Reklama

Reklama

Interiéry

  • USA Interiors
Trailer

Obsahy(1)

Stárnoucí Arthur nečekaně oznámí své ženě Evě, že ji opouští. Je to rozhodnutí, o němž tajně uvažoval již delší dobu. Nechce prozradit, jaké k tomu má důvody. Již dávno ale necítí sílu, ba ani potřebu přizpůsobovat se jejím náladám či depresím, a také si ještě chce něco užít a najít téměř ztracený optimismus. Pro jeho manželku zůstává rozchod příliš velký šokem. Neumí se vyrovnat s realitou a stále myslí jen na možnost návratu k Arthurovi. Problémy s partnerskými vztahy ale mají i jejich tři dospělé dcery, úspěšná spisovatelka a básnířka Renata, přitažlivá herečka Flynn a netalentovaná, vnitřně nevyrovnaná Joey.
Psychologicky laděný příběh o rozpadu jedné rodiny, je způsobem ztvárnění zcela odlišný od většiny snímků Woodyho Allena. Ten přitom vzdává hold režijnímu mistrovství Ingmara Bergmana, mezi jehož obdivovatele léta patří (zejména nezapře inspiraci snímkem Šepoty a výkřiky). Promyšleně využívá dlouhé záběry, úseky děje jen minimálně podkresluje hudbou, velký prostor dává hereckému gestu, mimice a textu. Jak název předem prozrazuje, film vypovídá o uzavřených prostorech, v doslovném i obrazném slova smyslu. Proto řadu scén tvoří pohledy na hlavní hrdiny, stojící a bezmocně sledující okolo plynoucí svět, na který nemají sebemenší vliv. Pocity jejich neúspěchu, deprese, stejně jako myšlenky na smrt pomáhá navodit kamera Gordona Willise, jež se omezuje na odstíny černé, bílé a šedé. Kostýmy, stejně jako k filmu Spáč, připravil Joel Schumacher, který později více zaujal jako režisér například snímky Hráči se smrtí, Nebezpečný klient a Čas zabíjet. Vynikající herecký výkon podala Geraldine Pageová jako rozporuplná architektka Eva. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (106)

PogoJoe 

všechny recenze uživatele

Když bych měl vybrat pro mě nejméně zajímavý a nejhorší film Woodyho Allena (viděl jsem všechny), byl by to spolu se September právě tento. 50%. ()

Nosdrolomo 

všechny recenze uživatele

Můžete navrhnout sebelepší interiér, přesně podle učebnic, sladit všechno do nejmenšího detailu, ale pokud do něj nevložíte cit, osobnost, lidskou teplost zbude jenom prázdná skořápka. Stejně tak je to i s lidskou duší. Můžete být chodící encyklopedie, odborník na slovo vzatý, ale bez citu budete jen prázdná schránka. Neskutečně chladný a depresivní film o chladných a depresivních lidech. Allen natočil film bez své postavy groteskně rozbíjející vážné téma a náhle je to film dost vážný a chladný. Možná je lepší být veselým hlupáčkem, než neurotickým intelektuálem válející se ve své beznadějnosti a tvůrčí krizi. ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Nejbergmanovštější Allen. Tentokrát zůstal pouze za kamerou a natočil drama, které by mohlo být poctou jeho velkému švédskému vzoru. ()

K.B.L. 

všechny recenze uživatele

Celkově se mi film moc nelíbil. Něco pozitivního jsem si na něm samozřejmě také našla, ale rozhodně ho nemusím vidět podruhé. Jako plus hodnotím nový úhel Allenovského pohledu na film, který jsem od něj ještě nepoznala. Ovšem ne zcela zdařilý. Kdyby měl Allen více takovýchto filmů, nepatřil by mezi mé oblíbené režiséry. Film mi připadal prázdný. ()

