Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Snad to nebude tak hrozné (E01)
-
Past na svědomí (E02)
-
Krev, půda a strach (E03)
-
A přece se točí (E04)
-
Vyhrát za každou cenu (E05)
-
Dvojí tváře (E06)
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)
(více)Recenze (244)
Bohéma nabízí na rovině konkrétních rozhodnutí i obecnějších principů solidní představu o tom, co se dělo v zákulisí milovaných filmů pro pamětníky. Veselohry s Burianem nebo Marvanem vám nyní už tak veselé připadat nebudou, v čemž spočívá zřejmě nejpodvratnější tah Roberta Sedláčka, tvůrce, který se zas a znovu pouští do toho, k čemu většina jeho kolegů nemá odvahu – odkrývá slabiny české národní povahy. V širších souvislostech sérii nahlížím tady. ()
Je mi strašně líto, že nemůžu dát vyšší hodnocení. Líbí se mi, že vyprávění bylo ohraničeno dvěma okupacemi, které zničily životy dvěma generacím, je mi sympatické, že seriál zkoumá osobní a profesní hranice, které umělec může či nemusí prolomit při své profesní kariéře, ale v tom hlavním seriál selhává. Nejde o problém, zda by Vávra poplácával Štěpánka po tváři, ani to, že byly vytvořeny fiktivní postavy, kolem nichž se točil děj, i to, že je historie občas přizpůsobena, by se dalo za určitých okolností pochopit, ale jen za jediného předpokladu - že tyhle všechny věci poslouží celkovému záměru, vyznění a ozřejmí to, co chtěli tvůrci říct a to se tady nestalo. Fiktivní záležitosti buď úplně zapadly, nebo lidi mátly, popřípadě naštvaly (často neprávem), ale nijak zvlášť Bohému neozvláštnily. Mé naděje, vkládané do scénáristky Terezy Brdečkové (která má celkem sympatické rozpětí činností, přes televizní pořady, k práci na filmových festivalech až po to, že je dcerou Jiřího Brdečky, takže k filmu má blízko), byly asi příliš vysoké. ()
Nejeví se mně to úplně špatně, ale s ohledem na velké množství postav to působí poněkud zmatečně i když dialogová složka je docela podařená. Po prvním díle samozřejmě hodnotit nehodlám, ale nerozumím moc tomu, proč jsou ve filmu skutečné postavy a smyšlené postavy (proč Lilla Králová ? - byť je Judit krásná a velmi charismatická ) . Důraz na rusáckou okupaci mě přijde jako zbytečně vyhrocený prvek rušící jiný vyhrocený prvky v době "bohémy" . Některé postavy se mě líbí více (Vladimír Javorský / Burian ) jiné méně ( David Novotný / Marvan ) jsem zvědav co z toho nakonec vyleze, zatím mám smíšené pocity. ()
Nápad seriálu Bohéma je vysloveně skvělý. Také je vidět, že nad obsazením někdo přemýšlel, protože třeba Javorský v roli Buriana je tak dobře zahraný, že se u mě řadí mezi jedny z nejlepších seriálových rolí současnosti. Seriálu ale ubírá způsob, jak je natočen. Přišel jsem si totiž během sledování jak v nějaké levné telenovele. Každou chvílí ve všelijakých scénách hrála vysloveně podbízivá rádoby dobová hudba, která vytvářela obrovský pocit levnosti a nekvality, což mě hrozně mrzelo. Mrzelo proto, že pár scén bylo naopak naprosto excelentních. Například scény s Burianem a nebo s Annou Letenskou, kde mě vysloveně mrazilo. Jenže co na plat, když zbytek seriálu je opravdu jak levná telenovela z barrandovských ateliérů třicátých let dvacátého století. Proč proboha… ()
České století bylo jako koncept semknutější a těžilo z toho, že velká část byla jasně zasazená do "veřejné sféry", takže tu jistá strnulost vlastně nebyla na škodu. Bohéma je ambicioznější portrét konkrétní společenské sféry, který spojuje veřejné a intimní a bohužel v tomhle ohledu je paradoxně mnohem topornější, když opustí kulisy Barrandova a pitvá se v soukromých avantýrách. Nejde jen o diskutované faktografické šarády, ale i o to, že Brdečkové scénář je konvenční a málokdy skutečně zatne čepel hluboko. Rámec s 68. má zesílit morální dilemata a zdůraznit historickou kontinuitu, místo toho ale vyprávění ještě více drobí. Ratajův muzak pak jen dokládá, že Bohéma se snaží vidět všude, ale nevidí vlastně pořádně nikam. Podstatné věci mizí v dýmu a otravně melancholickém pofrkávání trubek. Škoda, protože herecky je to až na výjimky slušné (Dlouhý předvádí jeden z nejlepších výkonů blahé paměti) a pár scén (hlavně těch morálních dilemat zavdat si / nezavdat si) vyzní poměrně působivě. Promarněná příležitost, která volala po důslednější dramaturgii i režii. ()
