Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele D.Moore k tomuto seriálu (7)

Bohéma (2017) 

Seriál s velmi dobrým úmyslem, od kterého jsem čekal "České století 2", ale tak úplně jsem se ho nedočkal. Především za to může příliš mnoho epizod, které Bohéma má, a to, že její děj zdržují postavy, které si tvůrci vymysleli, ačkoliv by to docela stejně šlo i bez nich. Také jaksi nafoukaná režie Roberta Sedláčka se mi ne vždy líbila. Zkrátka dílů mohla být klidně polovina a mohly se soustředit pouze na to nejlepší - na herecké výkony Vladimíra Javorského, Michala Dlouhého, Jaroslava Plesla, Petra Stacha, Saši Rašilova nebo Lenky Vlasákové, díky nimž to celé stálo alespoň trochu za to a bez nichž by Bohéma nebyla ani zdaleka taková. ()

Snad to nebude tak hrozné (2017) (E01) 

Té vlně kritiky moc nerozumím. Já viděl od začátku do konce nesmírně zajímavý a poutavý televizní film plný skvělých výkonů (že bude Vladimír Javorský výtečný, jsem tušil, ale stejně mě potěšil i David Novotný, který sice Jaroslavu Marvanovi vzhledem moc podobný není, ale hraje přesně jako on) a uvěřitelných emocí (Štěpánkův projev, Burian neschopný dělat humor...), s pečlivou výpravou a příjemnou dobovou atmosférou. Míchání fikce a pravdy mi vůbec nevadilo, protože ruku na srdce - kdyby se tvůrci oháněli tím, že točí stoprocentní pravdu, stejně by se našli diváci, kteří by jim to nevěřili a vyčítali, tak jaképak copak. Naopak to natáčení fiktivních filmů inspirovaných těmi existujícími je dobrý nápad a docela legrační oživení. "Vypravěčský" příběh z roku 1968 se scénáři určitě povede nějak zužitkovat, nadbytečný mi tedy rozhodně nepřipadal.___P.S. Že je libovolná minuta prvního dílu Bohémy lepší než celá Renčova Lída Baarová, to snad ani dodávat nemusím. ()

Past na svědomí (2017) (E02) 

Neskutečně utahaný rozjezd a nevyužitý velkorysý prostor, který by si ústřední fiktivní pár zasloužil jen v případě, že by zažil něco zajímavého nebo alespoň trochu zajímavějšího. Bohužel nezažil, takže mě nudil. Naštěstí zhruba druhá polovina byla opět skvělá, protože se už soustředila na lidi a události skutečné, zejména na úžasného Vlastu Buriana Vladimíra Javorského a jeho kolegy a blízké. ()

Krev, půda a strach (2017) (E03) 

Mnohem lepší než druhý díl, protože tentokrát to přece jenom tak moc nestálo na fiktivních, nýbrž na reálných postavách. Především tedy na Oldřichu Novém Saši Rašilova a Zdeňku Štěpánkovi Michala Dlouhého. Začíná mě ale pomalu unavovat, jak se v každé epizodě někdo svlékne. ()

A přece se točí (2017) (E04) 

Za dalšího svlečeného herce (já vím, Roberte Sedláčku, každý máme nějakou úchylku...) a za zbytečně laciné králíky nakonec strhávám hvězdičku, ale jinak byl čtvrtý díl Bohémy velmi silný a působivý. Mrazivý. Zejména tedy díky nekompromisně podanému příběhu Anny Letenské (scéna pohledu z očí do očí na chodbě gestapa byla rozhodně vrcholem večera), ale ani ostatní nepřišli zkrátka. V předchozích epizodách se podařilo dobře rozdat karty, teď už se s nimi "jen" hraje a vypadá to, že také vypravěčská linka z roku 1968 už k něčemu spěje. ()

Vyhrát za každou cenu (2017) (E05) 

Nanicovatý, až směšný úvod s tankem, dále řada prázdných scén, znárodňování, které vypadá přesně tak, jak divák čeká, černobílé postavy, další nahý zadek (už jsem to původně ani nechtěl zmiňovat, ale nedalo se).... A pak opět výborný Vladimír Javorský, který tentokrát jako jeden z mála předvedl něco zajímavého. O moc víc mi tato epizoda nedala. ()

Dvojí tváře (2017) (E06) 

Tak mám pocit, že ten předchozí díl Bohémy byl zcela zbytečný, jakoby vycpávkový. Všechno podstatné se stalo až tady, příběh každé postavy dostal svůj důstojný konec (Vladimír Javorský mě bez přehánění dojal) a díky působivě natočenému překračování hranice se nakonec jakžtakž podařilo vypointovat i vypravěčskou linku z roku 1968... A, musím si rýpnout, také se tentokrát nikdo nesvlékl. ()

Reklama

Reklama