Bohéma

Zmastit u skutečných postav jejich skutečné jednání je trestuhodné. Ale třeba uvidíme, jak se přátelil Havel s Heydrichem i malého prezidenta Letiště pohoupal na koleni. Ale to asi ne, ani v nedávné Baarové neměli tvůrci koule na to, reálně kolaboraci ukázat. A jak by to taky vypadalo, že? Když pan hrabě i aHavlovci v pohodě restituovali. Pane Rumler, to byla mistrovská práce... No, dějiny vždy psali "vítězové" ..., tak jednou Plzeň osvobodila Rudá armáda a teď zas "elity" jsou elity a žádná kolaborace ... Takové téma má svůj žánr - doku-drama, ale to by nešlo tak faulovat, tak uvidíme, zda alespoň Štěpánkovi uvedou fakta o otci na pravou míru, aby zas učitelé dějepisu nemuseli ty bláboly reprodukovat. (21.01.2017)

Škoda, protože pokud bylo cílem vytvořit věrohodný obraz života českých herců a filmařů v době od třicátých do padesátých let dvacátého století, je dosažený výsledek poměrně tristní. Nedovolím si hodnotit pravdivost všech jednotlivých výjevů, ale přinejmenším některé z nich jsou zjevně upravené nebo zkreslené, a proto ani ostatní nemohou působit věrně. Dovolím si však tu drzost napsat, že linka se srpnem osmašedesátým je nejen úplně nadbytečná, ale navíc se snaží srovnávat dvě neporovnatelné situace a doby, což společně s vykreslením poválečného vývoje v mnohem horším světle, než je tomu u samotného protektorátu, vytváří poněkud neobjektivní pohled na celkové dění. Problémem tohoto ztvárnění světa československé kinematografie je také jeho nepřehlednost a roztříštěnost spočívající v míchání smyšlených a skutečných postav nebo filmů se skutečnými i smyšlenými jmény či názvy a rovněž v trochu zvláštní skladbě výstupů, z nichž svou sílu prokazuje jen několik. Lesk hvězd stříbrného plátna se zde stává převážně pouze jeho matným odrazem, a to nikoli vinou hereckých výkonů jejich představitelů, které mají vysokou úroveň, ani snahy ukázat jejich osudy v rádoby komplexnějším pojetí, ale spíše kvůli nepříliš koncepčnímu uchopení. 35 % (21.02.2017)

Zmršená, zahozená šance. Což je o to horší, že teď už nepůjde v dohledné době natočit stejné téma. Přitom je to silný námět: jak se ti, kteří jsou nejvíc viditelní zdola (běžnými lidmi) i z hora (nacistickými okupanty), vypořádají s dvojím tlakem zachovat si tvář i sloužit novým vládcům? A co z toho vyšlo Sedláčkovi a Brdečkové? Nudný, nesmyslný canc, který nemá ani dobré řemeslo a mnohé herecké výkony jsou leda k smíchu (nevýrazný Heydrich, prkenný Vančura…). Štve mě už scénář, který ponechává mužské herecké postavy dle reality (Nový, Marvan, Burian..), zatímco reálné herečky jsou zmiňovány jen okrajově a ústřední hrdinka - jakási fiktivní Lily Krall - je vymyšlená, prý poskládaná z osudů několika ženských filmových hvězd. Chtěla tím snad scenáristika říct, že zatímco mužské osudy jsou individuální a nezaměnitelné, ženské si jsou podobné, takže nezáleží na tom, když se zhustí do jednoho? To je trapný. ____ Na to, jak bylo období protektorátu bouřlivé, se toho v seriálu překvapivě moc neděje a mnohé scény jsou zbytečné a tvoří jen výplňovou vatu. Hašler večer zazpívá písničku a už je střih, jak si ho ráno odvádí gestapo – jakoby nestálo za to tenhle příběh trochu rozpracovat. Místo toho se řeší, že děti odkládají hrníčky na terasu a občas je shodí dolů. ______Podobně láska Buriana k herečce: jednou ji přivezl kytičku a už za chvíli si jeho manželka stejné herečce stěžuje, že se s ní chce její manžel rozvést a ještě se zeptá: „On se vám nezmínil, že kvůli vám?“ Nejenomže nezmínil, ale nedostal ani jednu scénu, kdy by náhlou lásku mohl zahrát. A pak se na celou aférku zapomene a jede se dál, aniž by se už jakkoliv zmínila. Jak mám ráda Javorského, tak jeho talent tkví v něčem jiném, než v živelném vršení srandy, typickém pro Buriana. Ale za to mohl i scénář. Jeho komické výstupy nejsou vtipné, ale upoceně zoufalé. ____ Úplně zbytečný je vyprávěčský rámec zasazený do toku 1968. ___ Jediné, co je hezké, je výprava, ale i ta mě štve, protože ukazuje, kolik peněz se vyhodilo na něco tak mizerného. Hodnoceno po 2. dílu, na další už se dívat nechci. (30.01.2017)

Nápad zpracovat tuhle látku v seriálu je skvělý, obsazení je výborné, výprava přesvědčivá - ale o velkých lidech a ideách nesmí točit přízemní, šovinistický a omezený pantáta. Za velkou zlodějinu považuji, že tvůrci zredukovali skutečný počet ženských hereckých osobností, čímž pokřivili a ztrivializovali reálný obraz barrandovských vztahů a přátelství - čili to nejzásadnější. Fašistickou a komunistickou éru nepřežije jediný skutečný mezilidský vztah - a nutno zdůraznit, že to není historická skutečnost, ale Sedláčkova neschopnost složitým a velkým lidským vztahům rozumět. V jiných počinech jako České století nebo Jan Palach je to ještě mnohem evidentnější. (24.09.2018)

Oproti Českému století se tento projekt Roberta Sedláčka bohužel už tolik nevyvedl. To, co musím zkritizovat nejvíce, je především otřesný střih. Scény absolutně bez rozmyslu poskládané za sebou tak postrádaly veškerou logiku a člověk se chvílemi ztrácel nejen v tom, kdo je kdo (to platí především pro první dvě epizody), ale taky o čem je vlastně zrovna řeč a kdy že se to zrovna vlastně odehrává. Dále výběr určitých hereckých představitelů příliš nekorespondoval s charaktery a hlavně vizáží tehdejších hvězd. Byť se maskéři velmi snažili, ze Saši Rašilova ani Davida Novotného zkrátka noblesního a šarmantního Oldřicha Nového a groteskního Jaroslava Marvana nevydolovali. Naopak vyzdvihnout musím Vladimíra Javorského, Michala Dlouhého, Petra Stacha, Pavla Batěka a (jako vždy mnou opěvovaného oblíbence) Jaroslava Plesla. Právě jejich výkony dokázaly celý projekt vyzdvihnout do vkusné a kvalitní roviny a ruku v ruce s obstojným scénářem mohly člověka jistým způsobem obohatit a nechat jej zamyslet se, zda opravdu tehdejší barrandovští tvůrci v dané době jednali či dokonce mezi sebou vážně hovořili právě takto a zda opravdu vztahy mezi nimi byly takové, jaké nám je Sedláček naservíroval. (12.03.2017)