Nevěrohodně, tendenční, manipulativní, vše strojené a přehrávané, navíc strašná nuda, zaujal mně snad jen pan Javorský coby Vlasta Burian, ale sám to tu neutáhne. Česká Televize no... Nic překvapivýho. Na další díly této slátaniny se už určitě nepodívám. ()
Snaha demytizovat české "legendy" stojí za pozornost. Nakonec se to oproti tvrzení tvůrců velmi podobá Českému století. Dějiny jsou přeloženy do podoby působivých osobních morálních dilemat. Velká politika chybí, nezdá se, že by někdo mohl dějiny tvořit - všichni se pohybují uprostřed pevně daného systému, na který musí reagovat, aniž by ho mohli někam posouvat - buď se podvolí a nestane se nic, nebo se vzepřou a nemají šanci na pozitivní výsledek. Což je ale taky trochu zkratka. Zaprvé sledujeme lidi, jejichž činy by mohly mít dopad. A navíc lidi bohaté, zajištěné, kteří mohli třeba v klidu emigrovat, což je věc, která tu vůbec není prezentovaná jako volba. Zvláštní je Sedláčkova režie a dramaturgie, které se pohybují od skvělých momentů po totální faily. Historická věrnost/nevěrnost mě mate. Podle všeho je to dost volné, a nevím, jestli když se to netváří jako realita, to není spíš na škodu, než že by to zážitku a myšlenkám pomáhalo. Ale to ještě uvidím na konci. ()
Propletenec známých i neznámých osudů z oázy zdánlivého klidu a bezpečí pod střechou Barrandova (ať už se nad ní tyčí hákový kříž či rudá hvězda se srpem a kladivem). Takhle to vypadá nesmírně atraktivně, ale to by se nesmělo gró ztratit v mlze zbytečných fabulací, nepodstatných intimit a obavách tít do živého. Vznikl jen jakýsi opar z atmosféry strachu a hvězdného prachu, ve kterém je nějak málo zaječic a počtu honěných zajíců se nelze nikdy dopočítat.. Hodně to drží nad vodou party Plesla, Javorského a především Michala Dlouhého, kterého jsem každou scénu hltal jak veš jitrnici u Burianovy postele. Škoda výsledku, tito lidé v drsných obdobích obnažujících lidské charaktery by si zasloužily něco intenzivnějšího a opravdovějšího. P.S.: Kdo u posledního dílu se stopkami čekal, čí holá prdel dostane nejvíce prostoru, musel být nepochybně zklamán a to i když počítal otočenou sošku Oscara.. ()
Na BOHÉMU se lze dívat ze dvou výchozích bodů. Buď jako na umělecký dokument, nebo jako na umělecké postižení mimořádně rozporné doby. V prvním případě lze určitě nalézt řadu pih na kráse, které ovšem rozezná jen zvlášť poučené oko. V druhém nezbývá než sledovat kvalitu scénáře (určitě dobrou), režie (solidní) a přehlídku polistopadového herectva staršího (střední generace) i mladšího (mileniálové). V obou případech nanejvýš dobré a vlastně povzbudivě kvalitní až výborné (Pleslův Miloš Havel nebo Javorského Vlasta Burian či Dlouhého Zdeněk Štěpánek nebo Rašilovův Oldřich Nový). Dobrý je i nápad s ruskou srpnovou agresí a přihlížející dramaturgovou dcerou. Byla tu ještě jedna možnost: osobnosti filmového mikroprostředí přejmenovat a fantazii popustit ještě více uzdu. Zbývá otázka, jak by to bylo nebo mohlo být přijato. ()
Nápad zpracovat tuhle látku v seriálu je skvělý, obsazení je výborné, výprava přesvědčivá - ale o velkých lidech a ideách nesmí točit přízemní, šovinistický a omezený pantáta. Za velkou zlodějinu považuji, že tvůrci zredukovali skutečný počet ženských hereckých osobností, čímž pokřivili a ztrivializovali reálný obraz barrandovských vztahů a přátelství - čili to nejzásadnější. Fašistickou a komunistickou éru nepřežije jediný skutečný mezilidský vztah - a nutno zdůraznit, že to není historická skutečnost, ale Sedláčkova neschopnost složitým a velkým lidským vztahům rozumět. V jiných počinech jako České století nebo Jan Palach je to ještě mnohem evidentnější. ()
