Medová noc
Honey Night
Režie:
Ivo TrajkovScénář:
Ivo TrajkovKamera:
Milorad GlusicaHudba:
Toni KitanovskiHrají:
Nikola Ristanovski, Verica Nedeska, Nina Jankovič, Refet Abazi, Mitko Apostolovski, Branko Beninov, Kryštof Hádek, Igor Angelov, Gorast Cvetkovski (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Noc bezMoci je adaptací filmové povídky českého spisovatele a scénáristy Jana Procházky s názvem Ucho. První adaptací této povídky byl stejnojmenný černobílý film režiséra Karla Kachyni z roku 1970 v hlavních rolích s Radoslavem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou, který byl ihned po dokončení zakázán a premiéru měl až roku 1990. Stejně jako Kachyňův film, i Noc bezMoci je komorním dramatem, které ukazuje politiku jako sféru plnou intrik, lží a nedůvěry. Hlavního hrdinu, náměstka ministra, líčí jako člověka ovládaného strachem a oportunismem. Děj se tentokrát odehrává v Makedonii 90. let a ve vile prošpikované odposlouchávacím zařízením se dohadují Nikola Ristanovski a Verica Nedeska. Snímek stojí na výborném herectví obou hlavních protagonistů a na přesném vystižení paranoidní atmosféry. Látka tak dává smysl i v současnosti, kdy se sice změnily režimy i technologie, ale zákulisní principy zůstávají stejné. (i/o post)
(více)Recenze (27)
Na YouTube často vyhledávám cover verze populárních písní a objevuju překvapivá aranžmá a hudební žánry, do kterých jsou původní melodie a text zasazené. Filmové remaky mě tak už nebaví, nejčastěji jde o to, že Američané odmítají dabing, a tak se zahraniční hit přizpůsobí jejim potřebám, aby americký producent měl zase o nějaký ten dolárek víc. Medové noci jsem ale dal šanci, přece jen jsem byl zvědavý, jak dopadla předělávka jednoho z nejzásadnějších filmů o povaze komunistického režimu. Byl jsem přesvědčený, že film zatratím, ale jeho přesazení na Balkán v zásadě funguje a s největší pravděpodobností jde o nejlepší Trajkovův snímek. Aby ne, na základě tak silné literární předlohy by bylo těžké film úplně zahodit. Jasně, Trajkov není Kachyňa a takovou atmosféru vybudovat nedokáže, makedonský režim se podobal maximálně tak mečiarovskému z 90. let, a tudíž tam nejde o hrdla a mučírny a leccos z mrazivé předlohy se tak vytrácí nebo je nepřenosné. Z krutého podobenství o povaze moci se stala studie zbabělosti jednoho kariéristy, který si kdysi nabalil pipku. Ale pokud se oprostíte od srovnávání s Uchem, můžete si snímek užít. Vericy Nedeské je mi docela líto, jak málo příležitostí má v českém prostředí, protože jde o špičkovou herečku. Celkový dojem: 70 %. Umím si představit skvělé zpracování Ucha v podmínkách řady autoritářských režimů, jako je Írán nebo Rusko, a pikantní by bylo sledovat verzi, jak nejoblíbenější Salmánovo princátko v Rijádu hraje na nervy svým příbuzným v rámci saúdskoarabských rodinných čistek... ()
Je třeba si uvědomit, že jde o film, který není prioritně určený pro českého diváka, který notoricky zná Ucho. Kdo netuší, jak příběh skončí, což je většina Nečechů, ten si užije jak napětí, tak atmosféru, jak se je snažil navodit Jan Procházka. Mně se to líbilo. ()
Já sice chápu, že v Makedonii nikdo o Kachyňově Uchu neví, ale přece jen tu z čistě českého pohledu vidím nulovou invenci. Časový posun přes tři dekády (ani zeměpisný) nezměnil většinu replik, a dokonce i mnohé tváře jsou podobné. Fakt se změnil jenom jazyk. Fascinuje mě, že jako scenárista je uveden Ivo Trajkov. Pro mne jen kuriozita. ()
Bylo osvěžující vidět neokoukané tváře. ()
Nikdo není nedotknutelný možná, ale vlezdoriti a bezpáteřní obraceči kabátů se přizpůsobí každé době, každému režimu. Proto jsou asi ve vrcholné politice TI praví a nejlepší. Jinak naprosto unikátní psychosonda do lidských charakterů - přímo fenomenální výkon krásné Vericy Nedesky!! ☺Kino na hranici 2016 ()
Více se mi líbilo Ucho, bylo strašidelnější, ale ani jeho makedonská verze není špatná. Hlavní hrdinka je krásně hysterická a její manžel nejistý a do jisté doby s chladnou hlavou. Děj se ovšem odehrává v Makedonii 90. let, atmosféra se moc od Kachyňovy dobry nelišila. ()
