Dáma s kaméliemi

Snaživá a ambiciózní filmová adaptace proslulé literární předlohy z dílny Alexandra Dumase mladšího. Bylo by asi naivní pídit se po tom, kolik lidí ten román skutečně četlo, ale v obecném povědomí se tohle dílko udržuje a většina lidí dokáže říct, o čem příběh pojednává. Je mi líto, ale přestože Bolognini shromáždil exkluzivní hereckou grupu v čele s femme fatale francouzské kinematografie Isabelle Huppert, výsledek je akademicky odtažitý, studený a bez tempa. Jakkoliv režisér předkládá krásné obrazy a podmalovává je precizně složenou a natočenou hudbou, výsledkem je až příliš často ušlechtilá vysoce kultivovaná nuda. Skutečné emoce, skutečná citová angažovanost se tady prostě nekoná. Je mi líto, ale tentokrát to bude jenom za 3* a 60 % celkového dojmu. (02.08.2014)

V komentároch sa skloňuje slovo nuda. Veľké emočné hnutia film neobsahuje, no tým sa nudný nestáva. Po úvodnej scéne divadla vo filme, zahrňujúcej srdcervúce vyznanie lásky, Alexander Dumas ml. konštatuje, že dáma s kaméliami takú ohnivú lásku nikdy nezažila, hoci po nej vždy túžila. A tak, sama z chudobných pomerov, sa od útlej mladosti stáva predmetom obchodu. Za ním sa skrýva mužská túžba, nie láskyplná vášeň. Hrdinka sa naučí z radodajného sveta brať to, čo ju teší, a pritom nejako prežiť absenciu vrúcneho citu. Alebo aspoň pozbierať jeho záblesky v rôznorodých prejavoch mužského milostného ukojenia. Sama trpiaca tbc, snaží sa zostávajúci čas využiť naplno. Všetko poňaté vo veľkorysých kostýmoch, s hereckou európskou elitou i skvelou hudbou Ennia Morriconeho. Isabella Huppertová v hlavnej úlohe predstavovala presne tú nepreniknutuľnú a nedostihnuteľnú femme fatale, ktorú síce môže muž dostať do postele, no nikdy ju nemôže dostať doslova, pochopiť a uchopiť. Pretože je v nej niečo, čo sa vzpiera možnosti ju vlastniť, či manipulatívne láskyplne podmaniť. (17.09.2020)

Další chladná figura ztvárněná Isabelle Huppert, tentokrát bohužel na škodu. Dáma je sice s kaméliemi, ale je bez vášně a vnitřního napětí, celý film protrpí a divák s ní. Původní Dumasův příběh se zcela vytrácí. Škoda. (25.08.2014)

Volontée, Huppertová, Morricone, to vše ukazuje na zajímavé věci. A co se týče titulu, klasiku nemůže nikdo zpochybňovat, snad jen určité výtky k tvůrcům snímku, ty mám, proto čtyři a půl hvězdy. :-) (30.06.2009)

Mírně upravená (spíše ku prospěchu věci) verze Dumasova příběhu. Bylo by to skoro za pět*, ale chvílemi se mi to přece jen trochu vleklo. (21.04.2012)

Nejlepší je jednoznačně hudba Ennia Morriconeho. Film samotný je však akademicky chladný a nezáživný. (17.06.2014)

Morriconemu nelze vyčítat nudnou hudbu, k nudně chladnému snímku se jen hodila. *** Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií II. (24.10.2015)

Ďalší film s Isabelle Huppert v poslednom čase, v ktorom jej výkon znamenal "celý film" a kde dokázala dať svojej postave dostatočnú dôveryhodnosť. Cítiť, že román bude doslovnejší a že mnohé musíme z filmu iba vytušiť, ale o tom práve adaptácie sú. Ženy si to dokážu zariadiť. Ak sa chcú mať dobre, vedia, čo robiť a vedia, ako si obmotať mužov okolo prsta. Lenže ono je to všetko trochu inak. Osud našej kurtizány je čisto v rukách mužov a ich chúťok. Pokiaľ by mala tú smolu, že by sa o ňu prestali zaujímať, luxusný život by musela opustiť. Zároveň daň, ktorý za luxus musí zaplatiť, je privysoká. Ženský svet je tak nakoniec ovládaný mužmi a nie naopak. Dnes je to zase trochu ináč a je to tak lepšie. Historický svet a vzťahy v ňom sú tu vykreslené omnoho realistickejšie, ako sme z kinematografie zvyknutí, napríklad ako v Troch mušketieroch, že.... (16.06.2014)

Smutné. Nie kvôli nepriaznivým životným okolnostiam, nenaplnenej láske, alebo kvôli chorobe a smrti. Poľutovaniahodné pre spôsob života, pre totálnu duchovnú prázdnotu a beznádej. Formálne jedno z najlepších spracovaní svetoznámej Dumasovej Dámy s kaméliami, s nadpriemernými hereckými výkonmi a dokonalou Morriconeho hudbou. Žiadna zábava ani príjemný relax. Pocit znechutenia a zároveň hlboký súcit.... (21.07.2011)