6/6 Doporučuju rozhovor Terezy Brdečkové pro DVTV, protože tato paní to skutečně nemá v hlavě v pořádku. Ve výsledném tvaru Bohémy stojí za pozornost pouze Javorského variace na téma Burian, vše ostatní je promarněné, hloupé, naivní, zbytečné. V zemi, kde se nepracuje ani s tak samozřejmými možnostmi jako je obsazení herecky aktivních potomků do rolí předků, je liché naprosto vše. V literatuře takovýto "román" je často označen za škvár. V televizi za dílo hodné pozornosti větší části kulturní veřejnosti. Pokud nedokážete přečíst srance jako jsou Sokyně Miloše Smetany nebo volná trilogie Vladimíra Přibského Adina / Lída / Nataša, pak není důvod totéž sledovat na televizní obrazovce. Brdečková se Sedláčkem vytvořili cosi, co vynašlo prvotní šok laika z toho, že ty "milé staré" filmy byly natáčeny i za války. Všichni totiž dle těchto umělců (za vydatného přispění konzultací Dvořákové a Koury) zřejmě / zjevně byli kurvy. Děkujeme, odejděte. "Syndrom vařené žáby a kdo kdy šňupal koks." ()
Bohéma - seriál, který mohl být skvělý, kdyby si hned na začátku ujasnil, co vlastně chce být. Přiblížením doby předválečné, válečné a poválečné lidem, kteří netuší, to vše ukázáno na známých i neznámých osudech lidí filmového světa? Proč volba padla na podivnou směs faktů, pravd, polopravd, věrohodných fikcí a podivných blábolů? Právě pro nepochopitelnost téhle směsi nemají seriál sledovat osoby mladší patnácti let bez dozoru osoby starší a tím snad i orientovanější? Proč někdo cítil potřebu vymýšlet fikce (Lilly Kralová a její životní peripetie) tam, kde vynechal materiál skutečný, bohatý zajímavý a pestrý (Baarová, Gollová)? Výsledný dojem je tedy pohříchu rozpačitý, neb skvělé momenty střídají strašlivé čtvrthodinky. Velkými plus jsou Javorský (v podání mistra Javorského se mi Burian jeví mnohem lepším hercem než ve svém vlastním, v němž mě občas dost irituje), Michal Dlouhý (zraje nám chlapec jako víno a člověk si jen představuje, jakou roli by v seriálu při větší přízni osudu zahrál jeho skvělý starší bratr), Lenka Vlasáková (bohužel, nedostala tolik prostoru, kolik by mě potěšilo), Judit Bárdos (vadí mi smyšlenost postavy a její zbytečnost, zahraná je však skvěle, z Judit v této roli starosvětská elegance přímo kape), Jaroslav Plesl (cosi mi říká, že sexuální orientace jím zahrané postavy zamlží mnohým vidění a neocení tak všechny odstíny ironie, sarkasmu a lidské opravdovosti, které dokázal Miloši Havlovi vetknout) a Petr Stach. Mínusem je potom neuzavřenost scén, přeskoky v čase, které diváka matou (nemyslím na rámcový rok 68, ale to, že ve válečném příběhu nevíme, zda jsme ve stejném odpoledni, kde jsme byli před posledním střihem, nebo o měsíci jindy), naprosté vynechání reálných ženských hvězd (to dojemný a dramatický osud Anny Letenské nezamázne), nevyváženost, kdy nepodstatné je rozmazáváno a na důležité pak není dost času a v neposlední řadě skojíkavý hlas zpěvačky zpívající u závěrečných titulků, že život je jen náhoda. To je příjemný hlas taky. ()
Seriál s velmi dobrým úmyslem, od kterého jsem čekal "České století 2", ale tak úplně jsem se ho nedočkal. Především za to může příliš mnoho epizod, které Bohéma má, a to, že její děj zdržují postavy, které si tvůrci vymysleli, ačkoliv by to docela stejně šlo i bez nich. Také jaksi nafoukaná režie Roberta Sedláčka se mi ne vždy líbila. Zkrátka dílů mohla být klidně polovina a mohly se soustředit pouze na to nejlepší - na herecké výkony Vladimíra Javorského, Michala Dlouhého, Jaroslava Plesla, Petra Stacha, Saši Rašilova nebo Lenky Vlasákové, díky nimž to celé stálo alespoň trochu za to a bez nichž by Bohéma nebyla ani zdaleka taková. ()
