Bohéma
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, Jan Hájek, David Novotný, Pavel Batěk, Petr Stach, Gabriela Míčová (více)Obsahy(1)
Stojí barikáda. Na ní, spolu s jinými občany, i Štěpánek (M. Dlouhý), Havel (J. Plesl), Vávra (P. Batěk), Drda (T. Milostný), nebo Vítězslav Nezval (T. Racek). A protože jsou bohémové, dají si doušek vína na kuráž. Blíží se německý tank a všichni si myslí, že přišla jejich poslední hodinka. Nakonec je ale po válce, mělo by konečně nastat štěstí a přijít kýžené uvolnění. Jenže promluví rozzlobený hlas lidu a vymáhá revoluční spravedlnost. Perzekuci se nevyhnuli ani Vlasta Burian (V. Javorský), ani Miloš Havel. Dojde ke dvěma soudům s Burianem s rozdílným průběhem. V pozadí už začíná spřádat své sítě StB. Právě teď přichází chvíle Arnoštova kamaráda Bouchala (J. Ployhar). Vládne sice poválečný zmatek, ale začíná se šířit podivná nejistota a strach, že by všechno mohlo dopadnout jinak, než se původně čekalo. Že jeden totalitní režim zakrátko nahradí druhý. (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Nanicovatý, až směšný úvod s tankem, dále řada prázdných scén, znárodňování, které vypadá přesně tak, jak divák čeká, černobílé postavy, další nahý zadek (už jsem to původně ani nechtěl zmiňovat, ale nedalo se).... A pak opět výborný Vladimír Javorský, který tentokrát jako jeden z mála předvedl něco zajímavého. O moc víc mi tato epizoda nedala. ()
–Třicet tisíc barevnýho Kodaku? Kde jste to vzali? –Vzali. Epizoda, která mne bavila trochu víc než většina ostatních hlavně pro to, že dění v kinematografii za třetí republiky mne zajímá trochu více než dění za protektorátu. Dramaturgicky je to ale pořád stejně rozplizlé. Namísto plynulého vývoje se skáče od události k události. Nejnosnější příběhové linie (Havel, Burian) ztrácejí na síle vinou jejich neustálého přerušování tuctovým melodramatickým vyprávěním (herecky i povahově naprosto nezajímavý Žák). Rámcové vyprávění je nadále víc ke škodě než k užitku. Budovatelský optimismus, o němž v roce 68 hovoří Žák, například v poválečných scénách není vůbec přítomen a nedává tak smysl, proč lidé Rusům, potažmo komunismu věřili. Sedláček zvolil tón truchlohry. Všechno je špatné a může to být jedině horší – někdo se projevuje jako bezpáteřní svině, jiní pykají i za to, co nespáchali, do popředí se tlačí lidé bez talentu. Místy, třeba když se na scéně objeví jistý Bouchal ze Státní bezpečnosti, působící zlověstně i při loupání pomeranče, je snaha ukázat nové poměry v co nejhorším světle až (tragi)komická, ale podobných guilty pleasure momentů Bohéma bohužel nenabízí dost, aby oslabily pocit, že je to celé jakési nedomrlé a mdlé. ()
Nebýt Javorského, tak to fakt stojí totálně za starou belu. Co měli znamenat ti "herci" v rolích členů revolučních gard nebo dalších soudruhů je fakt úroveň ochotnického divadla ze hry "Vichr z hor". A zas ta otřesná hudba, to je děs! ()
Tak se to podařilo i zde. Našponované napětí pokračuje a vše je daleko více vyhrocenější, než za nacismu. Až mi to připadá, že celý nacismus byl jen předehrou pro toto (což asi nebyl záměr tvůrců). Vidět Buriana mlátící hlavou o mříže byl velice smutný okamžik srovnatelný snad jen s Háchou v minulé epizodě, a ač se příběh odehrává před rokem 1948, občas mi přijde, že již únorový převrat musel proběhnout v květnu 1945 (což je samozřejmě nesmysl). Palec nahoru za napětí, herce i dramatičnost. Snad poslední část si nastavenou laťku minimálně udrží. Teď je to dobré. 75% ()
