Suri
Režie:
Pavol BarabášScénář:
Pavol BarabášKamera:
Pavol BarabášHudba:
Martin BarabášObsahy(1)
Dobrodružná cesta po neznámej africkej rieke nás zavedie k unikátnemu prírodnému kmeňu Suri. Počas putovania ich územím spoznávame spoločenstvo, ktoré sa rozhodlo bojovať za zachovanie svojich tradícií a pôvodného spôsobu života. Film je vážnym zamyslením nielen nad ich budúcim osudom a zanikaním jedinečných kultúr, ale aj nad potrebou rôznorodosti ľudstva, nevyhnutnej na prežitie našej civilizácie v globalizujúcom sa svete. (ASFK)
(více)Recenze (36)
Skôr narýchlo zbúchaný recyklát filmu OMO - cesta do praveku ako plnohodnotný dokument. Menej konzistentný ako predchodca z roku 2002. Cieľ je tiež taký zvláštny - zachytiť, ako sa nahí domorodci mlátia pastierskymi palicami. Ekologicko varovné sprievodné posolstvo sa vzhľadom k aktuálnej situácii priam núka. Vláda Etiópie totiž rozpredáva, či prenajíma územie domorodých kmeňov (aj kmeňa Suri) nadnárodným korporáciám. Tie túžia danú lokalitu bezo zvyšku vyťažiť. Afrika je predsa rozvojový kontinent, kde si s nejakými environmentálnymi obmedzeniami ťažby, či ochranou prírody nik veľké starosti nerobí, tak čo. Pôvodné domorodé kmene, žijúce na územiach s ložiskami nerastných surovín, predstavujú prekážku, ktorú treba vyzmizíkovať. Pre hladký priebeh exploatácie sa preto nasadí armáda.Lenže eko komentár k filmu je tiež vajatavý. Dôvod je jednoduchý - nie každý sa odváži jednoznačne pomenovať príčinu stavu.Je ňou dravý globálny kapitalizmus, ako systém potierajúci v mene zisku čokoľvek - prírodu, historické hodnoty, pôvodné zvyky a obyčaje. Lenže toto vo filme neodznie. Len neurčité volanie po zachovaní rôznorodosti. Áno, veď určite, s tým sa dá súhlasiť. Pomenovanie príčiny chýba, pretože... Do rozborov sa nebudem púšťať. Zhruba asi tak: kto sa stotožňuje v iných ohľadoch so systémom, ho len ťažko bude napádať. Chápem, no vyznenie potom niečo trochu postráda. ()
Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na smutný osud amerických Indiánů. Místa, kde dosud žijí lidé na úrovni doby kamenné, dříve či později potká stejný osud. Domnívám se, že příčiny jsou patrně stejné, jako ty dříve. Půda, mamon, zlato a nerostné bohatství. Tento fakt nic ovšem nemění na tom, že tenhle film je nádherně udělán. ()
Dokument, ktorý vás aspoň na krátku chvíľu donúti zamyslieť sa, či naozaj všetken ten pokrok nie je z istého pohľadu na škodu a či ložiská ropy stoja za životy obyvateľov kmeňa Suri (na druhej strane by sa im mohlo povedať, nech svoje obydlia presunú do inej oblasti za určitú odmenu, to mi zas trochu pripomína Avatar.. ale vysvetlite to kmeňu, žijúcemu viac menej mimo modernú civilizáciu). Barabášovi palec hore taktiež za raftovaciu časť dokumentu, ktorá pobavila a určitých chvíľach (hrošie "nájazdy") diváka až zamrazila. Všetci členovia výpravy majú môj obdiv. ()
99% lidského času na této planetě jsme žili v symbióze s přírodou. ()
Raftový úvod je možno trochu nadbytočný, ale to je jediná výčitka voči tomuto dokumentu. Aké myšlienky prinesie, to je myslím každému od začiatku jasné, pretože si následky globalizácie uvedomujeme. Mňa najmä zaujal prístup domorodcov voči filmárom. Sú maximálne priateľskí, majú zmysel pre humor, dovolia nakrúcať svoje telá vo väčších detailoch a sú dôverčiví. My sa naopak bojíme aj zazvoniť susedovi, že nás vytopil práčkou, aby nás nezbil. Ako by sme sa zachovali my, ak by sme jedného člena Suri stretli u nás na ulici? Jediné, čo nechápem, sú tie pery, ale inak som samozrejme dokonale tolerantný :) ()
