Reklama

Reklama

Jeden z prvních románových popisů mimozemské invaze nezaujal Szulkina senzační zápletkou. Režisér se ve své vizi zmocnil pouze výchozí situace a na jejích důsledcích rozvinul pronikavou analýzu vztahu jedince a státní mašinérie, jež se zmocnila dokonalého mocenského nástroje - mediálních obrazů. (Letní filmová škola)

Recenze (18)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Veľmi, ale veľmi depresívny film. Veľmi, ale veľmi odvážny pokus natočiť niečo kontroverzné v období normalizácie. Ale bohužiaľ sa to vlečie, ako čakanie pozemšťanov na návštevu z vesmíru. Film obsahuje niekoľko veľmi pôsobivých scén, podporených ešte výborne naaranžovanou mizanscénou s tým správnym uhlom kamery. Ale bohužiaľ sa to vlečie. Roman Wilhelmi je vo svojej úlohe takmer až geniálny, Jonathan Price a John Hurt v ňom majú silnú konkurenciu. Na Vojnu svetov si tu ani nespomeniete, film je Wellsovi iba venovaný. Ale vlečie sa to... ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(KSE - P) VÁLKA SVĚTŮ - PŘÍŠTÍ STOLETÍ Piotra Szulkina, polského žánrového tvůrce inklinujícího ke sci-fi podobenstvím, obsahuje v úvodu věnování dvěma Well(e)sům - H. G. Wellsovi a Orsonu Wellesovi. Příznačnější je pro výslednou podobu díla zmínění druhého jmenovaného, protože spíš než o aktualizovanou adaptaci literární klasiky jde o podobenství, u kterého je dobová symptomatičnost nepopíratelná, ale mnohem zajímavější je reflexe mediální manipulace, která ze Szulkinova snímku dělá dílo vskutku nadčasové. Zatímco významová rovina je tak aplikovatelné i na dnešek, ačkoliv se mířilo na totalitní - komunistický - stát s represivními policejními složkami a filtrace vědění i snadného ovlivňování jedinců a "mas", vše ostatní nasvědčuje tomu, že divák sleduje film z 80. let. Dnes se dle mého nedá na film dívat s úsměvem, protože především výtvarné řešení od kostýmů a líčení až k interiérům/exteriérům svádí chápat dílo jako camp, ačkoliv nezáměrný. Ona "dobová příznačnost" tak nutí ke srovnání s jinými, podobně laděnými počiny západní proevenience, především BRAZILEM Terryho Gilliama a 1984 Michaela Radforda, kdy z tohoto srovnání VÁLKA SVĚTŮ - PŘÍŠTÍ STOLETÍ vychází jako formálně, atmosfericky i myšlenkově slabší. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Abyste něco dokázali pochopit, musíte to zažít. Nestačí říct, že totální nadvláda nad člověkem je špatná. Co ta totální nadvláda je, bez vlastní zkušenosti tak úplně nepochopíte. Tenhle film se samozřejmě může porovnávat s jinými díly na tohle téma, uživatel _-0-_ zmiňuje Brazil, se kterým Válku světů pojí do značné míry forma. Mně ovšem popisem způsobu myšlení manipulujících i manipulovaných (takového doublethinku) nejvíc připomíná Bílou paní, která je sice navrch mnohem veselejší, při domyšlení věcí je však stejně závažná (okamžité přijetí lži, o které všichni vědí i nevědí, že lží je). Válka světů nepopisuje konkrétní formu totalitního režimu, ale zabývá se především způsoby ovlivňování myšlení. Právě to jí dává obecnou platnost a nadčasovost. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Přestože musím přiznat, že mě to zdaleka nechytlo tak jako Konec civilizace, tak upřít tomu mnohovrstevnatý myšlenkový přesah bych nemohl.. Szulkin míří svým hořkosatyrickým samopalem jak do světa tak do vlastních řad a zkoušet to celé vyložit jako kritiku toho nebo onoho by bylo těžce zjednodušující. Vedle solidních hereckých výkonů bych ještě vyzdvihnul kameru, která mě svou estetikou tak něják praštila do očí.... Hodně dobrý. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Naprosto dokonalé podobenství nejen primárně o totalitě, ale také a především o lidech apatických a pohodlných, kteří se snaží přizpůsobit za každého režimu, aby po změně mohli co nejhlasitěji volat, jak stateční byli v boji proti minulému zlu. Ten film je v tomhle hodně nadčasový, protože mnohé se děje i dnes. Když jsem viděl ve filmu ty "dobrovolné" fronty na odběr krve, vybavila se mi podobná fronta na pražského Palackého náměstí na testování koronaviru. Taky tam všichni stáli dobrovolně. Nebo když televize hlásá, že to "děláte pro svoje dobro / blaho, a svých bližních", hnedle jsem si vybavil, jak jsou roušky na xichtě pro ochranu lidí kolem mne, i mne samotného. A televize dává estrády typu Zlatá maska a Tvoje tvář má známý hlas podobné těm estrádám v tomto filmu, bo lidem je třeba chléb a hry. Pravda. v jednom se to liší, protože i totalita ve filmu ví, že je potřeba lidem nechat přístup k chlastu, a ne jej zakazovat. Nebo ta hláška "nechejte si určit krevní skupinu a nechejte se označit" - no neděje se to dnes taky? Szulkin byl vizionář. A to vyzývání k tomu, aby lidé udávali, kdo nešel na "dobrovolný" odběr krve - jako bych slyšel dnešní udavače těch, kdo nenosí roušky, kdo nesouhlasí s oficiální doktrínou (nejen koronavirovou, ale i světovou, ekonomickou, politickou, migrantskou apod.). Anebo ta paralela, jak se rodí hrdinové a jak se vyrábějí údajni kolaboranti - bláznivý dědek s podomácku sestrojenou bombou sice nic nedokázal, ale bude mít pomník, televizní hlasatel, kterého proti jeho vůli donutili říkat bláboly, o všechno přišel a nakonec se skutečně vzepřel a dokonce jednoho ufouna zabil, je nakonec zrádce. Škoda, že tenhle film vidělo tak málo lidí, pouštěl bych jej povinně na ČT v několika reprízách. Pobavily mne píchačky v bordelu a věty jako "Ty jsi nezávislý, a já na tebe mám dohlížet." či "Nařídí vám chodit po čtyřech, a vy to uděláte, abyste si koupili lepší televizor." ()

Galerie (40)

Zajímavosti (1)

  • Film získal v roce 1982 na filmových festivalech řadu cen. Byla to například Zvláštní cena poroty na MFF v Avoriazu, hlavní cenu za režii na MFF v Portu, Grand Prix na MFF v Madridu a zvláštní cenu poroty na MFF v Terstu. (Hans.)

Reklama

Reklama