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Tentokrát padla moje volba na Interiéry, na další film z řad Woodyho Allena. Naposledy jsem od něj viděla Září, takové komorní drama. Tohle bylo svým stylem velice podobné a přece jiné. Woody Allen zde opět nehrál, film byl tudíž vážný. Postavy pan tvůrce zase vykreslil dokonale, jak jinak. Příběh docela zajímavý. U filmu jsem se rozhodně nenudila, zaujalo mě to a zajímalo mě, jak se budou postavy dále vyvíjet. Navíc se zde objevila moje oblíbená Diane Keaton, takže co víc dodat. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nakonec se přeci jenom přikloním ke třem. Woody si Interiéry sice svoji pozici v mém žebříčku a srdci zase upevnil, ale na vrcholku jsou zkrátka jiné jeho filmy. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Taka typicka Allenovka, typicka spolocenska konzervacka, rezisersky na urovni, Wudy Allen sa hra na Bergmana a myslim, ze nanho aj rezisersky a talentom ma, takze v pohode. Medziludske emocia vztahy v ramci normy, hoci len na malom priestore. Diane Keaton samozrejme vyborna, hlavne kvoli nej dam sivy, sedivy priemer . 50 % ()

selviskhed 

všechny recenze uživatele

Intimní. Tiché. Naturalistické. Podzimní moře a pláž, větve opadaných stromů. Kamera citlivá k detailům, bez jakýchkoliv filtrů a snímání věcí bez hudebního doprovodu. Postavy koukající se z okna a dotýkající se okeních tabulí jako když se vy sami koukáte z okna a mimoděk se dotýkáte chladných desek skla. Hutné a naléhavé. První Allenův film, ve kterém sám nehraje a první film ve kterém úplně chybí humor. Pokud umí tenhle člověk napsat a natočit takovýhle příběh, tak je mi skoro líto že se vždy tak silně orientoval na humornou tvorbu. Takovýchhle filmů bych chtěl vidět více. Tohle je klasickej kvalitní evropskej art amerického režiséra. A Allen mimo jiné dokazuje, že má právo posmívat se desetkrát v každé své komedii umělcům a všem klišé o potřebě umělecké tvorby. Protože zatraceně dobře ví o co jde. (Renata, když si prohlíží nepovedené fotografie sestry:) "Chudák Joey. Má v sobě všechno trápení a úzkost umělce, ale žádný talent." Právě tohle je jedna z nejsmutnějších vět, které jsem kdy v jakém filmu slyšel. A mezi námi, Joey je pro mě hlavní postavou tohohle příběhu. ()

Stanley 

všechny recenze uživatele

Depresárna "ze života" nepřinášející žádné povzbuzení, žádné náznaky řešení, žádnou naději ani žádné filosofování kolem, jenže nevzbuzující ani takřka žádnou ematii, žádný zájem o postavy, žádné emoce, prostě nic. Interiéry pouze skoro dokumentárním způsobem ukazují, jak se někdy věci mezi lidmi mají, kam směřují jejich myšlenkové pochody a jak se chovají. Jindy i s těmito vlastnostmi některý film funguje (a někdy velice dobře), ovšem v případě Interiérů jsem nenašel žádný závažný důvod a hodnotu, proč se na film dívat, co vlastně má divákovi přinést. ()

Wormboy 

všechny recenze uživatele

Tak v tejto Allenovke vidiet jasnu inspiraciu a zalubu Woodyho v majstrovi Bergmanovi...ci uz dlhe staticke zabery, alebo minimalne vyuzivanie hudby a pod. Nejde o ziadnu komediu ako od Woodyho pozname, takze pozor. ()

