Kola versus auta
Bikes vs Cars
Obsahy(1)
Budeme stavět cyklostezky nebo mosty pro auta? Na světě neexistuje velké město, které by vyřešilo otázku mobility pomocí osobních automobilů. S naprostou jistotou se dá říct, že dopravní zácpy nedokáže odstranit větší počet dálnic a nadjezdů. Stávající způsob organizování života ve velkých městech by se měl zásadně změnit a mělo by se přejít k systému, který bude zahrnovat i jízdní kola a veřejnou dopravu. Jenže co ovlivňuje magistráty, když se rozhoduje, zda vybudovat cyklostezku nebo most pro auta? Začíná být zřejmé, že silná automobilová lobby vedou rozvoj měst do slepé uličky. (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Ďábelsky uhrančivý snímek s ironickou vtahující hudbou a kamerou a revoltujícím zabarvením. Snímek představuje napjatou vnitroměstskou dopravní situaci v mnoha velkoměstech planety, Sao Paolu, Los Angeles, Torontu..., kde se radnice cíleně zbavily sociálních a ekologických výhod systému městské hromadné dopravy ve prospěch tučných finančních zisků a jsou servilní vůči automobilovému průmyslu a kamionové přepravě. *** Do hry ovšem stále silněji vstupují i opačné požadavky masově narůstající komunity nezávislých cyklistů, dožadujících se oprávněně vlastní struktury pro pohyb ucpaným městem. Situace ve městech zahlcených kolonami stojících aut se ostatně stává neúnosnou pro všechny, včetně řidičů samotných. *** A jak vypadají konkrétní podmínky, překážky a existenční okolnosti cyklistů ve zmíněných městech z jejich vlastního pohledu? A jaké mají možnosti pomocí občanských aktivit něco změnit? S jakými mocnostmi bojují, co všechno hraje roli a proč je v kriticky přetížených oblastech tak těžké prosadit základní právo na bezpečný pohyb lidí ve městě na kole? Jak je možné, že se místo urychleného zavádění cyklistických stezek někde pruhy pro cyklisty dokonce systémově odstraňují a civilisté na kolech kvůli špatnému značení přicházejí při dojíždění do práce či školy běžně a s vědomím úřadů o život? Může být záměrem úřadů nerentabilní cyklisty takhle brutálně odradit? Kam až sahají chapadla automobilového průmyslu? Jak fungují například lobbystické aktivity automobilek v Berlíně? *** A naopak, jak vypadá každodenní život lidí s auty třeba v takové Kodani nebo Amsterdamu, kde je naopak běžnou rutinou cyklistická přesila? Jak se pěstuje lidská vzájemnost, vnímavost, možnosti spolubytí? *** A to hlavní: jak se vůbec kdy mohlo z hlediska zdravého rozumu rozhodnout, aby auta měla ve městech absolutní přednost před lidmi na kolech? V čí prospěch se tu dláždí cesta do pekel? *** Přestože je snímek natočený svěže a s velkou mírou ironie, vtipu a odstupu, jakmile po Vás začne pálit fakta a statistiky z jednotlivých měst, neubráníte se trnutí, když pochopíte, že sociální urbanistika se tu stává nástrojem, s jehož pomocí radnice za úplatu nechávají cíleně umírat nezávislé lidi na kolech podle toho, kdo si na ně došlápne a kdo je zaplatí. *~~ ()
Doprava je jedným z najväčších civilizačný problémov súčasnosti a najbližšej budúcnosti. Chýba dlhodobá vízia a najmä to, či je vôbec nutné tak často a tak ďaleko sa dopravovať. Podobné je to aj s mobilnými telefónmi, ktoré ľudia využívajú nie preto, že potrebujú telefonovať, ale preto že majú možnosť telefonovať. Dominancia osobných automobilov je príkladom najrozsiahlejšej manipulácie s potenciálnymi spotrebiteľmi, aká sa v poslednom storočí odohrala. Zatiaľ čo v energetike silnejú tlaky na využitie obnoviteľných zdrojov, v doprave prevládajú konzervatívne tendencie. Zaujímavý Gertlenov dokument priniesol údaj, že 50 % jázd automobilom sa uskutočňuje na vzdialenosť kratšiu ako 5 km. Za kľúčovú považujem vetu vyslovenú v závere dokumentu (určenú automobilistom, ale platnú aj pre ostatných účastníkov dopravy): "Uvedomte si, že vlastníte auto, nie cestu." Riešenie nie práve priateľského vzťahu medzi automobilistami a cyklistami vidím v nahradení dominancie koexistenciou. Rôzne spôsoby dopravy majú byť komplementárne, nie konkurenčné. Ale to je iba také snenie, pretože osobný automobil za tie roky už nadobudol charakter návykovej látky. ()
