Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Snad to nebude tak hrozné (E01)
-
Past na svědomí (E02)
-
Krev, půda a strach (E03)
-
A přece se točí (E04)
-
Vyhrát za každou cenu (E05)
-
Dvojí tváře (E06)
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)
(více)Recenze uživatele Enšpígl k tomuto seriálu (4)
Bohéma (2017)
Nejeví se mně to úplně špatně, ale s ohledem na velké množství postav to působí poněkud zmatečně i když dialogová složka je docela podařená. Po prvním díle samozřejmě hodnotit nehodlám, ale nerozumím moc tomu, proč jsou ve filmu skutečné postavy a smyšlené postavy (proč Lilla Králová ? - byť je Judit krásná a velmi charismatická ) . Důraz na rusáckou okupaci mě přijde jako zbytečně vyhrocený prvek rušící jiný vyhrocený prvky v době "bohémy" . Některé postavy se mě líbí více (Vladimír Javorský / Burian ) jiné méně ( David Novotný / Marvan ) jsem zvědav co z toho nakonec vyleze, zatím mám smíšené pocity. ()
Past na svědomí (2017) (E02)
Snažím se být vstřícný k seriálu, ale on není vstřícný ke mě. Já osobně chápu seriál jako střet herců s extremně složitou dobou a zkoušku jejich charakterů, ale v tom případě mě vadí že tvůrci (zatím) zcela ignorují ženský ikony té doby. Jasně pani Brdečková mě objasnila, že tohle není dokudrama, ale že je to jen volně vyprávěná látka, která si vypůjčila pár reálných postav, reálnou dobu, ale že si vlastně můžou točit co chtějí, no to samozřejmě můžou, ale pak se nemůžou divit že divák, který tam vidí opravdový figury ve vymyšlených situacích v tom vidí blábol. Navíc je to extremně nepřehledný. Pořád zastávám názor, že ten 68 tam (zatím) nemá co dělat, dalo se to přece vyprávět i bez toho a mnohem srozumitelněji, když už se teda volí mix realnosti a výmyslů. ()
Krev, půda a strach (2017) (E03)
Ne, po třetím díle jsem přesvědčen, že je špatně celý koncept seriálu. Veliké množstí postav naprosto trhá continuitu vyprávění, empatie s kýmkoli takřa není možná, protože jednou jsem děním tam, po duhý zase onde. Přitom Robert Sedláček režisérsky rozhodně nepropadá u některých scén (gestapo, divadlo, porod) jsem měl hodně malou dušičku. Z herců už jsem chválil pana Javorskýho a to neodvolám, protože když jsem pozoroval mimiku jeho gest v útržku hry "Přednosta stanice" měl jsem za to, že vidím Vlastu Buriana, to je vynikající ukázka hereckého supertelanetu pana Javorského. Ovšem krom něj a Michala Dlouhýho, přidávám do placu další jméno, Saša Rašilov i on se mě v roli Oldy Novýho velmi líbí, velmi. Takže už jsem rezignoval a Bohému si budu užívat po scénách a po hereckých výkonech. ()
A přece se točí (2017) (E04)
Zatím nejlepší díl z celé série a vlastně tak potvrdil mé předchozí výtky, ubylo prostřihů na 68 a má největší vyprávěcí continuitu ze všech dílů. Anna Letenská resp. její osud posloužil jako hlavní dějový tmel tohoto dílu, sice si myslím, že se dalo ještě podstatněji ukázat jak silná ženská to musela být, ale i tak její poprava, to člověka fakt zamrazí. Dobře paranodiní atmosféra a strach na každým kroku, to si myslím, že je přesnej výkres doby. Musím se smát jak tady jeden po druhým už asi dva díly papouškujete "holý prdele" , fakt je to tak důležitý aspekt těch dílů, že to neustále jeden od druhýho papagaite ? koelgu laepus.....myslíš Willyho Söhnela ? No, já bych si tak jist s tvým "rozsudkem LOL" nad ním nebyl. ()