Obsahy(1)
Vychází z jedné indiánské povídky o lásce dívky Andy a chlapce Dana, kteří se ztratí v zimě v lese a najdou je až na jaře, kde kolem jejich těl rostlo červené kapradí. Podle této povídky pojmenuje asi 12-ti letý Billy Coulmen své dvě štěnata loveckých psů, na které celé prázdniny dřel s dospělými chlapy v lese. Film je o přátelství chlapce a jeho dvou věrných psů, kteří mu v závěru filmu zachrání život, když jej v lese napadne puma. (ČSFD)
(více)Recenze (32)
Malý klučina žijící někde v minulosti na idylické farmě vroucně touží po psech... aby mohl lovit mývaly. Co na to říct, další dětský film, který jsem jako dítě neviděl a kdyby ano, nevěřím že by mě extra strhnul. Je to pěkně natočené v krásné přírodě s blonďatým andílkem v hlavní roli. Ale taky nepěkně kýčovité, bez vtipu či spádu, plné keců o Bohovi a s několika zbytečnými tragédiemi. PS: A chudáci mývali! Co jim proboha udělali, že v honu na ně dokonce pořádali mistrovství? ()
Chápu nejsem cílovka, a tak jsem z tohoto snímku trochu rozpačitý. Hlavně proto, jak místy je ve snímku život strašně idealizovaný, někdy to je opravdu moc. Navíc doba počátku 20. stol. určitě v Americe nebyl žádný med. Ale dětem to pravděpodobně stačí, nemusíme je strašit hned od malička. A vlastně tam těch pár zádrhelů je a odkazy té doby taky, ale těch si zas všimnou asi spíš ti dospělí. Každopádně mě dostala pointa filmu a proto dávám slabé 4*. Film ovšem je především pro mladé diváky, dospělák si na něm tak nepošušňá. ()
V prvom rade - NEČÍTAJTE SI OBSAH FILMU! Síce sa jedná o oficiálny text distribútora a končí tromi bodkami, no prezrádza všetko podstatné, kvôli čomu sa film oplatí vidieť. Je to naivný, gýčovitý film s primitívnym dejom, hrubozrnnou réžiou, zväčša obsadený pravdepodobne pomocníkmi z ochotníckeho divadla, zasadený do iritujúceho prostredia (nemôžem si pomôcť, ale mňa vždy ich nárečie, správanie a zvyky vždy iritovali) jednoduchého amerického juhu, ale, A to prosím ALE!, so záverom, ktorý doslova rozseká každého, aspoň trochu citlivého, diváka. ()
Krásný příběh o Billym a jehom psích společnících Danovi a Ann byl natočený na motivy knihy Wilsona Rawlse "Where the Red Fern Grows. Plemeno redbone coonhound vzniklo křížením bloodhounda a irského setra a používá se k lovu mývalů. V roce 2003 byl natočen remake filmu, pod názvem "Where the Red Fern Grows" zaneseno na csfd, ale zatím nikým nehodnoceno. ()
Pôvodnú verziu "červeného papradia" som videl ešte ako dieťa v časoch na sklonku komunizmu. Vtedy ma tento film fascinoval a pomerne vykoľajil. Reagoval som naň veľmi citlivo. Bol dojímavo strhujúci, ale skončil ako detstvo, v nenávratne a bez nároku na happyend, iba s možnosťou nostalgickej spomienky na to, čo sa už nikdy nezopakuje. Keď som sa s odstupom času rozhodol uvidieť "červené papradie" (1974) znova, úplnou náhodou som natrafil na jeho remake (2003) a nevyhol sa porovnávaniu. Originál má nespornú sugestívnu silu a lepšie zvláda zobrazenie dramatických scén. Je názornejší v momentoch, keď si to žiada príbeh, čím dokáže aj zapôsobiť. Napríklad bitka loveckých psov s pumou je podstatne obsažnejšia. Jej priamym účastníkom sa stáva aj chlapec. V bitke sa zdôrazňuje obetavosť psov pri záchrane života svojho pána. Agónia umierajúceho zvieraťa sa takisto predlžuje - zomiera až po neúspešnej snahe o vyliečenie. Remake podáva túto bitku iba skratkovito ako nešťastnú zhodu okolností. Aj chlapec je v nej prevažne iba nezúčastneným pozorovateľom. Originál takisto necháva vyniknúť "červené papradie", ktoré vyrastie nad hrobmi mŕtvych psov. V remaku sa nad nimi naopak týčia drevené kríže so psími menami a papradie je už iba dekoráciou... Z toho som bol mierne v rozpakoch, veď koho by v tých časoch napadlo stavať nad hrobmi zvierat pomníky? Teda aj vzhľadom na obdobie, ktoré je vo filme zobrazované, je Where the Red Fern Grows z roku 1974 autentickejší. Nedávno, keď som film videl opäť, zdalo sa mi, že nestratil veľa zo svojho prvotného čara. ()
Reklama