Vyvážený pohled na nesmiřitelnou válku v ulicích velkoměst. Film končí smířlivým happy-endem ze São Paula, kde bez předchozího varování a doslova přes noc zaniklo 40 tisíc parkovacích míst, aby je nahradily pruhy cyklostezek. Ale opačný výsledek předtím předvedlo Toronto, jehož starosta je přesvědčený, že cyklisté nemají v jeho městě co dělat, a všechny cyklostezky v ulicích nechal odstranit. Co na to obyvatelé Kodaně či Amsterdamu? Ti mají štěstí (pokud nedělají taxikáře :-)), že žijí v zemích, kde není žádný automobilový průmysl. To pak jeho lobbisté mají v rukou menší páky. ()
Jako absolvent několika mezinárodních cyklojízd za propagaci cyklistiky oceňuji vydařené srovnání různých zemí. U nás je auto nejpomalejší způsob dopravy, když se započítá čekání na všechny pasažéry jízdy než se slezou. Když mě někdo sveze, v autě se nedá moc pracovat na svých věcech. Loni jsem opět zkusil dva měsíce jezdit po Praze na kole, ale vzdal jsem to. Občas mě agresivní mladí řidiči verbálně napadali. A pražská organizace Automat prosazující kola je neschopná. ()
Chvílema mi přišlo, že to až moc tlačí na pilu. ()
Pokud 50% lidí jede autem jen na vzdálenost 5km, tak opravdu nemá cenu je "pobízet" jezdit autem, protože kolo a MHD šetří peníze i prostor, a mnohdy i čas. Note: Vlastním auto, nikoli silnici. Silnice není bojiště. Dánsko je druhý extrém, zde cyklisté nejsou chráněni plechem vozu, ale zákony. Takže si dovolují dělat skopičiny - z cyklopruhu vybočit do silnice, protože zrovna má cyklista zelenou. Je to jednoduše o lidech a o prostoru. ()
Nárůst aut je organizovana sebevražda...stejně jako mraky dalších systémových libůstek... ()
Dokument ma na začiatku zarazil rozjímaním nad súbojom áut a inej dopravy, našťastie sa to postupne vo filme strieda s informačnými pasážami. Zamerali sa na dve veľkomestá s problémovou dopravou: Los Angeles a São Paulo a nie sú to povzbudivé čísla. V L.A. dnes 70 % rozlohy mesta pokrývajú cesty a parkoviská. V roku 1960 zmizla v L.A. posledná električka. Celá doprava je výsledkom expanzie automobilových spoločností v snahe vytvoriť ilúziu rýchlosti dopravy. Čím viac sa budujú a rozširujú diaľnice, tým je doprava horšia. Celkom opačný prípad je Kodaň, kde 4/5 ľudí vlastnia bicykel, 40 % ľudí dochádza do práce bicyklom, majú svoje široké pruhy, semafory a zelené vlny. Zaujímavou informáciou je, že v Kodani dochádza do práce bicyklom viac ľudí ako v celých USA. Nakoniec z dokumentu celkom logicky vyplynulo, že sa všetko môže automobilová lobby, a to nielen americká, ale aj nemecká a ďalšie. Počet vyrobených áut stúpa a ešte rýchlejšie stúpa počet ľudí strednej triedy, ktorá si môže dovoliť auto. Automobilový priemysel je ťahúňom mnohých ekonomík a najbližšie roky to inak nebude. Rád by som zažil dobu, keď sa politici budú chcieť a budú môcť pochváliť, že produkcia áut klesá a klesá aj počet áut u obyvateľov, ktorí radšej volia iný spôsob dopravy. –––– Automobilovému průmyslu se podařilo vytvořit síť, která vice či méně zjevně ovládá veřejnost a politiky, a ze které je velmi těžké se vymanit. ()