danecek24 

všechny recenze uživatele

36. Zlatý Glóbus za rok 1978 - nominace (4) - Nejlepší herečka (drama) - Geraldine Page, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Maureen Stapleton, Nejlepší režie - Woody Allen, Nejlepší scénář - Woody Allen ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Proč mám rád Woodyho Allena? Protože se dívá na běžný životní úděl s humornou nadsázkou a právě tímto zjemňováním jeho záměr ukázat, že život nedává až takový smysl, jak si myslíme, dostává obrysy geniality. Důležité je také zmínit kombinaci bergmanovských dialogů a nezávaznosti bratří Marxových. Oba prvky samy o sobě mi zrovna moc nesedí z důvodu snadného zasycení. (U Bergmana mi to vynahrazuje jiná věc, ale k té se ještě dostanu později...) Jejich na první pohled nelogické spojení je ale mnohem více obohacující, než by se zdálo a krom svého pohledu na věc je i toto důvod, proč je Allen vskutku originální filmař. ___ Výše vypsané resumé je vlastně také důvodem, proč se mi interiérová sága nelíbila. Neexistuje zde onen allenovský nadhled, realita je zde natolik zobrazena syrově, že zde nenacházím žádný záchytný bod (u předchozí "Annie Hall" tomu tak platilo v případě jednotlivých replik či postav), u zmíněného Bergmana také nebývám zrovna výrazně uspokojen, nicméně Woodyho režijní vzor dokázal nediváckost nahradit emocemi. Sice chladný Seveřan, ale dokázal rozjiskřit projekci jak tucet pazourků. Proto také "Šepoty a výkřiky" či "Hosty Večeře Páně" hodnotím jako lepší průměr, byť se dá jen stěží zatloukat, že se jednalo o tučné sousto, nemluvě o "Scénách z manželského života", o jejichž dokonalosti v oblasti kinematografického realismu jsem se již dříve zmínil, stejně jako o neo-realistické generaci (Pasolini, Antonioni, De Sica, Fellini), jenž z kvalitativního hlediska zvládala své úkoly asi nejlépe. ___ Suma sumárum - formálně se nejedná o špatný film, režijním výkonem Woody nikterak nezaostává za předchozí a vlastně i pozdější tvorbou, nicméně z mého pohledu se nedá doporučit divákům, kteří nechtějí být jen pasivními spoluúčastníky zhmotněných představ. Proto musím poprvé, a věřím, že i naposledy, známkovat nějakého Allena jako mírně podprůměrného. 40% ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v říjnu 2020. Interiéry jsou estetickým a barevně zakomponovaným pamlskem. Klaun sice obrátil soustředěnou pozornost na Bergmana, ale vypořádal se s vlastní výzvou po svém. Bergman vycházel z niterné rozervanosti jedince, ze ztráty boha, existenciální rozepře, z extrémních životních zkušeností. Naproti tomu Interiéry spíše směrují na nároky vyšší střední třídy, úspěchy individualismu a s nimi spojené nenaplněnosti očekávání, citovou strohost a zároveň táhlé prostředí vzájemné soutěživosti, vyvolávající žárlivost a zášť. Ale přese všechny znaky vážné tváře jsou i v tomto filmu zcela patrné klaunovy nihilistické stopy a klokotavé jízlivosti. Po herecké stránce jde o vynikající dílo, byť jde někdy o afekt, vyvolávaný závistí a ublíženým pocitem zrady. Základním kamenem vzájemného napětí je Eva (pozoruhodná Geraldine Page, a jako mladší Penny Gaston), ctihodně důstojná matka tří dcer, neočekávaně na počátku stáří opuštěná manželem. Dekoratérka interiérů se bez zbytečného emočního vzrušení drží své představy o způsobu života vyšší střední třídy. Ale nedostatečná schopnost projevit city a vášně v kombinaci s nároky vzájemné vztahy štěpí, místo aby dospěly k upevnění. Životní prohra se stává strašidelnou úzkostí vlastního bytí. Nejzapšklejší postavou je Joey (zajímavá Mary Beth Hurt, jako malá holčička Missy Hope), prostřední dcera. Neschopnost naplnit rodinná očekávání a nároky se promítají do zloby a jízlivého uštknutí. Důležitou postavou je Renata (příjemná Diane Keaton, jako malá Kerry Duffy), nejstarší dcera. Zářný básnický úspěch je bolestivý nejen pro její mladší sestru. Nejvýraznější mužskou postavou filmu je Frederick (velmi zajímavý Richard Jordan), Renatin manžel, který se nedokáže přenést přes neúspěchy literárního soutěžení a poměřování s vlastní ženou. Zlost si vztekle vylévá své ponížení. Významnou postavou je Arthur (zajímavý E.G. Marshall, jako mladší Roger Morden), právník, otec tří dcer a manžel Evy. Spořádaný život bez emocí nedokáže uspokojit jeho vnitřní potřeby, a proto se rozhodne učinit přelomový životní krok. Živočišným elementem je Pearl (příjemná Maureen Stapleton), bezprostřední vdova v bezelstném pojímání života a nová Arthurova životní míza. Nejmladší dcerou je Flyn (zajímavá Kristin Griffith, a jako malá holka Nancy Collins), trochu lehkomyslná televizní herečka v mladickém opojení života. Poslední výraznější postavou je Mike (příjemný Sam Waterston), životní druh věčně se vším nespokojené Joey. Interiéry jsou funkčním úkrokem z Allenova dosavadního způsobu filmové tvorby. Dopad přirozeného prostředí americké soutěživosti a vyvstalé napětí z nenaplněného očekávání nároků vyšší střední třídy rozkládají nitra i vzájemné vztahy. Zajímavé klaunovo překvapení: ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Scénář je výborný. Jednoduchý příběh o rodině, kde dcery vychované matkou toužící po dokonalosti parazitují na úspěšném otci tak, že dělají "umění" a nabalují na sebe další parazity. Jenže jenom otec má sílu opustit peklo a začít znova. Znám takové rodiny a oceňuji Allenovo umění popsat pravdu, i když občas schématicky (rozhovor o jednajících postavách v divadelní hře je následován neschopností dcer jednat v realitě). Ovšem Allenova režie je velmi statická a divadelní. Opravdu na jevišti by tento příběh vyzněl lépe. ()

