Kdy se máma vrátí?

„Dávej pozor! Předstírej, že stříháš, já předstírám, že zalívám. A špehuj!“ Kdepak Val, ta musí mít vše pod kontrolou, aby zaměstnavatelé byli i nadále maximálně spokojeni…Díky tématu jsem si vzpomněl na snímek Roma, který byl něčím podobný, ale to jen cca první půl hodinu, pak se film začne ubírat trochu jinou cestou. S příjezdem dcery se totiž zavedená rutina naruší a Val se s tím těžko srovnává. Předpokládá, že se dcera bude k zaměstnavatelům chovat jako služka, ta však tohle dogma nadřízený-podřízený rázně odmítá. Do toho začne krystalizovat napjatý vztah s paní domu, která ovšem nežárlí jen kvůli manželovi, ale i synovi (o dost smutnější). Na druhou stranu, najdou se i nějaké ty momenty odlehčení. A Regina Case s rolí oddané Val naprosto srostla, ani byste neměli problém uvěřit, že hraje sebe samu. Navíc máte obavy, aby to neschytala kvůli (celkem po právu) svobodomyslně se chovající dceři. A přijde i na napravování hříchů mládí…či vynahrazování si něčeho ztraceného? Film mě každopádně bavil a hodnotím solidními 4*. (17.05.2020)

Abych pravdu řekla, tak nemám důvod neocenit tenhle počin plně i když se nejedná o nějaké veledílo, hodné Oskara, ovšem zcela jistě bych osobně ocenila vynikající výkon hlavní představitelky s hlasem Evy Olmerové, Val, kterou ztělesnila Regina Casé. Já jsem v té rodině žila s ní a věřila jsem jí cele tu roli hospodyňky, která žila v představách, že ta společenská zeď mezi ní a rodinou nelze odbourat žádným způsobem. Ona byla milá, zlatá, na slovo poslušná, prostě miliónově hodná a prostá dušička, kterou snad zarazila až rekce paní domu na její dar v podobě kávového servisu. Díky za příjezd její dcery, která tam svým postojem zčeřila prozatím poklidný chod domácnosti a dovolila si jíst například zmrzlinu, kterou přece může papkat jen Barbařin syn, nikdo jiný! Chválím velmi dobrý námět, který vyzněl dokonale uvěřitelně právě i díky Regině a myslím, že Anna Muliaert může mít hrdě vztyčenou hlavu. Díky za hezký zážitek z Brazílie. Viděno v rámci Projekt 52 films by Women (08.03.2016)

Takový nenápadný, příjemně plynoucí, vytrvalý útok na emoce. (19.03.2016)

Ten film bol taký fukot, že som sa ani nestačil diviť, kedy skončil... Najlepšie je do neho skočiť bez akejkoľvek znalosti obsahu. Totálna šupa je forma, akou je natočený. Niekedy som sa namotal na situáciu a premýšľal, či to je normálne, alebo je to nejaká namotávka, zatiaľ čo inokedy zase som si nebol istý, či som videl určité gesto, alebo či sa mi to marilo... Dosť vyhaluzený film s občasnou paranojou tento počin... (23.02.2016)

Regina ako Val bola neskutočná ... ohromne prirodzená. 10 rokov bez svojho dieťaťa to je celkom sila, ja by som to nedokázala. Ale čo by bola úplná rana pre mňa? Keby si moje dieťa viac rozumie so slúžkou ako so mnou. A sponzor rodiny to asi trošku preháňal s tým tajným fajčením, jeho počinom som ale vôbec nerozumela. Džésika síce bola šikovná, čo sa školy týka, ale jej správanie mi niekedy vážne liezlo na nervy. Ale stálo to za to, lebo dosiahla vlastne po čom celý život túžila a myslím, že na svoje si prišla aj Val. Jediný, kto bude asi nemilo prekvapený bude Fabinho, keď sa o pol roka vráti zo zahraničného pobytu. Veľmi príjemná vec, bavilo ma. Project 52 Films by Women (04.05.2016)