Dokument o tom, jak spolu mnohdy na ostří nože bojují cyklisté a automobilisté. Sice si hraje na to, že je nestranný, ale sami tvůrci vědí, že není a viditelně přizvukují cyklistům. Nicméně tentokrát mi ta nevyváženost nevadí a víte proč? Protože jinak je ve světě ta nevyváženost úplně obrácená. Tzn. téměř vše pro auta... lepší a větší silnice, parkování, dostupné benzínky, vůbec celý automobilový průmysl se svojí obrovskou lobby. Nejcennější myšlenka z filmu byla jasně řečená. Naše závislost na autech a automobilovém průmyslu je téměř dokonalá. O to se automobilky vědomě staraly celé minulé století. Stavba nízkých mostů, pod kterými projedou jen auta a ne autobusy, postupná likvidace MHD, vybudování si silného místa v ekonomice, propracovaná lobby v politických kruzích,… apod. Je sranda sledovat, jak to samo zajde na svoji velkolepost. A velká pravda také je, že nepomůže ani třeba osmiproudá dálnice, protože narůstající počet aut ji stejně ucpe. Když vidím, jak jdu městem a jsem pešky rychlejší než auta v kolonách, jen nechápavě kroutím hlavou, proč všichni dřepí v autech, i když to vždy opravdu není nutné. Sám autem jezdím, ale častěji jezdím vlakem. Pokud si lidé neuvědomí, že auto je jen možnost a ne nutnost (jet pár kilometrů do města nutnost opravdu není), nic se nezmění. ()
Tenhle dokument doporučuji všem, kteří se zabývají městkou dopravou. Je to pořad o tom, kam vede doprava ve městě, pokud se podporuje jenom ta automobilová. ()
Film se promítal zdarma v místním kině v rámci dne mobility. Zprvu dlouhý, těžký rozjezd, ale pak se roztrhl pytel se zajimavostmi i raritami z oblasti cyklistiky i motoristiky. Děkuji za něj! ()
Povinnost pro každého městského bajkera. Vyvážený, vizuálně povedený film, který ale rozhodně není válkou proti autům. "Ulice patří nám všem. Tohle není válka, tohle je město." ()
,,Zelené světlo znamená jeď!“ Tento dokument rozhodně nemá vyvážený pohled na danou problematiku. Je jednostraně zaměřen na obhajobu cyklistů a kritiku automobilů. Největším argumentem je čas strávený v zácpách a ekologické hledisko. S obojím souhlasím, ale způsob, jakým je to podáno nevybízí k zamýšlení, ale je pouhou agitací. To já radši, když mi dají nezaujatě stanoviska obou táborů a následně si mohu udělat názor sám. Ironický způsob podávání informací je ale příjemný, i když některé údaje jsou trochu nevěrohodné (např. počty mrtvých kvůli špatnému ovzduší – jak se to jen počítá?) některé zase až moc apokalyptické. U tohoto tématu bych ocenil fundovanější prognózy do budoucnosti, nějaké to sociologické hledisko a více si pohrát s autem jako prostředkem k vyjádření statusu a vlastností jedince ve společnosti. ()
Dokument porovnávající dopravu v přeplněném L.A. a Sao Paulu, která jsou od 30. let zaměřena na automobilovou dopravu, MHD tu zajišťují autobusy, byly úplně zrušeny trolejbusy a tramvaje a není to tam vůbec přizpůsobené cyklistům. To tu srovnávají třeba s Kodaní, rájem cyklistů, kde jezdí 50% lidí do práce na kole a kdo jede 20 km/h, má pořád zelenou vlnu, k tomu třeba ještě Toronto, jak se svérázně zbavují cyklistů a ztrpčují jim život. A tak cyklisté musí jezdit nazí, aby na sebe upozornili apod. Taký zvláštní dokument, proti tomu je Brno k cyklistům značně přívětivé. ()