Naskýtá se otázka, zda film srovnávat s legendárním Uchem Karla Kachyni, když se jedná o jeho remake. Pro diváky, kteří Ucho znají je to vcelku zbytečný počin, pro novou skupinu cinefilů může býti filmem přínosným. Tak jako tak, původní dílo bylo lepší ve všech ohledech. Děj se z československých totalitních sedmdesátých let přesunul do Makedonie let devadesátých a vypráví příběh téměř identicky, krok za krokem stejně jako v Uchu. Vysoká politika a intriky v ní jsou svinstvo všude. Noc bezMoci je nasnímána na barevný filmový materiál, kde se objevují černobílé flashbacky hlavního hrdiny, které evokují původní snímek. Bohužel musím chtě nechtě srovnávat a musím konstatovat, že dvojice Ristanovski a Nedeska nemají šanci se vyrovnat Brzobohatému a Bohdalce (zřejmě je to tím, že oni tenkrát žili i ve skutečnosti spolu a proto jsou jejich dialogy a chování tak uvěřitelné). To samé platí o atmosféře sklíčenosti, o návštěvě fízlů u nich v noci v domě, nebo hádky a rozhovory mezi hlavní dvojicí. Není to tak přirozené a nejde z toho takový strach. A chybí v tom temnota. A znepokojivost. To všechno dotvářela až hororová hudba Svatopluka Havelky. A ta tu není. Je tu hudební složka jiná, víceméně schovaná. Jediné, v čem se příběh liší je závěr, který je docela povedený. Kdo však neviděl ani jeden z filmů, rozhodně doporučují původní verzi, Ucho z roku 1970. ()
Na Ucho film nemá. 1) S Uchem snímek srovnání nesnese, protože postrádá naléhavost sdělení, dobovou atmosféru i společenský přesah._____ 2) Zaujala mě režisérova žena, 37letá Makedonka Verika Nedeska (výborně napsaná i zahraná manželka Anna)._____ 3) Přesný koment: gudaulin****. ()
Vyborna predloha Jana Prochazky funguje i v makedonskem provedeni. Mozna zde neni az tolik mraziva atmosfera jako v Uchu od Kachyni, ale svym zpracovanim a hereckymi vykony, musi tento film nakonec ocenit jak ti, co Ucho videli, tak Ti, kterym je predloha cizi. ()
Nové filmové zpracování povídky Jana Procházky vytvořené v mezinárodní koprodukci. Zajímavé herecké výkony (obzvláště Verica Nedeska), velice působivá hudba i kamera, ale Kachyňovo "Ucho" byl ten pravý a dost pravděpodobně i nedostižný originál. ()
I kdybych si stokrát opakovala "nesmíš srovnávat!", tak se srovnání stejně nevyhnu. ()
"Pojďme si lehnout." Bohdalová a Brzobohatý zůstali nepřekonáni, ale ani Nedeska s Ristanovskim nebyli nepřesvědčiví, i když z podstaty své role na sebe větší pozornost strhla představitelka upovídané Anny. Mě si však tento film získal především svou vizuální stránkou, k jejímž nejsilnějším momentům určitě patřily precizně nasvícené černobílé flashbacky hlavního hrdiny, které jakoby připomínaly Kachyňovo "Ucho". Ovšem pochválit bych měl také hudebí doprovod, jehož jazzový základ dobře dotvořil atmosféru tohoto snímku. ()
Zbytečný remake! Originál už to nepřebije, ovšem nějaká invence tam je. ()
Už sama odvaha pustit se do remaku tak slavného filmu, jakým je Ucho (Karel Kachyňa, 1970) stojí za povšimnutí. Je těžké vyhnout se srovnávání, každopádně Ivo Trajkov z toho vyšel se ctí, stejně jako oba herci v hlavních rolích, přičemž Verica Nedeska ukázala, a zdaleka ne poprvé, že je výborná herečka. -------- V titulcích filmu uvedeno: název Noc BezMoci (spoluatorem titulků české verze je sám režisér - a ten by snad měl nejlépe vědět, jak se film jmenuje). ()
Velmi zajímavý snímek, dobře udělaný, slušně zahrané. Film je jasným svědectvím, že některé věci budou aktuální za každého režimu. Prostě lidstvo se nemění a některé výrazné povahové rysy přitahují problémy. Ne tak dobré jako Ucho, nicméně dobré. za mne 70%. ()
Fokus Fest 2017 ()
Nikdo není nedotknutelný. Vždycky je možné se bát, že člověk přijde o to, co nashromáždil. A tak to v něm hlodá... ()
Ucho je pre mňa jeden z TOP filmov. Vrcholné dielo tvorivej spolupráce Procházka - Kachyňa a aj z toho dôvodu som sa tohto remaku bál. Avšak obavy sa nenaplnili a okrem jasného Procházkovho námetu sa oplatí túto verziu pozrieť aj kvôli úžasným hercom v hlavných úlohách. Posun deju do Macedónska deväťdesiatich rokov je akceptovateľný a koniec si priamo žiada ak nie seriál, tak aspoň film o bezbrehých kariéristoch budujúcich nové štáty. ()
I když je Procházkova předloha přenesena do jiných podmínek a jiného času, film je svou atmosférou hodně blízký Kachyňovu Uchu, což podle mne podtrhuje obecnější platnost ztvárněné problematiky, která přesahuje hranice i režimy. Právě schopnost zasazení látky do jiných poměrů, aniž by jakkoli utrpěla její přesvědčivost i stálá aktuálnost, krásně dokumentuje, že mechanismus moci se v žádném systému v podstatě nemění – intriky, oportunismus, korupce, bezohledný kariérismus atd. zkrátka politikou silně prorůstají v jakémkoliv režimu, přičemž moc chutná všude podobným typům lidí, pro něž morálka, snad až na hodně vzácné výjimky, je jen prázdná floskule pro naivní snílky. Skvěle vystavěný snímek, který netrpí ideologickým schematismem a je proto i nadčasový, stejně jako Procházkova předloha. Oba hlavní představitelé svými přesvědčivými výkony výrazně podpořili vyznění filmu a nijak nezůstali ve stínu Radka Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové v kdysi trezorovém Uchu. ()
Bála jsem se zklamání. Ale to nepřišlo, byla jsem mile překvapená, ale původní adaptace je pořád TOP. Nepodařilo se stoprocentně nafilmovat atmosféru, jako verze z roku 1970, ale byl to fajn zážitek. ()