Královská rodina

1. série - 70% - Mark Schwahn se jedenáct let po stvoření svého životního díla, nesmrtelného One Tree Hill, rozhodl udělat si radost a natočit soap operu. Poctivý vztahový seriál už si vyzkoušel a devět let do něj dokázal sázet šokující zvraty, super hlášky i nepředvídatelné situace, tak proč se koneckonců nezkusit odvázat ze řetězu uvěřitelnosti a nedat nám přesně to v obalu nejluxusnějšího mýdla. Z The Royals se chvíli klube Gossip Girl, chvíli div ne Dynastie, ale snad pro svůj občas notně vykukující nadhled to překvapivě funguje. Neuškodí ani vážné linky (sbližování Liama a Ophelie dává alespoň matně vzpomenout na love story Nathana a Haley), šikovně poskládaný písničkový soundtrack a záměrně přehrávající Jake Maskall jako skrz na skrz prohnilý záporák Cyrus. Rozpolcený jsem ale v sympatiích k trojlístku hrdinů nejhlavnějších. Princezna Eleanor mě baví neustále, královna Helena mě alespoň zajímá, ovšem rozervaný princ Liam smutně často, snad kvůli nijakému projevu Williama Moseleyho, převážně nudí, protože takhle si kralevice zkrátka nepředstavuji. Stanice E! si vůbec pro některé hlavní postavy vybrala nezvyklé herecké volby a (tentokrát bohužel nezáměrně) přehrávající Oliver Milburn jako Ted nebo zpočátku neuvěřitelně toporný Tom Austen jako Jasper povážlivě ruší každou scénu, ve které se objeví. Návyk tam ale (jako u každé správně šťavnaté telenovely) je, takže mírně nadhodnocuji a s radostí čekám, kam se tahle šlechta nechá vyšroubovat. 2. série - 85% - Důvěra se vyplatila a Schwahn mě po letech chytá za srdce celou rukou. Princ Moseley navíc během pauzy očividně doplnil resty z kurzu herectví a hlavně díky tomu mu dokážu najednou fandit, nehledě na to, že mu to parádně šlape v geniální bromance s kamenně se tvářícím (a přesto konečně sympatickým) Jasperem. Tohle je vztahovka, na kterou se vyplatí se dívat, ať už se bere vážně nebo skrz ústa Elizabeth Hurley shazuje nejen celou královskou rodinu, ale i celý koncept. Jeden ze seriálů, kde mě ze srdce mrzí, jak malé množství diváků (nedejbože fanoušků) má a očividně vždy mít bude. 3. série - 70% - Změny kvality i nálady tentokrát téměř rychlostí světla. Úvodní čtveřice epizod je tím nejlepším, co jsem z eskapád rodu Henstridgů dosud viděl, dění v dílech následujících (boxerský zápas, Liamova dětinská umanutost i v nejzbytečnějších okamžicích) pak naopak tím nejhorším. Díky Cyrusovým grimasám a hláškám, dokonale vnadícímu finále a fandění vztahu Jaspera a Eleanor, kterému jsem po dlouhém odolávání nenávratně propadl i já, jsem v hodnocení pořád ještě smířlivý, ale některým veletočům bych se příště už pokud možno vyhnul. 4. série - 80% - Nemyslel jsem, že se Šlechta může odvázat ještě víc, ale je tomu tak. A hlavně je tomu tak v průzračně čisté Schwahnovině, kdy se klíčové zvraty klidně odehrají a odříkají jedinou scénou, zatímco banální až dětinské linky se natáhnou klidně na většinu sezóny (Robin Hood nebo ambasáda). Finální cliffhangery jsou jako obvykle prvotřídní a zjištění, že se odpovědí s největší pravděpodobností nedočkám, mi trhá srdce. Skandál kolem Marka Schwahna totiž způsobil jak jeho vyhazov od seriálu, tak skutečnost, že epizoda With Mirth in Funeral and With Dirge in Marriage je posledním, co jsme (nejen od něj) kdy viděli. Rád bych, kdyby se některá jiná stanice povznesla nad danou situaci, ale zároveň vím, že takhle nepěkný škraloup se bude sloupávat velmi těžko. (25.07.2016) (méně) (více)