Díky za čokoládu

Sofistikované, jemné odkrývanie horkého blenu v charaktere, kypiacom pod škrupinkou efektne pôsobiaceho a navonok odťažitého spoločenského dizajnu. Zodpovedá tomu chabrolovsky typické situovanie postáv do prostredia hmotne skvele zabezpečenej rodiny. Dejovo pomalšie plynutie umožňuje plnšie vychutnanie si nuáns v náladách, správaní a povahách podnikateľskej smotánky a detailov prostredia, v ktorom sa tak radi pohybujú. Keď sa k tejto neveľmi milosrdnej (ale noblesne podanej) spoločenskej sonde pridruží zaujímavý dej o mimovoľnom odhaľovaní skutkov krutej a zároveň poľutovaniahodnej ženy, ktorej prirodzenosť neumožňuje dopriať rodinné šťastie iným, pretože ho sama takmer nepoznala, o skvelý zážitok je postarané. (19.08.2008)

Zde velmi podceněný film. Psychologické drama chvílemi na hranici hororu, kdy po celou dobu není jasné, jaké jsou motivy, jež daly vzniknout klidnému, chladnému zlu, jež vyvěrá z nitra podivné ženy, přičemž je docela dobře možné, že žádné takové motivy vůbec neexistují, ovšem tvůrci se neobtěžují nám to podrobně vysvětlovat - což je ohromně ku prospěchu věci. Gigantický podíl na silném vyznění má zejména Isabelle Huppert, která je své roli zcela originální a dokonalá. (25.05.2012)

Pozvolna plynoucí děj o konfliktních vztazích jedné rodiny, do které jednoho dne vstoupí Jeanne a tak se před námi začíná pomalu rozvíjet klubko záhad a tajemství z minulosti a jeho postupné rozvinutí směřující k očekávanému konci. Co se mně osobně líbilo, bylo celkem povedené vykreslení jednotlivých postav, kde na sebe nejvíc upozornila výborná Isabelle Huppert. Jinak souhlasím s tím, že to bylo spíš psychologické drama, než thriller a mojí velkou chybou bylo zřejmě i to, že jsem film viděla dabovaný. (15.09.2012)

Isabelle Huppert skutečně s přehledem zvládá ztvárnit v jakémkoli smyslu narušenou osobnost. Člověk by se jí někdy až skoro bál. Musím někde sehnat film, v němž bude také někdy hodná a milující. Snad se mi to povede. Vypadá to, že je předurčena k typu postav s poněkud odlišným charakterem. Přestože mě však opět velmi okouzlila, nemohu dát "čokoládě" plné hodnocení. V tomto filmu jsem postrádala trochu více emocí: projev strachu, zlosti, opovržení. Jestliže Mika byl svým způsobem člověk, který většinu svých skutečných emocí skrýval a jiné pouze hrál, ostatní by na tom podle mě měli být odlišně. Právem by se mohli bát, zlobit, nějak reagovat. Ve většině situací bych si představovala jiné reakce okolí na chování této ústřední postavy. Každopádně poděkujte za svou čokoládu, Mika si totiž moc přeje, aby všichni kolem ní byli šťastní. (19.01.2010)

Asi dvacet minut jsem se těšila, že Isabelle hraje konečně normální srdečnou ženskou, která projevuje normální emoce. Omyl! Máme tu v pořadí další citově narušenou, leč vždy elegantně oblečenou. Navenek sice není chladná a odtažitá, ale co se odehrává uvnitř? Psychodrama okořeněné klavírními kousky pro fajnšmekry. (17.09.2014)