Omangwa pyungyeon

Mohl to být den jako každý jiný, kdy ona odjíždí do školy a její malý bratr jí doprovází k autobusu. Bohužel od toho okamžiku kdy se spolu rozloučí, už nikdy nic nebude jako dřív. Korejci tentokrát zabrousili do prokurátorských vod a dali dohromady pár zajímavých lidských osudů, které se díky neštastným náhodám vzájemně propletou. ..." Šéfe, myslel jsem, že dokážu žít život, aniž bych spáchal zločin. Myslel jsem, že je to velký ďábel, který nás rozdělí. Nemám pravdu? " (04.03.2016)

Už pro šéfa Moona musím jít do plnejch. Takhle skvostně napsaných postav se moc nevidí. A když si k tomu přidám excelentního Choi Min-sooa, tak prostě jinak nemůžu. Překvapivých zvratů tu bylo víc než dost. Odlehčení přicházelo v podobě druhého prokurátora a jeho vyšetřovatelky, kteří mě bavili. A hlavně - poslední díl tvůrci nevycpali žádnou vatou, takže mě bavil až do úplného finále. Určitě by se proti lecčemu daly vznést námitky, ale mě to bavilo, a pokud mě něco zarazilo, tak jsem to vzápětí zapomněla. Co mi ale zůstalo v hlavě je muzika, která dokonale dokreslovala jednotlivé scény a fakt, že i když seriálem prochází romantická linka, není jeho středobodem a absolutně neruší. (25.03.2017)

Agrh! První třetina seriálu je tak špatná, že má velký vliv na mé celkové hodnocení. Začíná se dvěma případy, jejichž způsob vyšetřování působil značně amatérsky a na herecké výkony některých vedlejších postav se nedalo dívat. Pokud si dobře vzpomínám, tak jeden z těchto případů byl i úplně zbytečný a s hlavní dějovou linií neměl vůbec nic společného. Přibližně v sedmém díle se začala hlavní dějová linka pořádně rozjíždět a já byl blahem bez sebe. Spolu s rozkrýváním okolnostmi smrti malého Han Byula se začal rozvíjet velice geniálně propletený děj, přičemž nejasná role šéfa Hee-Man Moona držela diváka neustále v napětí. No a ten jeho charakter byl napsaný prostě skvostně. I přes skvělý děj v druhé třetině se Pride and Prejudice nevyvaroval velkým stupiditám, což je velká škoda. Abych zde něco z těchto stupidních věcí vyjmenoval, tak se pozastavím třebas u volně přístupných informací o stavu vyšetřování. Koo Dong-Chi se svou skupinou vedou interní vyšetřování, ale kdokoliv se může na jejich výsledky podívat a to i osoba, které se to týká.Tím se tento seriál stává velice nevyrovnaným. Velmi kvalitní děj zabíjí tyto malé situace. (31.01.2016)

vynimka ptvrdzuje pravidlo... na zaciatku sa mi serial mc pacil... citila som to tak na 4-5 hviezdiciek... niekde v polke sa mi to zdalo take pritiahnute za vlasy... a postupne sa to zacalo odkryvat... niekde okolo 14-15 dielu sa mi zdalo, ze absolutne by stacilo 16 dielov, ze zacne to natahovanie, co je typicke v korejskych serialoch... a ako som sa mylila... posledne epizody su najlepsie, najsilnejsie... aj ked par momentov som preskakovala, ked si kazdy na nieco spominal, co sme uz 3-4x predtym videli pocas serialu... ale celkovy dojem 5*... sef Moon bol najsamlepsi... ze waw, aj ostatni mali paradne herecke vykony, ale Min-soo Choi, bol topka... (26.11.2017)

Super. Zase jeden ze seriálů, kde jsem ztratila pojem o čase a jela jeden díl za druhým až do bílého rána. Celý děj se točí kolem rozplétání starého případu zabitého dítěte a obsahuje poměrně střízlivě (děkuji) pojatou milostnou linku. Podle mě kvalita seriálu stojí hlavně na mnoha zajímavých postavách, které si prostě musíte oblíbit. Jedinou výjimkou je opět Choi Woo-Sik a jeho prokurátor Lee, který dokáže svým rádobyvtipným hraním idiota (fakt to hraje?) dokonale zkazit jinak výbornou napínavou atmosféru. Ostatní postavy naštěstí tohle pro mě jediný negativum bohatě vynahradily - především šéf Mun, o kterým člověk celou dobu neví, jestli je kladná nebo záporná postava, dále vynikající postarší zástupce Yoo, samozřejmě Choi Jin-Hyuk jako státní zástupce Koo.. Ano, děj byl místy trochu překombinovaný a těch náhodných setkání opět až příliš, ale většina věcí se nakonec vysvětlila a po skončení posledního dílu ve mně zůstal jenom přijemný pocit a zároveň smutek, že už je konec. Víc takových detektivek! (04.02.2015)