Milada

Velké kvalitativní zklamání, které střihem ani místy nedrží pohromadě. Vše, co mohlo být v tématice Milady Horákové silné, je naopak zde podáváno velice neosobně, vzdáleně, že žádná z postav mě nezajímá a jen si přeji, aby to skončilo, což u takového tématu a takové osobnosti moc zamrzí. 50% (20.02.2021)

Životoipisný film to není ani náhodou. O Horákové, jejích pohnutkách a postojích, až na pár neuměle deklamovaných frazí, se nedozvíme nic. Nevíme, proč vlastně byla v koncentráku, nevíme, proč ji zatknuli komunisté. Minimálně do poloviny se jedná o nasládlý zromantizovaný příběh jedné nepočetné rodiny. Žádné historické reálie a vlastně ani postavy se neobjeví. Oceňuji, že tvůrci vědomi si své umělecké impotence nesáhli k hledání konspirační teorie o smrti Jana Masaryka. Pokud měl film vyznít, že Horáková prožila pohodový život a její skon byla selanka, byla ambice autorů do puntíku naplněna. Celý ÚV KSČM děkuje tvůrcům za jejich přínos pro současnou kinematografii a jednomyslně jim uděluje řád Klementa Gottwalda. Gratulujeme! (23.11.2019)

Smutný pohled na tuzemské filmařské vnímání vlastní historie. Z Davida Mrnky, scénáristy i režiséra v jedné osobě, se totiž vyklubal autor slohového cvičení z deváté třídy základní školy. I tam se většinou přímá řeč skládá z holých vět nebo rádoby dějotvorných hesel. Když pak podobná motta přednáší unylý dabing (u českého filmu obzvlášť smutný paradox), je herecká stránka věci víceméně vynulovaná. Jako jediná si pak svoje uhraje nedoceněná Vica Kerekes, zatímco soudkyně Geislerová nebo Vyorálkův Gottwald coby zavilý piják vodky jsou bez přehánění v kategorii parodie. Samotná Milada Ayelet Zurer herecky funguje, ale to, co je nucena říkat, jsou natolik šílená moudra, že spolehlivě zazdí i ji. Když v zamýšleném zlomovém momentu pronese melodramatické "Komunisti jsou jako nacisti...", chybí už jen šibalské mrknutí do kamery. Až do konce mi pak nebylo jasné, jestli měl mít film čtyři hodiny a spousta toho musela být vystříhána, nebo si Mrnka vytiskl tři strany textu z wikipedie a jen odškrtával jednotlivé položky. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit absurdní momenty typu "hlavní hrdinka je odsouzena do vězení, aby se v následující scéně vesele vracela domů". Kdo o Miladě Horákové něco věděl před začátkem filmu, bude rozčilen, kdo nevěděl nic, bude mít z výsledku slušný guláš. (17.06.2018)

Filip, Dolejš a Kováčik vymyslí stroj času a rozhodnou se jej ostatním parlamentním stranám slavnostně představit: Kováčik se hrdě ujme proslovu: "Soudruzi, co to melu, dámy a pánové, sestrojili jsme stroj času, chceme napravit křivdy minulosti a začneme tím, že se přesuneme do roku 1950, přesně do 26.června, tedy den před popravu Milady Horákové, abychom ji zachránili. Na důkaz toho, že již chceme ostatním stranám důvěřovat, necháme stroj na chodbě budovy parlamentu a každý si přes víkend může vyzkoušet jeho funkce. Jen, prosím, nezneužívat toto zařízení v osobní prospěch. Stroj je vybaven čidlem, které informuje o počtu uskutečněných misí, taktéž je schopný identifikovat, zda osoba, která jej využila, ještě cestuje v čase, nebo se již vrátila." V den naplánované mise se trio nestačí divit, když zjistí, že služby stroje času už využily jakési dvě neznámé osoby, které se ještě z "výletu" nestačily vrátit. Filip: "Soudruzi, o víkendu jsem skolil dvanácteráka, mám pocit, že tentokrát v síti času ulovíme velké zvíře." Všichni tři bryskně nalezou do stroje a náhle se v mžiku ocitnou ve vlahém letním večeru, je 26.6.1950, a zrovna proti nim jde osoba v masce Mikuláše, která je míjí. "To je divné", prohlásí Dolejš, umí si zavázat tkaničky u bot, je tedy ve straně považován za mimořádně inteligentního. A dál se diví: "Je přece léto, ta osoba měla vánoční proprietu." Trio se vydá pronásledovat podezřelého, který močí na rohu. Kováčik náhle vykřikne: "Klucííí, je to Babiš!!!" Babiš cosi breptá, v igelitce má gumu, zmizík a svazky StB. Je to jasné, vydal se zlikvidovat kompromitující důkazy o své osobě. Filip vítězoslavně: "A máme tě, ty hade." Babiš vyděšeně: "Soudruzi, kamarádi, neblbněte, bloudím v síti času, mě to vyplivlo úplně do jinýho roku. Mám zde za hodinu sraz s Okamurou, ten se chce narodit jako blonďák." Na druhý den ráno páni vynálezci posílají stroj času do šrotu. Film na mě působil sterilně, dané téma zpracoval vágně. Odvážné téma si žádalo bravurní přístup, větší zanícení. Množství filmu je ale odvedeno poměrně kvalitně. Herecké výkony tak akorát. 6/10 (10.03.2018)

Pro mě rozhodně ne takový průser, jak čtu v některých recenzích. Jen mi Milada přišla taková útržkovitá, skákala z jednoho období do druhého a vlastně mi chybělo něco, co by to všechno pospojovalo. Konec byl sice smutný, ale u takovéhoto filmu bych očekával mnohem více emocí. Moc se mi líbila Taťjana Medvecká na začátku, Ayelet svou roli taky zvládla dobře. Průměr a menší zklamání. (31.01.2018)