Válka končí a přichází čas zúčtovat se všemi, kteří nebyli věrní republice nebo byli názorově či společensky tolerantní s Němci. Nejvíce to odnáší Miloš Havel a Vlasta Burian + další české herečky a herci. O tomto je pátý díl, který samozřejmě dále mapuje život Zdeňka Štěpánka, Otakara Vávry či Martina Friče. V tomto díle zůstává na pozadí Oldřich Nový, ale objevují se nové především politicky angažované postavy jako žalobce Švarz, soudce Kučera či sovětští bratři bezostyšně zabírající československý Barandov. Díl je to drsnější, období to ale bohužel takové bylo a ne ke každému byla historie spravedlivá. ()
Film který točí Rusové na Brandově je Kamenný kvítek (1946). Film který točí Martin Frič (Petr Stach) je Návrat domů (1948). ()
Nuda, jak je u Bohémy, kromě prvního dílu, už zvykem, kterou v tomto dílu alespoň částečně vynahrazovali herci. Jaroslav Plesl válcuje zbylé osazenstvo už nějaký čas, Vladimír Javorský, kdyby měl dostatek prostoru, zářil by, ale prostor skoro nemá, a děkuju tvůrcům za obsazení skvělého dabéra, pana Aleše Procházky, který bohužel není ve filmech vůbec vidět. Právě kvůli těmto pánům se přikláním tento týden k vyššímu hodnocení. A taky samozřejmě pomohlo, že tu skoro nevystupovala otravná postava Lili Krallové. :) ()
Tuším, že jsem v šestém díle rozpoznal hlavní problém Bohémy, protože takhle zazděný potenciál už dlouho v seriálu nebyl. Samo to neví, jestli to chce být spíš historií inspirované drama, nebo hraný dokument. Vychází z toho ale takový divný hybrid, kdy v těch víc dokumentárních částech to je až moc odborné, nevysvětlené, matoucí pro laika (chybí nějaké větší seznámení s postavami, ve kterých má laik zmatek, nevychází mu to vstříc a spoustu věcí, které mají za následek zobrazené události, seriál neukáže, takže neznalec se neorientuje), v dramatických rovinách je naopak až moc přimyšlených a upravených prvku pro znalce (např. postava Judit Bárdos). Takhle tím pádem není uspokojena ani jedna skupina.__________ Předposlední epizoda je opět sled prázdných scén o ničem (kraluje tomu úvodní trapná scéna s tankem). Ve střižně asi někdo požil LSD, protože scény jsou na sebe naplácány nesouvisle, nesmyslně a ledabyle, skoky v čase nedávají smysl a matou, a snaha o osudovost je marná. Ocenit se tady dá jen několik herců, pár zajímavých scén a poměrně kvalitní kamera. Sleduju jen protože nic jiného nedávají, celý příběh mi je ale zcela ukradený, což není dobré znamení. ()
Tady se pochlapím a dám dokonce i tři, i když vím, že své štědrosti budu dozajista v budoucnosti litovat... ne, vážně - poprvé tady bylo několik scén, u kterých mi nebylo jedno, co se stane a jak to dopadne - úvodní scéna s tankem, zatčení Buriana, nátlak StB, vliv komunistů na poválečný film. Ale vždycky se tam prostě najde taková debilita a tak špatně postavená scéna, navíc proložená tou odporně vlezlou a otravnou hudbou, že hned to nadšené napětí, které už se jakžtakž začíná dostavovat, opět rychle opadne. Inu Sedláček. ()
50% — Už jsem se začínal bát, že nahý zadek tentokrát nebude, ale byl. Takže vše při starém. Asi není víc co říct. ()
Už v roce 48 byly ty komunistický svině u moci, na tom není nic divného.V roce 1948 už je došlo k oficiálnímu předání moci z rukou vlastizrádce Beneše do rukou masového vraha Gottwalda.To jen pro ty, kteří se diví vlivu komunistů hned po válce.Jestli někomu nestačí rudé gardy a vznik národních výborů, lidové soudy, příprava znárodňování...pak už nevím... ()
Celkem zbytečná je scéna, která nesmyslně naznačuje, že KAŽDÝ kolaborant s nacisty se stal kolaborantem nastupujícího komunistického režimu. Na druhé straně epizoda velmi dobře vykreslila poválečnou situaci Vlasty Buriana a Miloše Havla, kteří byli osočováni z kolaborace. Oba dva přitom zaměstnali za války řadu osob, jež by jinak dost možná skončily jako pracovně nasazené pro německé válečné úsilí. Jestli byl Otakar Vávra taková svině, jak naznačuje seriál, tak je to dost smutné. O Marvanově chování vůči Burianovi raději pomlčet. Celkem nechápu, proč Janě Štěpánkové vadil způsob ztvárnění jejího otce Zdeňka. Osobně je mi jeho postava v seriálu velmi sympatická, navíc skvěle zahraná Michalem Dlouhým. ()