Bohema nabízí fiktivní pohled do zákulisí československého filmu od první republiky přes dobu válečnou až do roku 1958 (s flashbacky do roku 1968). Jako fanoušek naší kinamatografie bych měla zajásat a volat sláva. Leč přes poměrně vysoké hodnocení se žádné nadšení nekoná. Důvodů je několik. První otázkou, kterou si od počátku kladu, je cílová skupina. Má seriál přinést poučení divákům, kteří o této době a osudech herců nic neví? Nebo jí má přiblížit nové generaci, která zná herecké bardy jen tu a tam z filmů pro pamětníky? Obávám se, že první skupina se nebude orientovat v ději, druhou skupinu naše kinematografie nezajímá natolik, aby se dívala na seriál o ní. Neinformovaný divák dostane zavádějící informace a informovaný divák se nestačí divit! Zatímco mužské osazenstvo má slušné zastoupení v herecké i režisérské elitě, ženská část je v herečkách redukována na fiktivní postavu a pomíjí prvorepublikové hvězdy. S historickými fakty je nakládáno velmi diletantsky. Copak seriál neměl žádné odborné poradce ze strany historiků?! Jakýkoliv divák, ať už méně či více informovaný, je vlastně ošizen. Na jedné straně výborné herecké výkony (Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl), na druhé nevěrohodné. Jakoby tvůrci zapomněli, že diváci herce dobře znají, včetně jejich podoby, mluvy a gest. Je smutné, že Bohéma tak zůstane jediným seriálem, který se naší kinematografii věnuje, protože další asi v dohledné době nikdo nenatočí a v budoucnu už nebude pro koho - herce a dobu, o které to mělo být si už nikdo nebude pamatovat. Nepíšu to ráda, ale je to další promarněná šance České televize. ()
Zpracováno přesně tak, jak nemělo být.!!! Smůla českého filmu opět v akci... ()
Autorský tým sester Bártů, který své kvality předvedl v nekonečné srágoře Rodinná pouta/ Velmi křehké vztahy, herecké obsazení, které až na výjimky kopíruje obsazení výše zmiňovaného veledíla, naprosto účelové překrucování faktů a ničím nepodložená tvrzení a vytvářená klišé typu hérečka = štětka, Havel = spasitel národa. Podtrženo, sečteno, další nekoukatelná propagační pitomost, která zaujme tak maximálně absolventy lobotomie nebo rodinné příslušníky účinkujících, což bude dost často totéž. Za mě odpad. ()
Ne, kromě hereckého výkonu Vladimíra Javorského ne. Zejména pro rozpor s pravdou. Samozřejmě se nejedná o dokument, ale v takovémto seriálu se nesmí vymýšlet. A nelze to napravit tím, že se prohlásí, že se jedná o dílo "na motivy." Pak jste si tedy, milí autoři, měli "na motivy" vymyslet svůj příběh, ale nemůžete se tvářit, že zobrazujete skutečnost. Není to jen nepovedené, je to křivdící a škodlivé. ()
Bohéma je fakt průser. První dva díly stačí úplně k tomu, aby měl člověk jasno. Prej strhující příběhy filmových hvězd, pche. A zatím je to jenom šílenej sestřih všelijakých klepů a historek ze zákulisí, posbíraných patrně po všech možných i nemožných memoárových škvárech. Brdečková si se scénářem nedělala těžkou hlavu a sesmolila prvotřídní blábol podle právě žádaného sezónního střihu, stylizovanou podívanou bez fantazie, prázdné šablony, kterým schází emoce, šarm a jiskra v oku. Nudné, utahané stíny slavných herců a hereček. A aby toho nebylo málo, k dokonání absolutní zkázy seriálem co chvíli probleskují naprosto příšerné flashbacky ze srpna 68, které jsou zbytečné a vyvolávají jenom laciné asociace. Mohl bych pokračovat donekonečna, ale má to vůbec smysl? Co má tenhle prapodivnej seriál vlastně objevovat? Dávno objevené? Pokřivené charaktery těch, co žili ve vypjaté době? To sotva, spíš pimprlové divadýlko se špatnými herci (s výjimkou Vladimíra Javorského v roli Vlasty Buriana) a ještě mizernějším režisérem. Jedna hvězda (rána) z milosti. ()
