Reklama

Reklama

Toto romantické drama, natočené na motivy slavného románu Gustava Flauberta, vypráví o ženě, která se snažila najít lásku a o třech mužích, kteří ji milovali. Film vás zavede do Francie 19. století. Rolníkova dcera Emma si bere za manžela venkovského lékaře, Charlese Bovaryho. Jenže se s ním velmi brzy začne nudit a tak se po romantice začne ohlížet jinde. Nejprve se spustí s velkostatkářem Léonem Dupuisem. A následují další. Později začne zběsile utrácet a témeř přivede svého manžela na mizinu. Aby se pan Bovary, jenž ji stále slepě zbožňuje, nedozvěděl o obrovském dluhu, obrátí se Emma s žádostí o pomoc na své bývalé milence... (Cinemax)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (59)

Radko 

všechny recenze uživatele

Pani Bovaryová je elegantná adaptácia známej románovej predlohy. Takéto typy filmov, zaštítené menom známeho režiséra, často trpia syndrómom vznešenej nudy. Ten vyplýva z pietnej úcty k predlohe, od ktorej sa réžia a spracovanie príliš neodlišuje, takže pre čitateľov predlohy sa film stáva prevažne obrazovým čitateľským denníkom. Porovná si cezeň vlastné predstavy a zážitky už zažitého (v čitateľskej skúsenosti) s filmovou verziou. Veľké emočné poryvy sa z dôvodu opakovania toho istého nemajú šancu dostaviť. Ostáva kochať sa v kostýmoch, interiéroch, prírode a hereckých výkonoch. Druhým dôvodom vznešenej nudy je skutočnosť, založená na experimente. Odišiel som z rozpozeraného filmu na skoro polhodinu mimo obraz. Keď som sa vrátil, nebolo treba žiadne vysvetľovanie, žiadne posuvy. Chýbajúcu časť som samozrejme následne dopozeral. Po jej uzretí nemám pocit, že by nejako extra filmu chýbala. Rezultát: skvelá réžia nezabránila dlhším plochám vznešenej nudy. Tie mohli byť dôsledkom prehnanej úcty k predlohe, ktorej čitatelia sa z filmu veľa nové nedozvedia. Naopak - neznalci predlohy sa môžu ošívať, že román si následne neprečítajú, pretože už jeho filmová verzia je trochu rozvláčna. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Mistrovské zpracování Flaubertova podivuhodného díla. O tom jak se mladá romantická dívka zákonitě zklamala v manželství. O smrtící provincielnosti. O nudě, prázdnotě, malosti a nízkosti, jež však nemají žádného viníka. O tom, že cesta za "láskou" ve skutečnosti žádnou cestou není. O těžce zkoušeném idealismu. A hlavně o tom, že "špatná" žena těžko může hledat "dobrého" milence. To vše by byl Flaubert. Jenomže film je dílem mistra nouvelle vague Clauda Chabrola, jenž ho zpracoval svým stylem, přičemž původní dílo přenesl na plátno neskutečně působivě. Naprosto dokonalá Isabelle Huppert je pak jen třešničkou na tomto nesmírně trpkém dortu. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Snaha zachovat ráz literární předlohy nemusí být vždy na úkor kvality filmového přetlumočení. Pokud snad Flaubert svou předlohou vyvolává dojem černobílého protikladu bíle počestné ženy a jejího ničeného lidství a naopak strnulého, neschopného manžela, dusícího svůj něžný protějšek, Chabrol je ve své dikci jednoznačně uměřenější. A jeho diagnóza moderního lidství na příkladě nešťastné ženy z francouzského maloměsta je ve své mnohoznačné jednoznačnosti o to působivější. V tomto pojetí, herecky skvěle zvládnutém jak Huppertovou, tak jejími mužskými protějšky, může až vznikat otazník, kdo že je vlastně větší obětí: naivní rozhazovačná hrdinka nebo manžel a otec, který nezvládá svůj part a nezaviněně je vystaven hanbě a opovržení, nebo dítě, které má koneckonců už faktem svého zrození právo na přiměřenou rodičovskou péči? A je léčba milenci a zadlužováním opravdu tou pravou revoltou? Tím vytouženým lékem proti nudě a neuspokojení? Buďjakbuď, Huppertová vdechla své nečernobílé hrdince dívčí půvab, krásu a něhu i počestnost, která se neztrácí ani v jejích avantýrách. Zamyšlení, které nám Chabrol nabízí, je znepokojivé a neodbytné. Nezbývá než doufat, že nejen pro nás, pro naši přítomnost, ale i pro doby budoucí. ()

TheRaven 

všechny recenze uživatele

Pokud mohu věřit komentářům ostatních uživatelů, konkrétně tomu, že tento film je věrnou adaptací, jsem rád, že jsem se do knihy samotné nikdy nepustil. Příběh, který nedokáže téměř vůbec více zaujout a vtáhnout diváka, žádné postavy, do kterých by bylo možno se alespoň na okamžik vcítit, žádné zajímavé myšlenky, které by mě dokázaly obohatit. Na celém filmu je jediným zajímavým aspektem samotná Paní Bovaryová, která se od prvního okamžiku pozorovateli hnusí svou sobeckostí, zakompexovaností a nedostatkem racionality. Na mě opravdu působila mnohem odpudivěji než kdejaký pomatenec v béčkové vyvražďovačce. Ostatní postavy už nedokážou vůbec zaujmout. Navíc zde chybí i nějaké to "cukrátko" pro oko v podobě zajímavých přírodních i městských exteriérů. Nakonec jsem měl z filmu pocity jako pí. Bovaryová ze svého života, totiž nezáživné nudy. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pan a paní Bovaryovi milují. Potíž je, že paní Bovaryová někoho jiného a tak nějak jiným způsobem. Pan Bovary je usedlý muž poněkud v letech, který miluje láskou manželskou, paní Bovaryová je romantická děva, které jde o vášeň a její povaha si žádá nové a nové požitky. Záhy je jasné, že to nemůže dopadnout dobře. Nejde ani tak o milence paní Bovaryové, jako spíš o to, že paní Bovaryová se nikdy nenaučila počítat, a tím pádem nedokáže odhadnout důsledky svých činů a její životní styl ji nakonec přeroste přes hlavu a pohltí ji. Chabrol natočil svůj film podle uznávané klasiky a soudě podle komentářů, drží se striktně předlohy. Pokud je to pravda, pak se knize rád vyhnu. Film je totiž poněkud nezáživný a 3* jen těsně zachraňuje obsazení femme fatale francouzského filmu a jedné z nejtalentovanějších hereček své generace Isabelle Huppert. Ta je asi jediným důvodem, proč si na lehkomyslnou a poněkud sobeckou paní Bovaryovou ještě někdy vzpomenu. Chabrolův snímek doplácí na přílišný akademismus a neschopnost filmovými prostředky skutečně zaujmout diváka. Tohle je typický kousek, který těží ze své pověsti. Celkový dojem: 50 %. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (1)

  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Gustava Flauberta. (Terva)

Reklama

Reklama