v kanceláři je celý na vystřižení). Kvůli některým povedeným Haasovým výstupům to bude ještě za slabší 3*. „Ale škrtil jsem vás, to mi neupřete!“ - „Vždyť vy máte oči jako chlapeček.“ ()
Matku trápi osud dcéry pre ten prípad, ak by mal byť kópiou jej vlastného životného príbehu, plného posluhovania pánom a zarábania drobákov pri otrockej hrdlačine spočívajúcej vo večnom kolobehu prania bielizne a robenia poriadku. Profesor etiky, slušný, no nepraktický a k ženám nesmelý nájomník v jej dome, v podaní rozkošného Huga Haasa, sa javí byť dobrou partiou. Využije teda jednu z jeho zriedkavých opíc s totálnym oknom a nahovorí mu, že počas bujarého opileckého návratu jej dcéru zviedol. Reťaz následných nedorozumení a zauzlení vyplýva z toho predpokladu. A - aká by to bola červeno knižničná komédia a aký by to bol film Vladimíra Slavínského, keby nekončil šťastne a veselo? ()
Velmi dobrá veselohra podle předlohy Olgy Scheinpflugové. Slavínský natočil v první polovině třicátých let v produkci UFY hned několik veseloher z lidového prostředí. Zatímco ve filmech jako Madla z cihelny, Zlatá Kateřina či Pokušení paní Antonie se půvabná, milá a chytrá dívka z lidu dostane k svému dobře postavenému ženichovi přes různé peripetie, zde se setkáváme s poměrně dobrou inovací. Lída Baarová dobývá za pomoci své matky Antonie Nedošinské nesmělého a nepraktického intelektuála Huga Haase. Přičemž ten způsob, jak dostat dceru pod čepec je vskutku originální, matka využije toho, že pan docent jednou přebral a zinscenuje divadlo, ve kterém její Růženka tvrdí, že ji pan docent připravil o počestnost. Vše nakonec dobře dopadne, neboť Hugo Haas a Lída Baarová přece patří k sobě. Typ nepraktického mládence v podání Huga Haase se dá už jen stěží překonat. ()
Příběh je skvěle napsaný a herci, zejména Hugo Haas, mu dodávají poslední ozdoby dotvářející jej k dokonalosti. ()
"Co Vy, pane docente, kdy se budete ženit?" "Nemaje nevěst, ani pokdy, na sňatek jsem zatím pomýšlet nemohl..." Extrémně nesmělý, citově nedobytný a ten nejsilnější obraz spravedlnosti zosobňující ("O ten kriminál jsem, bohužel, přišel, no...") profesor, který nadává pouze sám sobě do zrcadla a kterému může konkurovat jen jeho student, jenž vypadá, že se při každé další větě doslova rozplyne, se v rámci oslavy neznámého dědictví odebéře na večírek, který mu obrátí život vzhůru nohama. Klasická romance s výborným humorem i herectvím, ve které jsem schopen vstřebat i Lídu Baarovou. Jinak Haas bez konkurence, stejně tak Nedošinská a kdo jiný zde může hrát policejního radu než pan Marvan. I při své délce povedené ve všech směrech. Zaujalo mne, že v titulcích je má oblíbená Helena Bušová uvedena ještě jako Buschova. ()
Sám Slavínský zjistil, že tohle se příliš nepovedlo a natočil komedii znovu. Srovnám-li oba scénáře, starší je mnohem jednodušší a nese se v duchu prvorepublikové naivity. Novější scénář přináší více postav i rozvinutější zápletku a ve výsledku mi přijde vtipnější. Nejzásadnějším rozdílem jsou herecké výkony. Dnes neordinuji osciluje na pomezí doznívající filmové naivity let třicátých a poloviny čtyřicátých s tvrdě nastupujícím realismem. Tomu odpovídají i mnohem civilnější herecké projevy. Okénko je hráno velmi divadelně. Dokonce ani Nedošínská nemá ten půvab jejích pozdějších herdekbab se zlatým srdcem. Ale vzhledem k tristním hereckým výkonům všech ostatních, z nichž jsou světlými výjimkami pouze Haas a Marvan, samozřejmě výrazně září. Marvan je sice v roli policisty velice přesvědčivý, ale bohužel tato role je ryze epizodní. Kéž by tomu tak bylo u Johánkova přítele v podání Veleckého! I pět sekund Veleckého před kamerou je o mnoho více, než se dá snést. Velecký připomíná máslovník africký, u nějž je však to, že se chová jako dřevina, očekávanou vlastností, a to, že plodí sliz, dokonce vítaná vlastnost. U Veleckého nevítám ani jedno. Haas se snaží ze všech sil, ale tvůrčí balast kolem sebe nedokáže zakrýt. Pivec mi v roli doktora Johánka přijde o chloupek lepší. Je smůlou pro tento film, že jsem nejdříve viděla poválečné zpracování, z tohoto srovnání nemá šanci Okénko vyváznout bez nelichotivých šrámů. ()
"Moje dcera, tak mladá a už je modlářka!" -"Modlářka?" "No, dělá klobouky." Skvělý scénář, kterému by slušelo svižnější zpracování. A ještěže ve třicátých letech neexistoval slash - BDSM fantazie postav Haase a Baarové jsou jedna věc, ovšem představa Haase s Petiškou už je jen pro otrlé. ()