Poselství je zřejmé. "Respektujme společenství, která jsou ochotna vést skromnější a primitivnější život, než vedeme my." Pro mě osobně se jednalo o velice příjemné nahlédnutí do primitivního soužití kmene Suri. Podobné výpravy, tedy prozatím výhradně prostřednictvím obrazovky, absolvuji velice rád. Člověk si při nich připomene, jak nepopsatelně skvěle se má. Zřejmě jedna z nejlepších Barabášovinek. Není nouze ani o komické prvky (pokus o přeraftování kamenů místo řeky) a ani o ty převelice nebezpečné (setkání s několika hrošími rodinkami). Konečně jsem se na vlastní oči přesvědčil, čím se hrochům podařilo vydobýt si pověst úžasných zabijáků. Kmen Suri už to má údajně za pár, takže výprava právě sem, je určitě o to cennější. Jejich kulturní tradice zůstanou alespoň nesmazatelně zapsány prostřednictvím tohoto dokumentu. ()
Smutný dokument, který bohužel ukazuje postupný zánik respektu a dobra na úkor konzumu a chamtivosti. Bohužel to vše navíc bez sebemenšího světýlka naděje na konci tunelu. Co se týče zpracování, opět je dost kostrbaté a neukotvené, uvítal bych víc zeměpisných, přírodopisných a politických faktů a hlavně - když už měl potřebu Barabáš srovnávat náš hnusný konzum s jejich fungující symbiózou s krajinou - asi měl zvolit jnou variantu než rychlý sestřih obrázků velkochovů krav v USA a podobně. Působilo to rušivě... Osobně jsem zase o kus víc vydeptán z toho, jak se lidstvo chová a nevím, jestli je možné ty kumulující se průsery vůbec ještě odvrátit. ()
Krasny (vsak Barabas,nie?) a zaroven velmi smutny dokument... ()
Ďalšie dobrodružstvo dua Bulík a Barabáš. Kmeň Suri je fascinujúci, hoci sa nemôže vyrovnať kmeňom na Novej Guinei, alebo Africkým Pygmejom. Prvá časť dokumentu, kedy skupinka raftuje cez neprebádané územie je plná zvieratiek a nebezpečných stretou s hrochmi.. Má v sebe presne tú bádateľskú atmosféru aká je v Barabášových dokumentoch nezabudnuteľná. Druhá sa venuje spoznávaniu kmeňa a má veľmi silný antropologický nádych. Dozvedáme sa o zvykoch( palice, ozdoby v ústach, pitie krvi), a tradíciach a máme možnosť spoznať tento mierumilovný kmeň na pokraji vyhynutia čo skutočne zamrzí. Informácie o tom prečo zaniknú sú zaujímavé, ale neustále prihováranie sa k divákovi a upozorňovanie na prírodný spôsob života tak rozdielni od nášho začína v tomto prípade pôsobiť trochu rušivo. A možno je to len Rothovým hlasom, ktorý moc neobľubujem. Každopádne ďalší zárez v Barabášovej tvorbe, ktorý ma úprimne potešil a ktorému veľmi držím palce na festivaloch. ()
Bohužel peníze, nerostné suroviny a lidská omezenost má zapříčinění vyhlazení celých kultur, které žijí v souladu s přírodou. Expediční kamera 2016 (Krnov). ()
Co nás dělá kulturními? - To, že jsme schopni tolerovat jiné kultury... ()
Barabáš je pánom svojho umenia, a to že jeho výpravy a následne filmy patria medzi top sveta, už nikto nepochybuje. Milujem nepreskúmané oblasti jeho výprav a tak isto milujem, keď ma dostane do stavu, že nabiehajú zimomriavky. To sa opäť stalo, a ja odchádzal z kina vysmiaty od ucha k uchu:). Nazdar ()
6 dní tvoril BOH Zem a všetko, čo na nej je a keď videl, že jeho dielo je dobré, na siedmy deň si odpočinul. Nuž a tento nádherný dokument zachytáva to dobré a krásne, čo už Boh žiaľ neuvidí, keď sa na ôsmy deň pozrie na Zem. ()
Zhlédnuto v rámci festivalu "Expediční kamera". ()
Zajimavy dokument o kmeni Suri. Bohuzel pro vsechny, takovych izolovanych kmenu ubyva... Rada zajimavych informaci. Klobouk dolu pred tvurci, ja uz bych se posral asi na te rece plne hrochu... ()
