Rabarber
Režie:
Mark de CloeScénář:
Maarten LebensKamera:
Jan MoeskopsHrají:
Thor Braun, Ilse Heus, Tanneke Hartzuiker, Fockeline Ouwerkerk, Nina Wyss, Korneel Evers, Guus Dam, Tibor Lukács, Sytske van der Ster, Genio de Groot (více)Obsahy(1)
Siems je veselý kluk, jehož rodiče si přestali rozumět a rozvedli se. Máma odjela do Afriky zachraňovat stovky dětí, kdo teď ale zachrání Siemse, který by si moc přál mít zase oba rodiče? Siemsův tatínek si našel novou přítelkyni Toscu, na které je úplně nejlepší, že je to maminka Siemsovy první velké lásky Winnie. A Tosca si chce dokonce Siemsova tatínka vzít, z čehož jsou obě děti nadšené, jenže plány na svatbu začínají mít trhliny. Dospělí jsou ale někdy natvrdlí, a když sami nevidí, jak moc se milují a jak k sobě patří, je na jejich dětech, aby jim otevřely oči. (Febiofest)
(více)Recenze (5)
Spracovanie zaujímavé a ten chlapec bol úžasný. Bohužiaľ všetko, čo sa týka pravidiel a poučiek do života, ako robiť to, či ono, ako žiť a v tomto prípade ako si udržať vzťah, ja nemusím, a možno preto ma tento film neohúril. Ale milé to bolo, to áno. ()
Geef elkaar veel kusjes/ bozkávajte sa navzájom, koľko sa dá. Prenádherný kúsok. Pripomínalo to síce nemecké romantické filmy, ale bolo to originálne a milé. Ak by vlastná výroba STV bola rovnako kvalitná, ako má holandská štátna TV, už by som nemusel prepínať. P. S. Asi začnem chodiť rozbíjať taniere do opustených budov, potrebujem vypustiť paru. ()
Ak film dokáže vyvolať nejaké silnejšie emócie (samozrejme okrem zhnusenia), tak to stojí za to. V tomto prípade to bolo najmä dojatie, ktoré dosiahlo v závere absolútne emočné vypätie a v očiach sa mi dokonca zjavili slzy (dojatia) a telom sa mi prehnali zimomriavky (v pozitívnom zmysle slova). A to bol na prvý pohľad v podstate klišovitý rodinný film s očakávaným vývojom. Ale tá idea, s ktorou prišli Siems a Winnie, tak to dodalo celému filmu neuveriteľné čaro! Obzvlášť, keď sa v labyrinte náklonnosti a odcudzenia ocitli aj oni samotní. Ale toto bola fakt kvalita! Dojatie v závere naozaj neopísateľné! ()
Když jsem se na Febiofestu chystal navštívit první film, byl jsem moc zvědavý, co z něj vyleze. Rebarbora na mě z pohledu obsahu nepůsobila bůhví jak originálním dojmem, přesto mě dokázala uchvátit. Film má v sobě kus srdce a bezmeznou míru lidskosti. I když některé scény působily až moc klíšovitě a kýčovitě, jiné zase naprosto chrlily svou speciálností a nápaditostí. Středem všeho byly dvě nevinné děti, jejichž herecké výkony jsou za jedna podtržená. Na konci chybělo k slzám málo...na první pohled (a v mnoha ohledech opravdu) dětský film, který musí otřást s každým dospělým člověkem. ()
Jednu věc umějí Holanďani perfektně a to jsou dětské filmy. Připadám si trochu jako zvrhlík, když tohle řeknu, ale v podstatě se jedná o lovestory, kdy to mezi těmi dětmi, které podávají výborné herecké výkony, skvěle funguje, jiskří to mezi nimi, člověk jim tu zamilovanost naprosto věří. Řekla bych, že je vztah mezi nimi, včetně těch problémů a chyb, kterých se dopouští hlavně Siem, zachycen jako by se týkal dospělých, bez nějaké infantilnosti a dětinské trapnosti. O to víc mě mrzí, že jim autoři upřeli nějaké pořádné romantické finále, pořádnou první pusu. Vztah jejich rodičů je proti tomu už jen takový křoví. Třeba se film objeví s dabingem (kterej to nezabije) a budeme se moct podívat s dětma. ()