Milada
Režie:
David MrnkaKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Ayelet Zurer, Robert Gant, Daniel Rchichev, Karina Rchichev, Taťjana Medvecká, Vica Kerekes, Igor Orozovič, Jaromír Dulava, Marián Mitaš, Vladimír Javorský (více)Obsahy(1)
Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí. (Bohemia MP)
(více)Recenze (363)
Měl to být záslužný čin, ale bohužel se nepovedl. Dlouhý film plný zbytečné vaty a naopak tam, kde se mělo jít až na dřeň, jen povrch. ()
Natočit příběh Milady Horákové jistě není snadné. V tomto případě se však z životopisného filmu stala antikomunistická agitka. Nemyslím si, že k dokladování zrůdnosti tehdejšího režimu, procesu a doby vůbec je nezbytné volit prostředky propagandistických filmů. Anežka Hodinová-Spurná působí dojmem domovnice, v případě Gottwalda je nutné děj doplnit zlověstnou grimasou. Smrt Jana Masaryka, o které se desetiletí vedou spory bez jednoznačného závěru zde je jednoznačně prezentována jako vražda........ Film o Miladě Horákové i o době, kterou si již větší část populace nepamatuje je jistě potřebný, a jeho tvorba chválihodná. Toto provedení se však bohužel příliš nepovedlo. ()
Mně to připadá jako urážka samotné skutečnosti. Na podobně velké náměty by mělo být výběrové řízení, to by neměl točit kdokoli jen "na zkoušku". Pak to takhle dopadne. Paní Horáková zemřela zbytečně podruhé. ()
Tak já vám něco povím, tenhle film je režijně nezvládnutý, zvukaři zaslouží pětku jak vyšitou a střihači by měli zopakovat základní školu střihačů. Bohudík za Ayelet Zurer, která hraje jako o život, hvězdička za Vicu Kerekes. Muzika končí v pravý čas a ticho dotváří hrůznost okamžiku. Tenhle film není uměleckým zázrakem, ale splnil svoji hlavní úlohu.....ukazuje divákovi zrůdnost komunistické diktatury v pozadí řízené kremelskými poskoky. Pěkný je kontrast a srovnání fašistického koncentračního tábora a komunistického vězení. Tento film vám doporučuji jelikož odkaz příběhu byl tentokrát silnější než jeho zpracování. Zastavme vliv komoušů a Ruska, kteří se pomalu vkrádají do našeho života s pomocí našeho současného prezidenta a některých politiků. ()
Neskutecne nudne a spatne natocene, presto ze je videt, ze rozpocet nebyl maly. Ve filmu je naprosta vetsina ceskych hercu, presto jsou v origialni audiostope nuceni mluvit anglicky. Film tak nabidne bud cesky dabing, ktery ale nesedi k otevirani pusy a navic chybi zvukova korektura, takze vse zni jako odrikano presne 10cm od mikfrofonu, bez jakehokoliv zvuku pozadi... a nebo pohyby ust sice sedi k tomu co je rikano, nicmene cecho-anglictina je toliko bolestivou zkusenosti a tolik to taha za usi, ze to proste nejde poslouchat :( ()
Dabing jak Doktor z hor. Trága😢 ()
Padesátá léta krutostí vyvrcholila nejznámnějším procesem naší historie - procesem s JUDr. Miladou Horákovou. Osobně ji nepovažuji za tak významnou osobnost, jako řada hodnotících zde. Jistě, byla to bojovnice za demokracii, morálku a vyšší hodnoty. Ale podívejme se blíže. Milada Horáková byla odsouzena již za okupace němci. I tam si prožila své v koncentráku a je dobře, že ani to nezapomněli tvůrci zmínit a že se pateticky nedržely hrůz komunismu. Odsouzena byla za boj proti fašismu v odboji a přes tvrdé výslechy nepovolila a neprozradila další jména. Po konci války se stala poslankyní, ale po převratu v roce čtyřicet osm už byla komunistům nepohodlná. Nelze popřít, že proces s ní byl vykonstruovaný, ale pořád ji považuji jen za držitelku morálních hodnot. Víc toho odbojovala za nacistů než za komunismu, kdy byla sice nespravedlivě, leč "jen" odsouzena a popravena. Žádný boj za demokracii zkrátka nestihla. Ale neměla šanci nutno dodat. Já u filmařů oceňuji fakt, že se nezabývají žádnou nedůležitou omáčkou, ale opravdu se snaží postihnout nejdůležitější události a etapy jejího života. Také se jim povedlo uvést mě do mrazivé tehdejší atmosféry. Odpustili si plytký patos ve vězení, kdy se rodina naposledy loučila s Horákovou před popravou. Hollywood by už pouštěl dojemnou hudbu a zpomalené záběry, však to známe. Ovšem přesto všechno působí JUDr. Horáková, a s tím musím souhlasit s kolegy, víc jako politik a držitel nějakých zásad, než jako člověk. Chová se, mluví a jedná