Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příliš zaneprázdnění rodiče nemají na své děti čas. Tento neblahý jev filmaři diagnostikovali již v 60. letech a Červená kůlna jej dosti věrohodně zpracovává. Přes určení dětskému publiku tak výpověď přesahuje do světa dospělých. Hrdinou příběhu je malý chlapec, jenž své osamění vyřeší tak, že se skamarádí s rázovitým staříkem, v jehož kůlně se skrývá mnoho překvapivých tajemství a dosud nevídaných věcí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (12)

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Kdyby tys kupoval Aljašku, tak jí maj dodnes Rusové."                                                                                                          Příjemný pohodový film, který pohladí. Lék na dnešní uspěchanou dobu, atmosféra doplněná muzikou Evžena Ilína. Všechno ostatní už tu napsali vypravěč, Siegmund, Sator, pytlik... ()

Siegmund 

všechny recenze uživatele

Moc pěkný film, v kterém excelují jak David Schneider, tak i Bohuš Záhorský. Snad škoda, že tam více příležitosti nedostal Darek Vostřel. I když je tento film tak trochu věkovitý, ukazuje stále platnou pravdu, a to, že děti potřebují někoho, s kým by si mohli povídat, hrát si – no prostě někoho, kdo by se jim věnoval. Bohužel tím někým je dnes v mnoha případech počítač. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Hřejivý a laskavý snímeček, který musí pohladit po duši a to nejen dětského diváka. Svěží, dobrodružný, plný překvapení, sympatických klukovin a nezapomenutelných hereckých výkonů zejména Bohuše Záhorského jako osamělého dědy a jeho dětského přítele Míši (David Schneider). Také bych bral takového dědu, ale já si na své dětství ale rozhodně stěžovat nemůžu a mí rodiče na mě rozhodně čas měli:-) Stále ale lepší nějakej, i když jen cizí, než nechat dítě napospas ulice tak jak se tomu děje dnes..Perfektní hudba: Evžen Illín. Těžko říct k čemu ji přirovnat se musí slyšet... ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Nádherný, až překvapivě harmonický výlet na periferii. Když se pan Horáček dostane při hledání přístřeší pro své embéčko ke staré boudě pana Andrýse, protnou se rázem světy všech zúčastněných a nic už není jako dřív. Rozšafný stařík okouzlí jak malého Míšu, který v něm nachází kamaráda, jehož nenalezl mezi svými vrstevníky a jenž se stává jeho průvodcem neznámým světem zapomenutého stáří, v němž samotu nezastíní sebevětší činorodost, tak paní Horáčkovou, kterou těší jeho staroškolní gentlemanství, a nakonec i pana Horáčka, jak se ukáže především v závěrečné scéně (jejíž ohromná emoční hloubka je podána jen náznakem, se sympatickou skromností a nepatetičností). Bohuš Záhorský je coby pan Andrýs dokonalý, utváří svou postavu komplexně, jazykově i mimicky, je v něm koncentrována veškerá trpká poezie jeho situace. Jeho sklepní byt je království vzpomínek probouzených starými předměty a (proč to neříct?) chlastem. Vše přítomné, „aktuální“ je redukováno jen na nohy chodců míjejících okna jeho bytu bez povšimnutí. Bouda se starou, nepojízdnou pragovkou má nezastřeně lhotákovský půvab, a asambláž harampádí v ní je opět především šifrovanou biografií jejího majitele. Výborní jsou i Darek Vostřel a Jana Štěpánková coby rodiče a samozřejmě i David Schneider v roli chlapce Míši. Jeho oči jsou klíčem k obraznosti celého filmu: ta přes svou civilnost nepostrádá krásu (spočívající ve výběru a kombinaci zachycovaných zátiší a scén), danou právě dětským okouzlením z nově poznávaných skutečností. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Milý film, který jemně plyne a divák může sledovat výborné herectví Bohuše Záhorského, zde v místy ne úplně dokonale vypiglovaného dědečka. Že opije maminku, nebo bere Míšu na aukce podřadných dreků, které pak dál rozprodává je nepodstatné, hlavní jsou jeho drobné postřehy a životní pravdy. Pěkné. Zaujmou i nenápadné role Oldřicha Velena, nebo Heleny Růžičkové. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Autem, kterým jezdí Míšův (David Schneider) otec JUDr. Horáček, je - dnes velmi vzácná a sběratelsky unikátní - Škoda 1000 MBX. Tento nepříliš úspěšný model byl vyroben v počtu pouze 2 517 kusů, od klasické "tisícovky" se na první pohled liší. Má jen jeden pár bočních dveří, jiný tvar sloupku u zadního okna a zcela chybí sloupek střední. (Haller)

Reklama

Reklama