Uncle John
Strýko John
Režie:
Steven PietKamera:
Mike BoveObsahy(1)
John je laskavý, oblíbený stařík z venkovského městečka. John právě zabil muže jménem Dutch. Dutch provedl řadě dobrých lidí spoustu špatných věcí. Nikoho ve městě by ani nenapadlo spojovat s vraždou právě Johna - tedy až na Dannyho, Dutchova násilnického bratra a opilce. Johnův synovec Ben narychlo přijíždí z Chicaga do svého rodného městečka poté, co se jeho strýc snaží vyhnout Dannyho narůstajícímu podezření a stupňujícím se hrozbám. V tomto mistrovsky zahraném příběhu o maloměstských intrikách může stát touha jednoho muže po pomstě mnohem více životů. (Cinemax)
(více)Recenze (19)
Velmi pomalé tempo by mi nevadilo, pokud by tvůrci budovali atmosféru a připravovali si půdu pro nějakou zásadní scénu. 123 minut sledujeme dvě násilné události, které jsou zakomponované do běžného života úplně normálních lidí a ...pointa je asi to, že i naši blízcí mohou mít tajemství, která by nás šokovala...? Takže obsahově to bylo stejně prázdné, jako multiplexoví bratříčci. ()
Áno, asi takto nejako si predstavujem kombináciu thrilleru a mumblecore, takýto vydarený mix v indie filmoch sa vidí len veľmi zriedka. Snímok sleduje dve dejové línie, ktoré sa na záver zaujímavým spôsobom dotknú, no neprekrížia sa, teda aspoň z pohľadu tých mladých. Viac ma samozrejme bavila tá časť o starom pánovi, ktorý sa rozhodol vziať spravodlivosť do svojich rúk, ale nebola zlá ani tá romantická o jeho synovcovi a jeho trampotách s láskou. Koniec aj napriek niekoľkým silnejším, či nepríjemnejším alebo napínavým scénam vo mne vyvolal príjemne pozitívny pocit. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Pamätám si, keď "Uncle John" spatril svetlo sveta, no ja som ho napriek relatívne lákavému posteru, v domnení, že nemá čo ponúknuť, "smelo" od-ignoroval. Je ťažké vyznať sa v toľkom množstve snímkov, ktoré denno denne "vyplávajú" na povrch, no dnes už viem, že som sa mu v kľude mohol vyhnúť. Aby sme si boli na jasnom, nie že by stál za starú bačkoru, že by nemal čo ponúknuť, no tempo samotnej story, ktorá úvodom dostatočne navnadí je natoľko spomalené, že odstupom času sa z nápaditého scenára stáva tuctová, nezáživná záležitosť, na ktorú si už zajtra nebudem pamätať. Snímok nie je ani drámou, ani nijak mysteriózne poňatý, a už vôbec mi vzhľadom k jasne pojatému záveru neprišiel nijak thriller-ovo. ()
Strýček John byl pro mě velmi milým překvapením. Neokoukané herecké tváře dodaly tomuto počinu na autenticitě a byť se řada scén může zdát mimo mísu (Během pálení těl vážně ani traktorista či policajt necítili pálící se lidské tělo? Nebo ještě dříví neprohořelo až k samotnému tělu?), tak jako celek tento film funguje a to jak v dějové linii Johna, tak i Bena. Po vzájemném splynutí pak naprosto skvěle. ()
Vše pro rodinu. Nádherně morbidní parafráze Strýčka Bucka s Johnem Candym, který by pro své blízké také udělal první poslední (a na kterého jedna z postav vzpomíná). Film je sice z větší části vážným dramatem s velmi intenzivní thrillerovou atmosférou (podobně jako snímky od Borderline Films), ale ve finále, kdy se paralelně schyluje k malé a k velké smrti, se svou nadsazenou zvráceností blíží Stokerovým od Chan-wook Parka nebo Zabijákovi Joemu od Williama Friedkina. Jestli vám závěrečný dialog nad „táborákem“ nepřijde vtipný, měli byste na svém cynismu ještě zapracovat. Coby režijní a scenáristický debut Strýček John překvapuje soustředěným vyprávěním, které diváka nevede za ruku, nedoříkává vše, co by chtěl vědět a nechává jej v nejistotě delší dobu, než je v konvenčnějších thrillerech obvyklé. Podstatné informace nejenže nejsou vícekrát opakovány, někdy je jenom na naší pozornosti, zda si jich všimneme, čemuž odpovídá i styl dlouhých celkových záběrů, z nichž si sami musíme vybírat to důležité. K vytváření napětí film naopak rychle stříhá mezi detaily tváří, které nám neumožňují vidět dost na to, abychom se nemuseli strachovat o bezpečí postav. Dvouhodinová stopáž u nízkonákladového počinu od party neznámých lidí nutí k obezřetnosti, ale má své opodstatnění ve struktuře vyprávění, které s citem pro realistické detaily rozvíjí paralelně dva zdánlivě nesouvisející příběhy. Od prvních minut přitom víme, že se může stát něco zlého, ale zároveň nedokážeme odhadnout, kdy, komu a co, neboť logicky předpokládáme, že do celé záležitosti bude nějakým způsobem zatažen také Ben, obývající navenek žánrově zcela odlišný svět, což nakonec je i není pravda. Velmi podstatné pro zvolený koncept dvou do sebe zapuštěných, žánrově prakticky neslučitelných příběhů (protože thriller na rozdíl od romantického filmu málokdy končí šťastně) bylo, aby film fungoval i jako rodinné drama a intimní vztahovka, což se zásluhou civilních dialogů a přirozených herců podařilo. Výsledkem je opojně vtahující hra s (nenaplněným) diváckým očekáváním a emocemi stejně nestálými, jako je zápletka morálně neukotvená. Už dlouho jsem neměl takovou radost z toho, jak chytře ve mně nějaký film vyvolal ambivalentní pocity. 90% ()
Reklama