roboticky, jako by vše měla naučeno nazpaměť a neměla v sobě kouska skutečného citu člověka. Všechno to působí uměle a nepřirozeně. Včetně takových záběrů, pro mě dost nepochopitelných, kdy probíhá soudní proces a my sledujeme prázdnou školní lavici. Nebo když dcera Milady přichází do školy a učitelka jí věnuje významný pohled. Na druhé straně záběry hrané kombinované s archivními jsou kvalitní a stále více oblíbenější. Aňa Geislerová přehrává a to dost. Dá se říct, že dnes, kdy mladí lidé pomalu ani neví, kdo byla Milada Horáková a za padesát let to nebude vědět v tomhle státě asi nikdo, má film svou hodnotu a cenu. Pokud už ji někdo zná, ví o ní akorát to, že byla popravena. Slouží tak ke cti filmařům, že ukázali také její boj za nacistů a pohnutky, které vedly k jejímu odsouzení a popravě. Leč, nemá to úplně duši. Spíše to působí jako hraný dokument. ()
Snímek plný naděje i deprese. Je až k neuvěření, co dokáže jeden člověk vytrpět a ještě více, jak fanatismus a "jedna pravda" může lidem zatemnit mysl a ospravedlnit neospravedlnitelné. Dodnes jsem nepochopil, proč je nacismus postavený mimo zákon a komunismus nikoliv, tenhle film mě nad tím donutil znovu uvažovat a intenzivně. ()
Hodně mdlé až mdle nedůstojné k hlavní postavě, které je film věnován. ()
Havloidi se konečně dočkali filmu o své rádoby svaté a vznikla z toho trapárna v angličtině, velice mizerně pŕedabovaná a velice zmatená! ()
Při hodnocení toho filmu je těžké oprostit se od reality. Hlavní postava je vylíčena bez emocí jako heslo z encyklopedie. Ať už se odehrává druhá světové válka či komunistický převrat, nedaří se vytvořit tíživou atmosféru. Dialogy nedosahují ani úrovně průměrné televizní inscenace. Kolorované archivní záběry působí jako pěst na oko. Informace jsou sdělovány tím nejprvoplánovějším způsobem (titulní strana novin). Spousta scén nemá pro příběh vůbec žádné opodstatnění, nebo vyzní do prázdna. Dvě hvězdičky vlastně jen z úcty ke skutečné Miladě Horákové. ()
Na to mezinárodní obsazení to byla dost slabota, historické lapsy byly trapné : 3,5 * a 55 % ( a to s přivřenýma očima) . ()
Není to tak špatný, jaký to tady má hodnocení. Samozřejmě to není a ani nemá být tak doslovný, jako dokumentární film. Kdo se chce dozvědět víc a čekal celou dobu na celovečerní film, bude určitě zklamán. Je lepší být vybaven informacemi a hotovými názory předem. Pak si to koukání užijete. ()
Vobec sa mi to nepacilo. Milada je akoby ciernobiela, rozumej biela, postava, ktorej konanie vobec nechapeme. To, co ma najviac tahalo k filmu, teda samotny proces, dovody jej spravania, to tam proste uplne chybalo. Neskutocne priserna anglictina, trhalo to usi, radsej mohli predabovat dvoch zahranicnych hercov ako zvysok osadenstva. A najlepsi herecky vykon Marián Mitaš, ktory sa herecky stale viac posuva. ()
ANEB JAK MRNKA CHTĚL DOBÝT SVĚT Jinak si totiž nelze vyložit to, že film je celý natočený v angličtině. Musím uznat, že projev našich herců byl opravdu skvělý, ale tohle světový nebude. Téma jistě zajímavé a stojí za zfilmování, ale takhle ne. Štve mě současný nešvar, umísťovat do rolí Klementa Gottwalda pořád dokola pana Vyorálka. Navíc mu není natolik podobný, aby to bylo nutností. Budou na to možná muset chodit školy, ale lidi to v TV sledovat nebudou. Navíc je to solidně dlouhý. TAKŽE ČELEM VZAD, ZNOVU A LÉPE ()
Neni jednoduche natocit film, o kterem kazdy vi, jak skonci. Natocit tak, aby tvurci dali zapomenout, strhli vypravenim tak, aby jste o konci moc nepremysleli, nebo dokonce si mysleli, ze to skonci jinak. Ne, neni to pripad tohodle filmu. Promarnena sance neskutecne obrovskeho tematu. Citliveho tematu. Jedine, co ve me film vyvolal bylo "Kurvy, ty neskutecny komunisticky hajzlove". A to uz davno vim a to je proste na dvouhodinovy film malo. Jako obrovsky problem vidim to, ze film Miladu Horakovou vam vlastne nedovolil poznat blize -co byla, cim zila, co mela za sebou, kdo ji mel rad a proc, jake mela postaveni mezi ostatnimi politiky a vse tohle. Misto toho vite, ze prace demokratky je pro ni dulezitejsi nez vlastni rodina. A basta. Vsechny dejove zlomy zkratkovite. Nedozvite se nic. Velka velka skoda. A hlavne - vyhnete se anglicke verzi, nebo nebudete ceskym hercum skoro nic verit. ()
