Malizie di Venere, Le
Venus in Furs
Obsahy(1)
Spisovatel Severin (Régis Vallée) tráví léto v hotelu u jezera, kam přijíždí atraktivní Wanda (Laura Antonelli). Jejich pokoje sousedí a chlípný pisálek tak může tajnou dírou ve zdi pozorovat, jak se nový host ubytovává, sprchuje, masturbuje zabalená v kožichu a v noci dokonce souloží s jedním ze zaměstnanců hotelu. Netuší, že Wanda o tom, že je sledována, ví, dokud se oba intimně nesblíží. Tehdy také uzavřou zvláštní dohodu – Severin poznamenaný zážitkem z dětství nutícím ho vyhledávat ponížení jako podmínku sexuálního vzrušení se stává otrokem. Nutí Wandu, aby jej trestala a bila, chce ji pozorovat při styku s jiným mužem. Wandě taková dobrodružství nejsou úplně cizí, jeho obsese se ale stále stupňuje.
Děj románu Venuše v kožichu rakouského novináře a spisovatele Leopolda von Sacher-Masocha byl pro potřeby italských filmařů přenesen z poloviny 19. století, kdy knižní předloha vznikla, do současnosti. Výrobu filmu nicméně provázely problémy, několikrát byl podroben cenzurním zásahům a konečně uveřejnění se v sestříhané verzi dočkal až v roce 1975.
(dopitak)
Recenze (6)
Příběh chlapa který už jako malý šmíroval a potom co za to dostal facku, si v tom libuje. Vlastně takové padesát odstínů trochu jinak (méně hraček, více nahoty). To s tím koněm jsem fakt vidět nemusel, režisér (případně i spisovatel, knihu jsem nečetl a nevím jestli je to i v ní) byl/je asi slušný prasácký hovado když toto dal do relativně normálního filmu. Druhá půlka filmu už je trochu jiná, nudná, snová a víc sadistická. Konec nijaký. ()
Řekněme si rovnou, že to je blbost, a kdyby se polovinu filmu nedalo koukat na parádní hrudník Laury Antonelli, bylo by to ještě mnohem horší. Děj opravdu není složitý, film může být zajímavý leda jako jeden z prvních ve filmografii zmíněné herečky, a zřejmě úplně první, ve kterém se objevila nahá. Spíš než sado-maso čekejte nudo-nudo. ()
"Venus im Pelz" aka "Le malizie di Venere" je druhá verze slavného Masochova románu kterou jsem viděl. Tou první byl pro mě nepřekonatelný surrealistický film Jesuse Franca, ze stejného roku, který byl ale nakonec o trochu něčem jiném. Výstřední milostný masochisticko/fetišistický příběh z buržoazní společnosti o dvojici mladého páru, kdy muž je do své partnerky natolik zamilován, že si přeje stát jejím otrokem. Láska, sex, nenávist, nějaké menší násilí, které je tu ale rozdrceno všudypřítomnou romantikou, film je po tehcniké a vizuálně stránce mimořádně zdařilý, dominuje mu i dobrá kamera, příjemné místy dokonce lehce exotické prostředí, fantastická hudba, ale co film povyšuje nadprůměr, je vskutku parádní výkon neodolatelné a smyslné Laury Antonelli, v jedné ze svých prvních rolí, zde typický nymfomanka, která může dovede přivést do správného varu. Nikdy předtím, ale ani potom jsem ji už takhle neviděl. Film sice docela místy nudí (přes určitou jednotvárnost scén) ale přesto je se stále na co koukat, morbidity je tu skutečně dost. Dallamano opět zabodoval a dokázal že jeho specialitou není jen giallo žánr. ps: Film byl mnohokrát cenzurován, a povolen byl, kdy došlo na ořezání, až de facto v roce 1975. ()
Film se drží předlohy jen tak z poloviny, což mě místy rozhořčilo, ale s koncem jsem byla spokojená, ač byl úplně o něčem jiném, než Sacher-Masochův příběh. ()
Film je o něčem jiném než Sacher-Masochova kniha. Tak trochu dobové soft, ale uměřené.(max.50%) ()
Galerie (16)
Photo © Constantin Film
Zajímavosti (1)
- Ve své kariéře odmítla Solvi Stubing pouze jednu roli, a to Wandu von Dunajew v tomto erotickém filmu. Důvodem bylo až moc erotiky na její vkus. Režisér Massimo Dallamano nakonec do filmu obsadil Lauru Antonelli. (Hennes)
Reklama