Zastávka 47
Pickup
Režie:
Hugo HaasKamera:
Paul IvanoHrají:
Hugo Haas, Beverly Michaels, Murvyn Vye, Howland Chamberlain, Art Lewis, Allan Nixon, Bernard Gorcey, Jo-Carroll DennisonObsahy(1)
Vdovec Jan Horák byl odeslán železnicí na opuštěné místo v poušti, kde šetří peníze. Jednou si vyrazí do města koupit psa a narazí na blondýnku Betty, která si získá jeho důvěru a vezme si ho, aby jí potom připadly všechny jeho našetřené peníze, což bylo asi 7000 dolarů. Potom Jan ohluchne a už není schopen vykonávat svou práci. Železnice za něj pošle náhradu v podobě Stevea. Steve a Betty se sblíží a nehoda způsobí, že Jan zase uslyší, ale nikomu to neřekne a všichni se před ním chovají jako by byl hluchý.
Hugo Hassovi se velmi úspěšně podařilo vytvořit adaptaci románu Josefa Kopty (Hlídač č. 47). Celý děj filmu byl přenesen do prostředí americké kultury pod rukou scénáristy Arnolda Phillipse. V ČR ještě nebyl v distribuci.
(jarod13)
Recenze (33)
Haasova americká verze Hlídače č. 47 je podobně zajímavá jako Lamačova anglická verze Stalo se jedné neděle. Oba přinesli do emigrace náměty ze své vlasti, na kterých se v Československu sami nepodíleli, ale látkám samozřejmě výborně rozuměli. ()
Tím, že Hugo Haas příběhu obrousil hrany, z psychothrilleru udělal romantické drama a upravil jej pro amerického diváka, prokázal mu tím spíše medvědí službu. Scéna, kdy Horák ztratí sluch či se Stevem na "obhlídce" dává tušit, že z toho mohl vytěžit více atmosférickou podívanou. Ale i tak je to dobře napsané a herecké výkony Hugo Haase a Beverly Michaels jsou skvělé. 60%. ()
Myslím, že tenhle příběh by neměl mít happy end, rozhodně tedy ne takovýhle, a měl by skončit když ne přímo tragicky, tak alespoň mnohem dramatičtěji. Škoda, protože jinak je to velmi dobrá podívaná, která v několika scénách opravdu dává tušit, že mohla být ještě víc noir. Hugo Haas jako režisér i herec a stejně tak kouzelně proradná Beverly Michaels na to jistě měli. ()
film noir v podání "kokainového krále" prvorepublikové kinematografie? příjemné překvapení ()
Hugo Haas byl opravdu mistr. Temný evropský příběh převyprávěl po americku do řeči, kterou jeho tehdejší diváci zvyklí na své "pohádky" byli schopní přijmout, pochopit a strávit. Všechno je zde mnohem prvoplánovější, psychologicky jednodušší a hlavně optimističtější než v předloze a než ve všech českých adaptacích - což je vizitka mistra, který ví pro koho točí a umí tomu své řemeslo podřídit. A ještě si dovolil ozdůbky jako jen tak na okraj odhozená zmínka, že je Čech, nebo na zdi obrázek Masaryka. ()
Je škoda, že film, ktorý má v kolonke žáner film noir, sa akoby nebral príliš vážne. To sa týka atmosféry, scenára a tak trochu televízneho looku. Haas proste ide vo svojom duchu, ale pri niektorých mrazivých scénach je patrné, že tento námet sa dal spracovať omnoho temnejšie a mohol sa z neho stať klenot žánru. Námet je totiž geniálny a originálny, scéna so skúškou Horákovho sluchu by mohla byť jedna z ikonických scén 50tych rokov, no nestalo sa tak. Obsadenie pritom vyšlo, Hass je v úlohe naivného dedka až podozrivo uveriteľný a mierne škulavé oči Beverly Michaels v spojitosti s jej obnaženými nohami sú amorálne sexi. Záver trochu vyšumí do prázdna, hlavne tu sa malo poriadne pritlačiť na pílu. ()
