Režie:
Jaco Van DormaelKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
An PierléHrají:
Pili Groyne, Benoît Poelvoorde, Catherine Deneuve, François Damiens, Yolande Moreau, Laura Verlinden, Serge Larivière, Didier De Neck, Romain Gelin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Bůh existuje. Žije v Bruselu. A je to pěkně nesnesitelný morous, který nosí ponožky do pantoflí a celé dny tráví vymýšlením absurdních zákonů a znepříjemňuje lidem život. Je to trochu jiný příběh, protože tenhle Bůh má kromě syna Ježíše ještě manželku a malou dceru, která ho nemůže vystát a jednoho dne pošle na truc všem lidem na světě SMS s datem jejich smrti. Co se asi stane, když se někdo dozví, že mu do konce života zbývá měsíc, nebo naopak 62 let? (Aerofilms)
(více)Videa (9)
Recenze (389)
No, tak jsem se lehce nasmála :D Ale podle popisu jsem si udělala jistou představu a film mě nijak nepřekvapil. Byl to přesně ten typ humoru, který jsem čekala. Ten film má jednu zajímavost a ještě jsem se úplně nerozhodla zda negativní, či pozitivní. Celý se točí kolem hledání a vyprávění příběhu šesti apoštolů. takže si prakticky sám film odpočítává konec. "Už jen dva apoštolové a bude konec, už jen poslední". Nevím. Že bych to považovala za nějakou bombu, to asi ne, ale za vidění to určitě stojí. 4* ()
"Zákon 2125: Krajíc namazaný marmeládou spadne na zem vždy namazanou stranou. Pokud ne, marmeláda byla namazána na špatnou stranu." Takže Bůh prý sídlí v Bruselu, vymýšlí nesmyslné zákony, neustále prudí a bez počítače je vyřízený. Z toho soudím, že Bůh je hlavní evropský byrokrat Jean-Claude Juncker a tak mu navrhuji exil v Uzbekistánu. Než se rozhodne, zda mou lákavou nabídku přijme, tak se přiznám, že hledání šesti nových apoštolů mě nijak zvlášť nebavilo, neboť bylo poměrně utahané. Nicméně tam byly vtipné okamžiky, ale skoro za všechny může dokonalý Bůh. Ale abych ostatní jen nehaněl, tak odstřelovač François byl velmi dobrý, experimentální sebevrah Kevin mne bavil s každým pokusem víc a víc a dabování porna taky nemělo chybu. Jen tomu trošku chybělo tempo. ()
V rámci Francouzského festivalu jsem si si jako první filmovej dezertík objednal Zbrusu Nový zákon a hned jsme vyhmát pochoutku na druhou. Nevybavuji si žádný film, kde by tak šikovně a originálně byla vykombinovaná něha a romantika s cynismem a černým humorem. Benoit je bůh, o tom po tomhle filmu už vůbec nepochybuju a francouzi mistři světa v neortodoxních, ale divácky vděčných a s nadhledem odvyprávěných příbězích. ()
Taky se mi to stává. Filmy netočím, ale v kuchyni je to podobný. Dostanete perfektní nápad a chcete to víc a víc vymazlovat a nakonec je z toho taková překombinovaná a zároveň nedodělaná břečka. Netvrdím, že to nemělo momenty a rozhodně je to bezproblémově zkouknutelný a relativně zábavný, ale Ronalda nebudete chválit za gól v pátý hanspaulský, z podobnýho námětu se mělo vytěžit mnohem víc ropy a zlata. Jinak jsem ve filmu viděl hodně Gondryho, to neříkám jako výtku nebo chválu, jen to říkám. Myšlenek humanism, feminismu a dalších ismů by se sice dalo něco napočítat, nicméně při zvolené hloubce, respektive mělkosti přemýšlení a sdělení se jimi nebudu zabývat. Až to poběží na ČT2 a nebude do čeho píchnout, pusťte si to, aktivně pro to ale nic nedělejte. ()
Sice jsem se trochu bál zbytečného filozofování, ale nakonec to dopadlo dobře. Van Dormael se totiž nesnaží jít do hloubky a jenom tak klouže po povrchu, ale dělá to s pomocí laskavosti a romantiky tak šikovně, že ve své podstatě kýčovitá životní moudra nepůsobí lacině. A když už jsem měl občas pocit, že to překračuje únosnou mez, zjevil se Bůh v podání rozkošně nesnesitelného Poelvoordea a postaral se o humornou stránku věci. Čekal jsem něco střelenějšího, ale i s tímhle jsem byl na konci nadprůměrně spokojený. 80% ()
Galerie (40)
Zajímavosti (6)
- Dieu (Benoit Poelvoorde) sleduje hokejový zápas, v ktorom švédska reprezentácia vyhráva 4:2 nad slovenským národným tímom. Jedná sa o štvrťfinále z dňa 9.5.2007, ktoré sa odohralo v aréne Chodynka (Moskva). Zápas skončil výhrou švédskej reprezentácie 7:4. (RatBoj)
- Ve filmu jsou zmiňovány filmy s Jean-Claude van Dammem (konkrétně Dračí oči (2012), Dvojitý zásah (1991) a Univerzální voják (1992) a film s Bruce Leem (konkrétně Cesta draka (1972)). (Fary)
- Film obsahuje ještě jednu scénu po závěrečných titulcích. (Fary)
Reklama