Klidně by z toho mohla být stodílná jihoamerická telenovela vysokých kvalit, protože postavy to má skvělé. Ale žádné velké drama nečekejte, to tvůrci zarazí v okamžiku, kdy má nějaké přijít. (27.05.2016)

I kdyby trakaře padaly, tak to bylo, je, a bude. Drtivá většina bohatých se chová nadřazeně, Brazilii samozřejmě nevyjímaje. Služebná Val, ta pracovitá, poctivá , milá duše, má syna pánů ráda jako vlastní dítě a on ji. Matka je tak trochu snob, držící si vlastní vizi úrovně z peněz manžela, bývalého úspěšného malíře, který už na vztah rezignoval a radši se staví do pozice nemocného. Vila, zahrada, bazén... Vlastně jediný slušný člen rodiny je zlatá retrievřice Maggie. Do tohoto soužití přijíždí dcera hospodyně Val, jménem Jessica, která chce v Sao Paulu studovat architekturu a urbanistiku. Jenže, matka s dcerou se neviděly deset let a je mezi nimi logicky spoustu rozdílů. Film o nadřazenosti, lásce a také tajemství. Vynikající Regina Casé, kterou jsem dosud vůbec neznala. (23.01.2018)

"Vyprávění", které mě zaujalo. A když mě v poslední době zaujme nějaké vyprávění, pak ho většinou natočila režisérka a ne režisér. A to je vzhledem k mé (získané nikoli vrozené) nedůvěře v ženský element zajímavé na druhou. Možná je to pouze nahodilý příběh, ale možná je to také klasické drama. Každopádně je to bystrý pohled do života vyšších vrstev (právě z Braziie pochází několik filmů, které toto paradigma komentují). U jedné z těchto rodin žije a pracuje služka Val (v obsahu se tvrdí, že je to "tvrdě pracující hospodyně". Přinést občas zmrzlinu není ovšem asi příliš vyčerpávající. Ostatně je to anglicismus, česky se říká "těžce pracující"), která je svou prací a postavením až tak spokojená, že zapomíná na svou vlastni dceru. To však se změní, když Jéssica přijede do São Paula (jistá poplatnost Pasoliniho Teorémě, kterou nalézám ve více filmech). Val ale ví, kde udělala chybu, a také ví také, jak ji napravit. Pozn.: Původní název zní "Kdy se vrátí?" (viz jedna z prvních scén u bazénu), který filmu propůjčuje větší obecnost. Co se přihodilo mezi Jéssikou a jejím otcem. Proč o tom tak zásadně odmítá mluvit? (25.10.2018)

Táto sonda do života slúžky Val bola zaujímavou filmovou témou, preto som sa na to ak tešil. Ale napokon som dosť sklamaný. Očakával som nejakú lepšiu zápletku a určite viac dramatizácie, pretože napokon mi to prišlo celé nejaké ťažkopádne. Pritom tie postavy a prostredie, do ktorého je príbeh zasadený, vytvárali rozhodne veľký potenciál. Na druhú stranu to aspoň pôsobilo absolútne realisticky, čo je vlastne len jedno z mála plus tohto brazílskeho filmu. Škoda, dalo sa s tým oveľa lepšie pohrať a vyvolať lepšiu dramatizáciu ako táto zápletka o slúžke a jej dcére. (16.03.2016)

Hlavná predstaviteľka bola úžasná. Príbeh slúžky jej postavenie v rodine, jej vzťah k členom rodiny a k vlastnej dcére. Scéna kedy sa prvý krát odvážila pod rúškom noci do rodinného bazénu aby nekonečne šťastná telefonovala so svojou dcérou ... snáď najdojemnejšia sekvencia filmu. Brazílskych filmov som veľa nevidel ani nepamätám aký naposledy, ale tento mi určite na dlhšie ostane v pamäti. (16.10.2017)