Silence..go out.. try harder..... plochá vyleštěná deska s dialogy z Google překladače. Zkoušel jsem dabing - hrůza..originál - ach jo :(.. A to je jen vrchol ledovce.. ()
Chronologicky odvyprávěný příběh od nástupu nacismu až po finální oběšení. Možná, že si tvůrci ukrojili až příliš velké soustu pro zmapování tak velkého příběhu. Možná, že se stačilo zaměřit na nástup komunistů po vítězném únoru. Na možná se ale u filmu nehraje. Dovolím si tvrdit, že polovinu filmu utáhla samotná představitelka Milady plus další členové rodiny. Právě soudržnost rodiny drží celý film nahoře. Nepopírám, že při posledním loučení nebylo daleko k slzám. Na druhou stranu emoce se od takového snímku očekávají a tím pádem se berou jako samozřejmost. Co už se jako samozřejmost nebere, jsou kulisy, kostýmy, barevnost a tak dále. Zde je velká mezera a proto hodnocení není lepší. ()
Nastrihal to neurotik a hudbu slozil psychotik pomoci ctrl-c ctrl-v, ale jako vzdelavaci matros dobre ()
Související novinky
25. Český lev - výsledky
Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (více)
Jsem asi jen řadovej divák. Na tenhle film jsem navíc šel s tím, že jsem o hlavní hrdince nevěděl snad nic kromě toho, že ji koumouši pověsili. Mně se to líbilo. Nekoukám na filmy každej den, většinou vidim maximálně tři do měsíce. Nejsem namlsanej, zmlsanej a přemlsanej. Přišlo mi to docela emotivní, a přecijen, pro mě je tu důležitější samotná pointa než to, jak je to natočený. A pointa jsou zkurvený komouši. Asi si nedělám iluze o tom, že postava Milady byla trochu zkrášlená. Teď ji nijak nehodnotim, to mi nepřísluší, ale nejspíš byla v reálu trochu "průměrnější", víc jako my, myslim v takovejch těch průměrnejch rodinnejch scénách. Tady ve filmu ji líčej jako nadčlověka, nebo někdy až divnočlověka, tak to ale trochu ve filmech bejvá. Takže tohle je třeba brát s rezervou. A pokud ji film líčí správně, pak tím spíš nemám jak vyjádřit úctu, s jakou tahle paní prolezla koncentrákem, až ji zlikvidovali třešničkáři. Samozřejmě taky vůči její dceři. Tohle bych fakt nechtěl zažít. Dovedu si představit, že tady bude hodně lidí remcat, že to je původně anglicky, tudíž je česká verze nadabovaná. Možná je to trochu naše ostuda, že film o Horákový musí vzniknout za podpory Netflixu. Mně to nevadí. To nedělá film filmem. Je mi fuk, jestli Milada mluví původně anglicky nebo thajsky, je mi fuk, kdo to daboval, s dabingem jsem problém neměl. Nebyl to dabing Vlastimila Bedrny, ale pořád to byl normálně dobrej dabing. Příběh taky neni nijak světobornej, pokud očekáváte nějakej kultovní film. Je to prostě příběh ženy. A hraje se na city (logicky). Příběh je podávanej klasicky, tady neni moc co vymyslet. Moc se mi nelíbil způsob, jakym se děj posouval v čase, kdy celá rodina Horákových projíždí mlčky autem kdesi po lesích. Jo, to jsem si říkal, že není úplně ono. Pak tu byly místama slabší dialogy. OK. Je to životopisnej film, kterej má přiblížit dobu a věci, proti kterejm se snažila M.H. bojovat. Vážně nevím, co jinýho může potencionální divák očekávat. Nevím. U tohohle filmu asi hodně záleží na atmosféře. V kině na velkym plátně a s dobrym zvukem a ideálně večer je to prostě něco jinýho než doma na 15,6" notebooku za 12 tisíc z Datartu. Myslim, že taky naladění člověka dělá hodně. A určitě je to film, na kterej člověk musí jít tak nějak v neutrální náladě a neunavenej. Myslim, že kdybych si ho pustil doma v neděli ve dvě odpoledne, asi by na mě zapůsobil míň. A je taky jasný, že ne každýmu to něco řekne. Někoho prostě tyhle věci nezajímaj a neni na tom nic špatnýho. Pokud tomu tak ale je, nelze se divit zklamání, že se ve filmu "vlastně nic neděje". To je totiž fakt překvápko, že se "nic" neděje. Mně to ale stačí jako výborná doložka doby, kterou jsme naštěstí většina tady nikdy nezažili. Líbilo se mi to. Nebylo to hvězdný, ale bylo to silný, hodně smutný, a hlavně postavený na něčem, neni to výmysl. Jsem asi jen průměrnej divák, ale pokud vás tenhle film zaujal, doporučuju ho zhlédnout. A pokud vám to téma prostě nic neřiká, tak si ho nepouštějte. Filmařsky to prostě žádná špička neni a je fakt blbost to jen podle toho posuzovat. Peace () (méně) (více)