Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele mh.mail k tomuto seriálu (7)

Bohéma (2017) 

50% — Seriál se podle mého názoru nepovedl. Na jedné straně maskování herců do podoby hvězd tehdejší doby (asi nejlepší výkon předvedl bezpochyby Vladimír Javorský coby Vlasta Burian, ale ani Michal Dlouhý jako Zdeněk Štěpánek a Saša Rašilov jako Oldřich Nový se neměli zač stydět; ostatní postavy, především ty stojící za kamerou, už neměly tak profláknutou vizáž a taky dostaly méně prostoru) a věrohodná výprava (někde zmiňované povlečení z IKEA jsem nezaregistroval), na straně druhé roztříštěný děj, kdy se autoři nejspíš nedokázali rozhodnout, jestli budou točit faktograficky přesný dokument anebo vyfabulovaný příběh. Zvolili si střední cestu, která v tomto případě rozhodně nebyla zlatá, ale která seriál prakticky zabila. Jestliže seriál míchá historické postavy s jejich pravými jmény a postavy vymyšlené, které byly napsány podle někoho skutečného*), jestliže míchá reálné situace s vymyšlenými, vzniká tak zmatek. Divák pak neví, co je popis skutečnosti a co autorská fikce. Navíc bylo až příliš okaté, ke komu tvůrci cítili sympatie a ke komu nikoliv. Vzhledem k tomu, že si upravovali skutečnost dle libosti (podle Terezy Brdečkové to byla autorská licence), má tohle dílo jenom pramalou hodnotu. Nemůžeme si ani říct: „Ten Marvan byl ale nevděčnej parchant!“ Můžeme si tak maximálně říct: „Tereza Brdečková a Robert Sedláček považují Marvana za nevděčného parchanta.“ A to je tak asi všechno, co nám slavná Bohéma dala. ______ Poznámka pod čarou: *) Proč na jedné straně psali o skutečném Burianovi, o skutečném Marvanovi atd. a na druhé straně psali vymyšlenou postavu, jejímž předobrazem byl někdo skutečný. Proč tedy nepsali o tom skutečném člověku? To mi hlava nebere. ()

Snad to nebude tak hrozné (2017) (E01) 

50% — Spíše zklamání než příjemné překvapení. Masky a výprava výborné, ale to samo o sobě nestačí. Příběh roztříštěný, propojení dvou okupací — 1938 a 1968 — sice vnějškově zajímavé, ale zatím jsem nepochopil jeho smysl. A názvy natáčených filmů mě taky mátly. Věřím, že paní Brdečková jako filmová historička o tom asi ví víc než já, ale já žádný z uváděných filmů ve filmografii dotyčných nenašel. To o to více přispívalo k mé zmatenosti a nepřehlednosti. Obávám se, že za tohle bych režiséru Sedláčkovi na jeho mikinu žádné vyznamenání nepřipínal. ()

Past na svědomí (2017) (E02) 

40% — Už vím, v čem mám s tímto seriálem problém. Není mi totiž jasné, čím vlastně chce být. Jestli historickým filmem anebo nějakou uměleckou výpovědí, která si historii volně upravuje. Proti první variantě hovoří především to, že názvy některých filmů i jiné skutečnosti jsou vymyšlené a staly se jinak, než je ukázáno. Nevím proč, ve filmu Lída Baarová mi to nevadilo, tady mě to štve. Opět jsme si užili nahých zadků, tentokráte heterosexuálních. A co mě dostalo nejvíc, byla šílená vycpávka břicha u představitele Jana Drdy. ()

Krev, půda a strach (2017) (E03) 

40% — Tak i v tomto díle jsme se dočkali naaranžovaných nahých zadků, tentokrát asi zatím v nejvíc decentním provedení, už jsem se bál, že nebudou. Já už na to koukám, aniž bych u toho přemýšlel. Nebaví mě pořád u každé situace dohledávat, jestli se tak skutečně stala, nebo se jedná o fantazii tvůrců. Škoda, myslel jsem si, že se dozvím něco nového o životě známých osobností, takhle se dozvím akorát prd. ()

A přece se točí (2017) (E04) 

50% — Už jsem se začínal bát, že v tomto díle nebude nahý zadek, ale Michal Dlouhý to „zachránil“. Jinak příběh Anny Letenské je silný sám o sobě a tady byl podán celkem věrohodně. Určitě smysluplněji než v divném filmu Kat nepočká. ()

Vyhrát za každou cenu (2017) (E05) 

50% — Už jsem se začínal bát, že nahý zadek tentokrát nebude, ale byl. Takže vše při starém. Asi není víc co říct. ()

Dvojí tváře (2017) (E06) 

50% — Že by hlavním důvodem, proč byl příběh rámován okupační nocí v srpnu 1968, bylo ukázat tragickou smrt Martina Friče? To by asi bylo málo, neboť ani smrt Vlasty Buriana a některých dalších ukázána nebyla. No nevím, tato epizoda nijak nevybočila z rámce předchozích. Ovšem v jedné věci ano - nebyl nahý zadek! Až se tomu nechce věřit. ()

Reklama

Reklama