Nejsem moc fanda noir filmů, ale když jsem náhodiz hlédl na televizi tento film, tak jsem si řekl, že to prubnu. Neviděl jsem Renčův film, takže je pravděpodobné, že v opačném případě bych vychválil tuto verzi ještě výš. Atmosféra je vcelku hutná, místama by ale mohla jěště víc, film má spád (místama až moc), ale možná chybí trochu překvapivé prvky, nějaké napínavější a dramatičtější rozuzlení; takto je příběh vcelku psychologicky nenásilný a i kamarádský. Herecky velmi dobře zahrané. Povedená adaptace; asi bych měl na starší filmy koukat častěji. ()
Haasova adaptace má spád. Zasazení do amerického prostředí jí neškodí. Velmi dobře prokreslený motiv představ a reality ústředního trojúhelníku (Horák - Betty - Steve). Především postava intrikářské Betty má velký prostor. Ale i vedlejší postava Profesora má svůj význam. Dokonale využit motiv psa (kromě úvodu i závěru i při znovuzískání Horákova sluchu). ()
No tak to bylo výborné. Kopta předělán na hollywood a pěkně úderně. Štěně a Hugo. Žena a Hugo. Ta ženská byla výstavní "bitch". Parádní "rush" závěr v posledních 5 minutách byl nejlepší :-) ()
Krátká stopáž a noirový nádech dává téhle variaci Koptova románu spád a proto jsem ani moc nevnímal, že Haas si s románovou předlohou pohrál celkem zásadním způsobem. jen ten konec........ . Díky ČT za uvedení, ale příště bych dal přednost původní verzi a titulkům. 80% ()
Pravděpodobně v pořadí druhé filmové zpracování románu Josefa Kopty (první v roce 1937 a třetí nejčerstvější v roce 2008). Je třeba se zmínit , že se jedná, stejně jako i u obou dalších verzí pouze o námět, čili, scénář se nedrží doslova knižní předlohy, ale byl přepracován v tomto případě pro amerického diváka (režisér Hugo Haas žil již v té době v USA). Je tedy zajímavé, shlédnout všechny tři verze, tak jako se to podařilo mě a porovnávat. Základ všech filmových verzí je stejný, tedy hluchota hlavní postavy a chování postav v bezprostředním okolí. Závěr je ovšem ve všech třech případech poněkud odlišný. Posuďte sami. ()
Neznám žádnou jinou filmovou verzi ani knihu, takže nemůžu porovnávat, ale Haasova snaha prezentovat české postavy v amerických reáliích je mi hodně sympatická. Navíc Pickup je silný film sám o sobě, i když nepochybuju o tom, že se z tématu dalo vytěžit ještě víc. ()
Vynikající! Film noir, který potěší, pohladí po duši. Jako do všeho, co HH hrál, psal nebo režíroval, dal do tohohle filmu celé své citlivé, laskavé srdce. Klobouk dolů, milovaný Hugo Haasi! ()
Pro mě klasická béčková noirovka, která však má svěží tah na branku. Haas si zajímavě pohrál s předlohou, dodal ji noir nádech a překopal postavy a děj na velmi nápadnou variaci Pošťáka vždy zvonícího dvakrát. Dějové peripetie získávají v krátké stopáži nad psychologií, herecké výkony oscilují mezi Haasovým civilismem a vychutnávanou nadsázkou ženské "zlosynky". Haas si tímto počinem v zámoří rozhodně ostudu neudělal, ale přesto nejde o výrazně osobitý a vybočující počin. ()
Nabízí se několik poznatků-závěrů: 1. Zlatokopky bývají neuvědomělé (ženy podvědomě hledající co nejlepší podmínky pro sebe a své potomstvo), uvědomělé (Lorelei Lee z filmu Páni mají rudší blondýnky, kterou ztvárnila Marilyn Monroe) a bezohledně cílevědomé (Betty z tohoto filmu). 2. Hloupí jsou muži, kteří si vědomě či nevědomě namlouvají, že láska ruší přírodní zákony (to jest že o hodně mladší žena upřímně miluje o hodně staršího muže, vyjímaje ženy s otcovským komplexem). Nezralí jsou muži, kteří si neuvědomují, kolik energie musí nebo chtějí do vztahu vložit. Nejhorší jsou však muži, kteří chtějí levně získat ženu a bezpracně si s ní užívat. 