Slavínský nikdy příliš nehazardoval a exkluzivní smlouva s berlínskou UFOU dávala tušit, že Okénko bude v jeho tvůrčích rukou lahůdkou. Byla to svým způsobem sázka na jistotu, protože stejnojmenná divadelní hra Olgy Scheinpflugové plná ironických narážek a pošklebků slavila úspěch již na prknech pražského Národního divadla. Hugo Haas se v ní převtělil se svým typickým humorem i nadhledem do role roztržitého vědátora, starého mládence, který když přebere, je z toho ostuda málem až nadosmrti. A protože má kolem sebe ty, kteří vědí, jak toho okamžitě využít ve svůj prospěch, je o legraci postaráno. Slavínský do svého filmu převzal jak Haase, tak vynikající Antonii Nedošinskou, jejíž Dynybylka je nádherným exemplářem člověka, kterého pohání neutuchající touha po tom, co v jejích očích vypadá spravedlivě, a Scheinpflugovou nahradil vycházející hvězdou českého filmového nebe, spanilou Lídou Baarovou. A přestože film by občas potřeboval říznější tempo a zkušeného střihače, který by si hravě poradil s přebývajícími minutami, není důvod nad Slavínského Okénkem ohrnovat nos. Protože Hugo Haas je fenomén s nadčasovým potenciálem. Jen si povážej, tak mladá a už je modlářka. – Co? Modlářka?! – No, vědí, vona dělá tydlencty módely klobouků. ()
Film k shlédnutí byl zde - https://www.youtube.com/watch?v=Tav1bcJHiOU. ()
Přidávám jednu hvězdu za skvělé scény s "panenským studem" apod. Taková tchýně je fakt za trest. ()
"Jéžišmarjá, von vypadá, že neumí do pěti napočítat, a přitom bude dědit !! Tak to já mu napustím celou vanu.." ;) ()
Úsměvná záležitost.. To je tak, když si abstinent/introvert, spořádaný docent a veskrze nepraktický muž jednou večer přihne a přebere.. Ráno má okno jako výkladní skříň a netuší, kde byl, co dělal, čehož se několik jiných osůbek chystá zneužít.. Hugo Haas je svým zvláštním způsobem neodolatelný a stejně tak asi i nepřekonatelný, kdo jiný by dokázal tuhle roli zahrát lépe? U mě spokojenost, nasmála jsem se dosyta.. ()
Komentáře Hugo Haase jsou naprosto dokonalé, Lída je taky moc fajn, ale NENÁVIDÍM Antonii Nedošinskou, resp. postavy, které hraje. Ale jinak je to skvělý film. ()
Roztomilá blbůstka s kvílícím a úpícím starým mládencem doc. Johánkem Hugo Haase. Pan docent měl asi častěji trénovat s přáteli z mokré čtvrti, ale nakonec se opička vyplatila. ()
Příběh je to blboučký, ale jakožto původní divadelní hra, stojí na hercích a náladě, kterou navozuje. Jako kdyby Haas svým tím svým vejdětěž, vyzval diváka, aby usedl do hlediště a tomu jelimanovskému páru držel palce. Ano, minimálně první polovina filmu působila podivně amatérsky a civilní projev Arna Veleckého ostře kontrastoval s klasickým dobovým přehráváním, jaké všichni máme rádi. Ale i na to se dalo zvyknout. Je obdivuhodné, jak rychle se tvůrci naučili pracovat s mluveným slovem. Zvukový film byl relativně nové médium a přitom už o pár roků později, byly mnohé komedie vystavěné hlavně na verbálním humoru. A to je věc další, díky tento film ohodnotím lépe, než průměrem. Příběh byl sice jednoduchý, ale scénář je napsaný chytře a místy mě až překvapilo to jemné vtipkování a nadsázka, která působila, jako kdyby si chtěli tvůrci vystřelit i z diváků, kteří se budou dívat třeba za devadesát let. Vlastně mám díky tomuto filmu pocit, že dnes lidi neumí tak hezky mluvit, ale především tak bystře myslet. Nevytratila se jen etika, ale také ryzost. ()
Každý začátek je těžký a tak je třeba brát i začátky Slavínského. Natočit komedii není jen o zápletce, ale také o tempu, svižnosti a eleganci. A v tom to skřípe. Romantický cajdák o nešikovném profesorovi a jednom opilcově "okénku", které způsobí nečekané komplikace, ale samozřejmě vše dobře dopadne. Vše by skutečně dobře dopadlo, jen kdyby film nebyl tak strašlivě dlouhý. Tempo je velmi pomalé, děj běží tak pomalu, že jsem měl mnohokrát chuť vykřiknout, ať už se ten Haas sakra vymáčne. Nakonec jsem se dotrpěl k happy endu, i když jsem od toho v půlce chtěl odejít. Ještě, že tam byl ten Marvan...50% ()
Snad jen díky Haasovi... ()
"Jo a kde jsme to prestali?" "Tady na brade." ()
Zcela průměrná prvorepubliková komedie, mírně přeslazená, ovšem s perfektním Hugo Haasem a rovněž skvělou Antonií Nedošínskou, kteří zde zajišťují solidní dávku humoru. Co se týče Haase, víme, že dokázal zahrát vše, především pak byl největším "ňoumou" českého filmu, naopak paní Nedošínská zřejmě nehrála, opravdu byla takto přecitlivělá a starostlivá, škoda jen, že ji nebyly naděleny děti. Půvabným doplňkem je zde pak Lída Baarová (ovšem o nějakém větším herectví se zde z její strany zatím bavit nemůžeme, její počáteční filmy nebyly dobré, herecky se vypracovala až později). ()