Rozpačité dojmy způsobuje zejména scénář mísící fikci s historií prapodivnými způsoby. Fiktivní postavy tak ovlivňují životy skutečných, kterým se často v seriálu stalo mnohé, co odporuje historické realitě. Navíc je tu rámec roku 1968, který je dobrý snad jen pro ukázání smrti Maca Friče, ale jinak jen ubírá čas, přitom postav jsou spousty a jejich osudy už jsou beztak zhuštěny až až. Celkem to drží nad vodou herecké výkony většiny zúčastněných. Nepotěšila mě ani špatná práce s hudbou. A filozofická otázka na závěr: proč si připomínáme jen staré sviňárny, ale hrdinské střípky z dějin necháváme stranou? ()
Pozitivum seriálu vidím v tom, že se snaží věrným a byť hodně schematickým způsobem se snaží ukázat herce slavných jmen - dalo by se říci naše rodinné stříbro, tak trochu v jiném světle. Generace našich dnes už pradědů a dědů to věru neměla jednoduché. Po krvavé válce je čekalo budování republiky, pak válka druhá - ještě krvavější a když člověk myslel, že už je pokoj, přišli komunisté a radostná budovatelská léta padesátá... tedy radostná jen pro někoho. V těchto dějinných vlnobitích nebylo snadné svoji bárku udržet na vodě s čistým svědomím pro běžného člověka natož pro tehdejší celebrity. Ony sice byly také jen lidmi, ale zároveň byly stromy do nichž ,,bouchají blesky''. Byly vidět, určovaly tón módy, chování, národ je miloval. Ale lid je nevděčné publikum a od ovací neměl nikdy daleko k házení shnilých vajec a zeleniny. Ba co víc. Český národ úspěchy moc neodpouští a když je možnost podržet souseda, tak jedině tak mu podržet hlavinku pod vodou... A pád celebrit, to je úplně to nejlepší. Vždyť na tom je vidět, že i ony jsou obyčejné a zranitelné. A tak nás seriál zavádí do těch napjatých let, kdy se tříbily charaktery a kdy nebylo jednoduché být slavným a oblíbeným. Javorský nám skvěle zahrál Vlastu Buriana a já opravdu občas žasl nad tou podobou ne jen vizuální, ale mimiky, kterou musel Javorský asi sakra cvičit! U Buriana jsem rád, že se konečně širší veřejnosti předvádí, že nekolaboroval a spíše naopak, využíval svého vlivu u Němců k lecčemus dobrému pro lidi a odboj. Bohužel na pošpinění jeho jména mělo velký vliv i zámořské vysílání V+W, kteří bez potřebných informací vycházeli jen z toho co se říkalo, případně ze samotných prezentací Buriana... Kdo překvapil byl Marvan, který uměl držet tempo v kterékoliv době bez vážnější újmy... Dodnes obdivuji odvahu O. Nového, který neopustil svoji židovskou manželku a nerozvedl se... Zpracování třicátých a čtyřicátých let se velmi podařilo, na rozpočtu se asi moc nešetřilo a tak interiéry i exteriéry působí opravdu dobově. To vše jsou vlastně flasbacky a reál 1968 mně moc nebaví. Nebaví mně ani znázorňování dobového natáčení, dnešní herci tam působí nepřirozeně (snad kromě Javorského) i jejich mluva přizpůsobená tehdejšímu způsobu intonace. A jestli mně něco ve filmu opravdu sere (pardon) tak je to neustálá potřeba pana režiséra ,,vyznamenaná mikina'' ukazovat v každém díle alespoň jeden holý chlupatý pánský zadek. Proti gustu žádný dyšputát (někoho to třeba vzrušuje ..), ale to - že Miloš Havel byl gay netřeba vysvětlovat jeho holou řití na obrazovce s holou řití jeho milence... On už hambatej Dr. Edvard Beneš mně vyděsil v Českém století, tam jsem to ale považoval za jakýsi režisérský úlet. Nyní vím, že to byl záměr díky rejžově zálibě v pánských pozadích... Jestli mohu poprosit, tak když zadeček, tak příště třeba Judyt Bárdos než ten Pleslův (nic proti Jaroslavu Pleslovi! ).... Sečteno podtrženo, zatím průměr a baví mně se na to koukat, což se mi u serošů ČT kromě Kosma a Světa pod hlavou už dlouho nestalo. ---- Dodatek k poslednímu dílu ---- Javorský byl neskutečný a jeho smutná postava Vlasty Buriana zamyšleně hledící do vln bazénu (patřícího mateřské školce), který kdysi býval jeho, stejně jako tak zahrady a vila mně opravdu dojala. Znovu jsem si musel odplivnout nad rudým morem a nejen padesátými léty. * * * () (méně) (více)