Najskôr sa zdá, že to je dokument o splave rieky Omo a nebezpečnom vyhýbaní sa hrochom a vyzerá to ako zostrih amatérskeho filmu. Nemuselo to tam byť, ale aj cesta na miesto niečo vypovedá o hľadanom mieste. Surmovia dokumentaristov prijali a podaril sa aj záznam obávaného rituálneho boja Donga. Vláda proti tomu bojuje zbraňami a zatýkaním, pričom si tam domorodci neublížia viac ako civilizovaní športovci pri boxe alebo hokeji. Menej pochopenia by som osobne mal pre zdobenie žien tanierikom v rozrezanej spodnej pere alebo skrášľovanie pŕs vzormi z mnohopočetných jaziev. Barabášove filmy budú mať v budúcnosti nesmiernu cenu vykopávok skamenelín dinosaurov, pretože zachytávajú svet, ktorý mizne pred očami. Kde je dnes divočina s domorodcami, už budujú čínske firmy asfaltové cesty a nakoniec budú zo všetkého plantáže alebo mesačná krajina, ak má oblasť tú smolu, že sa tam nájde ropa alebo nerasty. –––– Po celý čas strávený u Surmov som nikoho nevidel sedieť. –––– Môj otec, jeho otec aj jeho dedo sa tu narodili a sú tu aj pochovaní. Z tejto zeme nikdy neodídem. Ak nás k tomu budú nútiť, bude vojna. Ostanem v tejto osade. Buď živý na zemi alebo mŕtvy pod ňou. Ale neodídem. (neznámy muž z afrického kmeňa Suri) ()
Slovenský dobrodruh a dokumentarista Pavol Barabáš má na svém kontě už hodně vysoce ceněných dokumentů z různých koutů světa. Několik z nich mě lákalo už dlouho. No a konečně jsem začal. Jako první jsem si vybral dokument o kmeni Suri. Jde o původní a v souladu s přírodou žijící kmen v Africe, který ještě naše civilizace nestihla ovlivnit, případně úplně zničit. Bohužel se o to ale prý místní úřady snaží, kdy se jim snaží bránit ve vykonávání jejich tradičních "barbarských" rituálů. Krásné záběry a nepříjemný pocit z toho všeho mě provázely celou dobu. Je moc dobře, že se o tom problému násilné "domestikace" domorodců ví. Jen si nejsem jistý, zda to něčemu pomůže. Taky vždycky přemýšlím, jak samotné expedice s dobrým úmyslem ovlivňují domorodé obyvatelstvo. V záběrech například vidíte, jak křováci nosí vodu v petkách a při svých tradičních rituálech bubnují na starou plastovou pikslu. :-( Možná by bylo úplně nejlepší, je nechat na pokoji a jen jim uvolnit životní prostor a vůbec jim tam nechodit. ()
"Skromnost. To je věc, která nám chybí ale jim ne. Oni nás svou skromností neovlivňují, ale my je ovlivňujeme svou hamižností"...Unikátní kmen Suri se svou unikátní kulturou a tradicemi vytvořil unikátní dokument, který si každého člověka získá po jakékoliv stránce. Ať už šlo o cestování na člunu, hrošíky, ženské zkrášlování, způsob obživy, chov dobytka a v neposlední řadě několikrát zmiňovaný rituál Donga. Bylo tam toho spoustu a mě se to líbilo jako samostatné části, i jako celek, který vytvořil jedinečný dokument o jedinečném kmeni, který za pár let bude mezi "vyhynulými" díky etiopské vládě a jejich slepé touze po penězích z těžby čistě arabské komodity. Slováci velmi mile překvapili, a nakonec právě Suri u mě vyhrál na plné čáře mezi filmy letošního festivalu. (Expediční kamera 2016, Mikulov) ()
Začíná to jako sjezd řeky, která neni vodákům známá, končí to jako vstup do kultury kmeny, který si zachovává svoji tisíciletou poobu modernizaci navzdory. Můžeme tak vidět obřady, které jsou aktuálně zakazovány, můžeme poznat kmenové zvyky a přírodní styl života, který tváří tvář dnešnímu světa je podroben zkoušce, v níž je takřka nemožné obstát. To činí z dokumentu unikát a přírodní diverzita něco, za co stojí bojovat... ()
No za chvíľu už nebude kde točiť podobné dokumenty. Vírus menom civilizácia obsadí všetko dostupné územie. Ak nás predtým nezastaví vyššia moc.. ()