Trestuhodně zmršená klasika!!! Sice se nešetřilo výpravou, ale tvůrci filmu podle mne literární předlohu nepochopili, jen zneužili použitím stejného názvu, což je ten největší problém. Odvíjení příběhu odzadu (pozpátku) považuji za degradující. Dumasův román je o lásce a začíná se tajemně rozvíjet. V tomto filmu však žádná tajemství a láska nejsou - jen stejná linie zmaru a beznaděje...Doporučuji polskou verzi z roku 1994 "Dama kameliowa", kam se na ni Bolognini hrabe! (26.09.2020)

Klasické dílo světové literatury. Smutný příběch fajné kontubíny. (06.08.2010)

Klasika, k níž jsem se dostal přes původní český dabing, a kterou jsem si klidně mohl odpustit. Literární předlohu jsem nečetl, ale jakmile dáma na jevišti ohraničující celý slavný příběh poprvé zakašle, je nad slunce jasnější, že to zase bude o ubrečená story o zakrváceném chrcheli. Televizní formát tomu vůbec nesluší. Možná jsem usnul moc brzy (poobědový čas!), ale ve filmu vůbec není vysvětleno, čím dáma tolik působí na muže, ani jak si je získává. Mezi kašlem a tklivou melodií (EM tentokrát bez hvězd) se Isabelle projde po schodech nahá, párkrát polehne na zádech a pak už jdou titulky. Ovšem mezitím spousta nudy. "Měla strašnou smrt. Vážně jsem netušil, co všechno člověk vydrží a jak dokáže trpět." (24.01.2015)

Adaptace viděná optikou dekadentů a naturalistů. (08.05.2011)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 15.8.1986, réžia českého znenia (ÚPF 1983) = MARIE FRONKOVÁ (20.2.2011) (20.02.2011)

Romanticko tragická klasika. (22.01.2012)

V tomto filmu není romantika ani láska, jako ve verzi z roku 1936 s Gretou Garbo v hlavní roli. Tento film je temný a ponurý, přitom se jakoby vysmívá hlavní hrdince, jako Gian Maria Volonté v závěru. Violetta (Marie) ve filmu není šťastná, přestože dosáhla všeho, co chtěla. Je to zkrátka úplně jiná dáma s kaméliemi, zvláštní, a není špatná. (14.07.2017)

Film se vyvíjí úplně stejně jako hlavní hrdinka. Když si je nejistá a její život se točí v kruhu, tak stagnuje celý film, když něco skutečně prožívá a je sebejistá, tak se skutečně začne něco dít i ve filmu. Na skutečné emoce ale kvůli celkové odtažitosti nedojde, i když se Morricone snaží. (09.05.2016)

Těžko říct, jestli žila tak, jak chtěla - nebo tak, jak musela. Jak kdy ... a jak v čem, řekla bych. Každopádně žila rychle - a nemyslela na zadní vrátka, protože tušila, že jí nezbývá moc času. Někdo ji miloval, někdo ji využíval ... a někdo - ať úmyslně či bezděky - kombinoval obojí. Možná byla velkorysá, když nezavrhovala nikoho z těch, kdo procházeli jejím životem ... nebo se jen naučila zužitkovat jejich slabosti. Brala je jako součást svého osudu ... toho osudu, který si vybrala - a který si vybral ji. Jeho stopu snad zachytil i filmový pásek, jakkoli se může zdát nedokonalý, protože vždycky byl a vždycky bude pouhým snem, který oživuje skutečné či fiktivní postavy a události z časů minulých, současných ... i budoucích. (25.03.2015)

Dobře prokrvený příběh osvěžený různými podobami vztahu lásky a financí. Vizuální zpracování vytváří v akademickém formátu přesvědčivý svět, který vyhovuje režijnímu pojetí. Tomu možná odpovídá i strnulejší podoba českého dabingu z r.1983 (Hudečková, Trávníček, Munzar, Langmiller) za 3* (03.11.2016)

"Běda mužům, kterým žena vládne." Zkrášlení kabátců urozených. Plaché okouzlení sličné kurtizány muži na úrovni. Markýza v lůně poupat neřesti, jež si vydláždila cestičku do vyšších pater honorace dějstvími nezávaznými. "Dekolt" přání a snů rajských jest určen exkluzivní smetánce. Pánský klub padající k nohám syté rozkoše. Portrét duše, která provokuje, která si stýská po lásce. Lesk a bída kurtizány, jež zahořela touhou opájet se křiklavým pokušením svobody, nepatřit nikomu. Půvab zlaté klícky omámil mravy dvora prostopášného. Tělo chřadne pod sešněrovaností korzetu churavého, nemoc jako kat života v nemilost uvrženého, pohlcen jest žalářem záhuby smrtelné. (19.06.2014)