Rodinné, spíše pocitové drama běžných událostí, které přináší třídní rozdíly v dnešní Brazílii. Neskutečně přirozený film v hlavní roli s okouzlující hospodyní Val, kterou nešlo nemilovat a nechytat se s ní společně za hlavu kvůli problémům, které film vychrlil po příjezdu její dcery. Ona by si za svoji energii zasloužila plných pět hvězdiček, ale abych je udělil, chyběl mi ve filmu nějaký větší konflikt. I tak to bylo velmi příjemné brazilské překvapení za 80%. (13.03.2016)

Nevážně o vážných věcech. O smyslu rodiny, o tom, proč si pořizovat děti, když jejich výchovu stejně necháváme na jiných…A je vlastně lhostejné z jakého důvodu, zda čistě z existenčních, pro kariéru nebo ze snahy v budoucnu jemu i sobě zajistit lepší život. Ztracené roky už nikdy nelze vrátit. (17.11.2016)

Val byla príma uklízečka, ale jinak filmový průměr bez nějakých extra vypjatých situací. Dcera Val byla pěkná kráva, když nedokázala pochopit, že máma musí a chce dodržovat "koho chleba jíš, toho píseň zpívej" a zasloužila by nakopat do zadku, ale toho jsem se nedočkal. Naopak - skončilo tak nějak hezky - po žensku. (07.03.2016)

Ženská ruka a slušné řemeslo. Ale že by se dívka z provincie tak chovala k zaměstnavatelům její matky? Vetřela se do pokoje pro hosty, do bazénu a vůbec do jejich života? Je to realistický obraz nebo surreálná nadsázka? A co ten závěr, z čeho bude živa studující dcera a její matka starající se o vnuka? Patrně jde o konstrukt, který se líbí liberálním kritikům (viz IMDb). (20.01.2022)

X (01.02.2024)

Val je hospodyně. Již nějakým rokem pracuje v domácnosti Bárbary a Carlose a jejich dospívajícího syna Fabinha. Val je však víc než jen pouhá hospodyně. Během roků své práce ji Fabinho bere daleko více jako svou matku než svou vlastní matku Bárbaru. Rutinu naruší dcera Jéssica, kterou Val už léta naviděla a která se rozhodla, že svou matku navštíví. V očích matky Val vstoupí Jessica do domácnosti rázně - Carlos i Bárbara ji ihned nabídnou, že nemusí spát se svou matkou v malém pokoji, ale bude ubytovaná v pokoji pro hosty. Bárbara však postupem času Jéssicu stále více napadá, protože vidí, že do rodiny vnesla nepokoj, který do té doby panoval. Jéssica však vidí jak rodina svou matku zneužívá a snaží se matce otevřít oči. (31.03.2016)

Tak tedy slečna, která si říkala Jessica mi od začátku pěkně lezla na nervy. Většího zmetka jsem neviděla a po zjištění, že toto rozmazlené děcko má ještě syna, mé rozhořčení mnohonásobně narostlo. Ovšem upřímná, city vyjadřující Val, vše zachraňovala. Tak trošku jsem k ní měla blízko. Konec byl krásný, prostinký a jednoduchý. (08.03.2016)

Que Horas Ela Volta?, film se zdánlivě specifickým tématem, které je vlastně jen další podobou celkem univerzálního pojednání o podobách péče o druhé. V Brazílii, kde stále převažují velké rozdíly v příjmech obyvatel pak tato péče nabývá pro nás celkem nepochopitelných forem, kdy chůvy a služky bydlí se svým zaměstnavatelem u něj doma a to klidně celý život. O jejich vlastní děti a rodiny pak často pečuje někdo jiný. Interakce postav hlavní protagonistky a její dcery tento paradox velmi trefně zachycují. (15.03.2023)