3. Mýty, pohádky a přímočaré filmy poskytují jasné charakteristiky různých typů lidí a návody na život v lidském společenství. 4. Domácí zvířata jsou tak populární u lidi, protože jim poskytují větší jistotu a příchylnost ve vztahu při menší zodpovědnosti a námaze. 5. Ve filmu lze neomezeně dlouho zobrazovat hluchotu, ale nelze delší dobu zobrazovat slepotu, "vynecháme-li tedy extrémní případy konceptuálního umění, kdy bychom po vzoru prázdných galerií sledovali v kině prázdné bílé plátno" (Shadwell) ___ Nízkorozpočtový film vhodný pro první seznámení s nástrahami lidských vztahů a nepochybně odrážející vlastní životní zkušenosti Huga Haase včetně jeho celoživotní lásky k pejskům. Doplňující citát k těm zkušenostem převzatý z rozhovoru s manželkou Huga Haase Marií Bibi Haasovou: "Víte, já jsem dobře věděla, že pes který štěká, nekouše. Hugo měl rád obdiv. Ženský obdiv byla pro něho droga. Já jsem mu to dopřávala, věděla jsem, že je šťastný, může-li mi vyprávět, jak sehnal báječnou a krásnou herečku pro svůj nový film.Věděla jsem mockrát dopředu, že na film nebudou nakonec peníze, krásná herečka ve svém vášnivém obdivu k panu režisérovi ochabne a život půjde dál. Hugo měl vkus. Některé z těch krásek byly opravdu báječně rostlé, třeba taková Cleo Mooreová, dokonce i trochu talentovaná. Přijala jsem ji jako kamarádku. A bylo to nakonec kamarádství na dlouhá léta, i když už s ní pan režisér nic nenatáčel a přestala ho zajímat." (celý rozhovor: http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=476 ) ()
Oproti pozdějšímu Hlídači č. 47 s Karlem Rodenem, tento, ač s pozitivnějším zakončením, je ve svém součtu daleko dramatičtěji vyhrocenější, s propracovanější hlavní zápornou postavou, která je též zvládnutá na výbornou. Jediné, co mi zde oproti nové verzi tohoto filmu chybí, je ta atmosféra, kterou má dle mého nový hlídač mnohem temnější až klaustrofobickou. Přesto zde nemám, co bych vytýkal, vše je zvládnuté na jedničku a jsem moc rád, že jsem se na Haasovo americký film mohl podívat. 75% ()
Jsem potesen, ze tento film konecne dala Ceska televize do sveho programu. Hugo Haas byl velmi talentovany, at uz jako herec ci reziser, jde videt, ze se v Americe adaptoval velice dobre. Film sice nedosahuje kvalit tech nejlepsich noirovek, ale kazdopadne stoji za videni. Krome ceskeho tvurce, film nejvice dokaze zaujmout vybornym scenarem (podle romanu Josefa Kopty) a potvora Betty v podani Beverly Michaels take nezklamala. ()
Mnohem jednoznačnější - a jednodušší nežli "Hlídač č. 47" Filipa Renče z roku 2008. Dobro a zlo tady mají jasně vymezený prostor a znají velice dobře své role, ale snímku neubírá body ani jeho filosofie, ani jeho stáří. Naopak - dodávají mu neurčité, nostalgické kouzlo doby, která dávno minula a odnesla s sebou i lidské osudy. P.S.: Ale Renčův film mám přece jenom raději - možná pro jeho ostré hrany, které nikoho nešetří ... možná pro bolest, na kterou není lék. ()
Zeleznicarsky noir od Haase jak vysity, pomohl vyber spolehliveho nametu. Vyborna tez ff Beverly Michaels jako "mrs. Horak". :-) ()
Příliš jednoduché, téměř bez emocí a především zastaralé. O nějaké nadčasovosti tu nemůže být bohužel ani řeč. Docela sem si přál, aby tam Steve toho Horáka strčil a byl klid. :-) (TV, dabing) ()