Velmi nevyvážený až jednostranný rádoby dokument, chci říct aktivistické video se stále se dokola opakujícím srdceryvným motivem sražených cyklistů, záběrů na cyklisty nedodržující základní předpisy a cykloaktivistů, kteří sami přiznávají nenávist k řízení a chtějí ostatní omezit ve jménu svého až náboženského fanatismu, protože přece "každý chce jezdit na kole". Problémy měst, které se cíleně zbavily výhod hromadné dopravy výměnou za peníze z autolobby jsou zde srovnávány s Kodaní a Amsterdamem, kde naopak lidé trpí pod nátlakem neukázněných cyklistů, kterým kdysi podali prst a oni si vzali celou ruku. I s tak rozšířenou cyklistickou infrastrukturou těchto měst cyklisti předpisy stejně dodržovat nehodlají. Hvězdu za to, že tamního taxikáře rovnou nevystřihli. ()
Úvaha nad tím, co by se mělo s městy stát, kam by se měly, co se dopravy týče, posunout. Ale ten jeden jedinej a spásnej směr není jen to kolo. Za celou dobu nezazní (pro mě zásadní) otázka: chtějí lidi, kteří sedí v autech, poslouchají muziku, snídají, líčí se, neprší na ně a vezou pohodlně věci, který potřebujou - chtějí místo toho začít jezdit na kole, ve chvíli, kdy jim k tomu někdo vytvoří podmínky? Čekají na tuhle možnost? Ne. Není to jen o politice a automobilovém lobby. Je to i o lidech a jejich životním stylu. Ty starší už stejně nikdo npřesvědčí ať sednou na kolo, pokud je pro ně nesnesitelná i představa ježdění metrem. Proto je pro mě hrdinkou Liliana Godoy z Bogoty, která zasévá semínko a vede k cyklistice děti. ()
Pozerať v roku 2022 dokument o doprave, či presnejšie moderných trendoch udržateľnej mobility z roku 2015, je do značnej miery zbytočné. Samozrejme pokiaľ sa divák o túto tému zaujíma dlhšie. Ak nie, tak zmysel pozrieť tento dokument určite má, obzvlášť keď je jednoducho dostupný na Netlflixe. Dozvieme sa čo-to o ignorácii cyklistov na úkor motorovej dopravy v latinskej a severnej Amerike, ale aj v Kanade, čo trošku prekvapí. Samozrejme v kontraste s príkladmi z Holandska či Dánska. Dnes už našťastie vieme povedať, že sme sa výrazne posunuli a veľa miest sa začína vracať k svojmu urbanizmu tak, aby boli príjemnejšie pre všetkých, nielen pre autá. No najmä pre ľudí. ()
Velmi pěkně vizuálně zpracované. Ukazuje pohledy z obou stran i když ty proti kolům jsou spíš směšné. Třeba kodaňský taxikář je velmi vtipný. Celkově se filmem nese pozitivní nádech i přesto že ukazuje i dost negativních/tragických věcí. Super je i doplnění o různé statistiky a prognózy. ()
V zásadě korektní agitace proti autům. Pochopitelně jako obvykle u filmových úvah na téma globální problémy lidstva i zde chybí zahrnutí aspektu silně narostlé populace a v tomto případě i její hustoty, která v kombinaci s geografickými a klimatickými podmínkami dává různým městům velmi rozdílné situace, takže srovnávat jejich přístup k řešení dopravních problémů skoro nedává smysl. Koncepčnější dílo by se mělo zamyslet nad mírou omezení svobody pohybu (např. finanční zátěží při užívání auta) a také nad možností změny paradigmatu "dojíždět za prací" na "přestěhovat se za prací" - tedy i v rámci (velko)města. ()
Dobrý dokument, který ukazuje, kam to vede, pokud se bezmyšlenkovitě podporuje cyklodoprava. Kodaň a mnoho dalších měst je noční můrou slušných motoristů a je potřeba s tím něco dělat. Na druhou stranu americký přístup je taky úplně mimo (25 % celkových výdajů na dopravu + 55 dní v roce v zácpách, přitom polovina jízd kratší 5 km). Je evidentně potřeba vyvážený přístup, ale sebelepší dopravní politika nic nevyřeší, pokud chtějí všichni bydlet ve městech a nechtějí se hrabat v hlíně. Poselství: 6/10 manažerů společnosti FORD doporučuje inspirovat se torontským starostou ... ()
Související novinky
Severský filmový podzim zahájí Muž jménem Ove
Severský filmový klub přináší tradiční přehlídku severské filmové kinematografie již po sedmé. Uvedeny budou filmové novinky, méně známe snímky staršího data výroby a na přání diváků i vybrané tituly… (více)