Radiq odpad!

všechny recenze uživatele

0 humoru a 100% nudy. Né že bych byl tak vysazenej na komedie, ale tohle bylo prostě o ničem. A nečekal jsem, že to komedie nebude. Strašná rodinka v čele s podělanou nesympatickou matkou (když tady tak píšu nesympatickou, tak oni byli vlastně všichni nesympatičtí - no jo, američani), která byla fakt na zabití. Sestry škaredé a přechytračelé, jejich manžílci taky a proč se kua dávají na umění, když pak vymrčujou? No a ty jejich kecy. Kdo to má celou dobu poslouchat? Nevydržel jsem se na to dívat, což se mi často nestává a když jsem to přetočil na konec, tak mě potěšilo, že pradvěpodobně matka chcípla. Buranský názor? Ano! Proč nebýt jednou buranem (raketoplánem). ()

Sharlay 

všechny recenze uživatele

Woodyho první vážný film se určitě povedl. Je vidět, že je to člověk, který má velký cit pro filmovou tvorbu. Osobně považuji právě vážnou tvorbu za Woodyho největší přednost. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Další allenovka, od které jsem kdysi četl scénář, ale viděl jsem ji až teď; na rozdíl od Stardust Memories ovšem tentokrát rozhodně necítím žádné zklamání. První Woodyho pokus o bergmanovštinu a za mě se většině Bergmanů minimálně vyrovná. Nekompromisní vztahově-pitvací kláda s řadou úžasně silných momentů, filmařsky, psychologicky i čistě emocionálně. Tentokrát bez filmové hudby, zato velezajímavě využité ruchy. Studené? Ani omylem. Nepříjemné? No bodejť, vždyť je to taky film o těch nejméně příjemných stránkách lidského bytí. (Jak jinak odejít než rozbouřeným mořem.) Čtyři a půl. ()

Lamprea 

všechny recenze uživatele

Docela nepříjemnej film o jedný rodině. Nepříjemnej bych tady nechápal jako něco negativního, je to prostě v něm a je to tam správně. ()

Související novinky

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN

21.01.2011

Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)

Reklama

Reklama