S každou další epizodou si stále víc uvědomuji, že dějiny píší vítězové. V tomto případě vítězové po r. 1989. Každá pravda se dá ohnout tak, aby vyhovovala právě jim. Jistě mnohé z toho, co je zde zobrazeno, má pravdivý základ a je dobré si to připomenout. Zdravá skepse, co, jak a proč je příslušně ohnuto, je však také nepochybně na místě. ()
Ačkoliv to vždycky může být ještě lepší, musím říct, že tato epizoda se mi líbila zatím nejvíce ze všech, které jsme doposud mohli vidět a patří zcela určitě k tomu nejlepšímu, co tvůrci zatím nabídli. Svým způsobem se mohlo i trochu jednat o jeden z dílů Českého století, avšak jak již někteří avizovali, tak to působí dojmem, že komunistický převrat se uskutečnil mnohem dříve než v únoru 48. Každopádně jsou zde hezky vykresleny poválečné osudy hvězd stříbrného plátna, které byly mnohdy velmi rozličné. Zatímco jedni stanuli před lidovými soudy (Burian), druzí se dokázali rychle přizpůsobit a mít se dobře i v nové době (Marvan). Za hlavní tahouny celého seriálu považuji především Vladimíra Javorského, který ztvárnil Vlastu Buriana opravdu famózně a působil velmi autenticky. Tím druhým tahounem byl bezesporu Jaroslav Plesl v roli Miloše Havla, který opět ukázal, že patří k velmi talentovaným a kvalitním hercům, kteří nezískavají ceny České filnové a televizní akademie náhodou. Pevně věřím a moc bych si přál, aby i poslední epizoda byla minimálně tak dobrá jako tahle. ()
Já ani nevím, co k této epizodě napsat. Sledování jsem střídala se školou, ale to hlavní si pamatuju: nesympatické držky některých herců, kteří ani nemusí hrát komunisty, abyste je nenáviděli. ()
scéna s tankem byla směšná? proč? s jedním pancerfaustem a několika puškami protoi tanku a samopalníkům??? Když jsem viděla ztuhlého Vávru, divila jsem se,že nemá mokrý gatě..ten byl štajf..ale nebylo mi u toho do smíchu...ono jít na tu barikádu byla velká odvaha..jedinej,snad kdo věděl,o čem to je byl Štěpánek... Snažila jsem se chápat i Alici-manželku O.Nového i toho chudáka s číslem na předloktí - Bouchala, ale ne každej se mstil..jen to prostě nedokázali zvládnout...nakonec, ono i Sohnela bylo dost.... Dokážeme si vůbec představit,co bychom dělali, kdybychom v takové době žili??? ne, nedokážeme, to se projeví,jestli v ní budeme žít...a kdo byl srab doma, bude srabem i venku.... Jen jsem stále více rozčarovaná z pana Marvana...a znechucená z osvětlovače -herce Filipa Kaňkovského. A je mi čím dál sympatičtější Miloš Havel..... a do všeho v současnosti po příchodu sovětských okupantů, zemřel Mac Frič... PS: po válce- do roku 1948, vznikly tyhle stále hrané filmy: Hostinec u Kamenného stolu, Nezbedný bakalář,Uloupená hranice, Křížová trojka, Železný dědek,Nikdo nic neví, Třináctý revír, Právě začínáme.... ()
I tento díl byl bezva a koukatelný. ()
Němci odcházejí, Rusové přicházejí. Lidové soudy, znárodňování, odsuny, mrtvoly, drama. V tomto seriálu servírované jako studená štědrovečerní večeře bez chuti a emocí a dezert - piškot plněný WTF scénami, neherectvím některých soudruhů a zmatenou nenávazností scén. Dobrou chuť. ()
V podstatě přesně to, co jsem předvídal. V Protektorátu to byla pohodička vedle toho, co přišlo po něm /tedy aspoň podle Brdečkové/. Ten seriál je čím dál větší pitomost a navíc i řemeslně špatně zpracovaná, což třeba v tomto dílu dokazuje to, že věta "ze všech umění je pro nás film uměním nejdůležitějším!" je připisována Stalinovi, ačkoliv je to výrok Lenina, přičemž si myslím, že je tak známý, že by ho tvůrci měli znát a pokud ho neznají, mají využít rešeršistu. ()
z bláta do louže /je mi dodnes líto buriana co si musel vytrpět. komunisti ho usoužili. hudba se hodí, pomalé rozvláčné tempo, již chápu. ()