Naemsaereul boneun sonyeo

Micky, Micky, Micky, takto si skaziť kariéru, keď s ním začala byť zábava! Tie jeho skeče mi skoro natrhli bránicu. Doteraz som ho videla iba ako suchára, ktorý sa nevie ani poriadne usmiať. Celkovo tento seriál podal vtipným spôsobom vážnu, až hrôzostrašnú tému chladnokrvného sériového vraha, ktorého úlohy sa bravúrne zhostil Nam Goong Min. Fantasy prvok vnímania pachov namiesto čuchu zrakom bol asi kľúčovým prvkom v celej sérii a mohol byť viac rozpracovaný, ale neurazil ani v takejto podobe. Keby to bolo viac noir, už by sa tam to vtipkovanie nehodilo. Model príbehu, v ktorom je vrah známy uprostred drámy a zvyšné časti sa zaoberajú spôsobom, ako nájsť proti nemu dôkazy je dozaista zaujímavý a mohol byť viac vyšperkovaný. Scenáristovi striedavo vysýchalo plniace pero, takže nemôžem udeliť tejto dráme plný počet hviezd, dokonca aj tá štvrtá bolí ako čert. Ale nech nežerem! Štyri a basta! BTW: prečo psychopati počúvajú moje obľúbené kúsky vážnej hudby? V tomto prípade Clair de lune... asi ju tak skoro nebudem schopná počúvať. (19.02.2020)

Má očekávání nebyla zas tak veliká, i když Yoochun ... Popravdě jsem si myslela, že to bude něco jako to bývá u japonských dramat, že když má někdy nějaké schopnosti, v každým díle něco pomáhá řešit a teprve na konci se začne něco dít. The Girl Who Sees Smell mě velice mile překvapilo :-) Protože příběh byl úžasný!!!!! Celou dobu jsem přemýšlela a zvažovala, zda se to hodí ohodnotit čtyřmi nebo pěti hvězdičkami. Pět hvězdiček by si sám o sobě zasloužil Yoochunův komediální talent :-D :-D :-D a Min Namgoongova flexibilita a opravdovost (y) (y) (y) Naopak poslední dva díly mě nějak moc nenadchly, neříkám, že to bylo špatné, ale nebylo to ono :-D (23.05.2015)

Nevím kdy jsem si tento kousek oblíbila.. začátek se zdál průměrný a pak prostě a jednoduše BUCH. Naprosto nádherný soundtrack, který si budu hýčkat. Co se týče děje, nejvíc mě bavil konec, roztomilost hlavního páru a jejich parťáků z práce neznala meze a stejně to ničemu nevadilo a neztrácelo to kvalitu. (song Jubi & Jang Yi Jeong - Confusing ♫ Jelly Cookie - Excuse Me ) (27.09.2016)

Pred rokom 2015 som mala pocit, že existujú len tri skupiny, do ktorých môžem kórejské doramy zaradiť. 1, Priemer, pri ktorom nemám chuť vyvrátiť večeru; 2, Zlé; 3, Horšie než zlé. Každopádne, rok 2015 mi rozšíril obzory. V dobrom. Najskôr Healer (síce je ešte z r. 2014, no videla som ho len nedávno), ktorý ma prinútil opäť dať k-doramám šancu a tento rok ma prekvapil počet dorám, ktoré ma vyslovene chytili a bavia (TGWSS, Divorce Lawyer in Love, Ex-girlfriend club...). Avšak, k TGWSS -> Postavy? Skvelé. Micky (Yoo-chun Park, Micky je jeho prezývka) nemal žiadnu chybu. Predstaviteľka Oh Cho Rim mi takisto nepílila uši a nervy ako väčšina kórejských herečiek, za čo som jej bola vďačná. Vlastne bola radosť dívať sa na ňu. Obaja spolu pôsobili príjemne a roztomilo. Ďalším postavám takisto nemám čo vytknúť. Náš sériový vrah bol ako postava veľmi zaujímavá (stále vstrebávam fakt, že jeho predstaviteľ má 37 rokov) a dobre prevedená. OST bol takisto celkom príjemný. Skombinovať zaujímavú zápletku (nie som jediná komu tento seriál pripomínal You're All Surrounded, všakže?) s miernou fantasy (vidieť vône? vážne?) mohlo vypáliť všelijako. Avšak, v tomto prípade chválim a som potešená. Nedopadlo to úplne katastrofálne. Žiadosť o ruku s použitím jej schopností (ešte stále sa usmievam, keď si spomeniem na scénu kedy Micky spieval - škoda, že sa "v skutočnosti" nestala) bola takisto zakomponovaná originálnym spôsobom. Žiaľ, ku koncu som sa nedočkala dostatočného vysvetlenia. Naozaj som dúfala, že sa viac sústredia na minulosť nášho vraha. Aj tie chvíle, kedy sa rozprával s vyšetrovateľkou Yeom sa mi páčili najmä kvôli tomu, že nám dávali možnosť zistiť, aký on vlastne je. Nebola to postava, pri ktorej by som si povedala "Je to psychopat a bodka." Kiežby mu venovali trochu viac pozornosti... Žiaľ, to som ja a moja posadnutosť zvrátenými charaktermi. (21.05.2015)

Do 11. dílu jsem byl mile překvapen. Příběh utíkal svižně, nic se zbytečně nekomplikovalo a i přesto, že se vyšetřovatelé chovali jako idioti, vyšetřovali celkem dobře a chytře. Poté přišlo typické korejské schéma: "Je to všechno moje vina. Už tě nemiluji." Naštěstí tím nenatahovali děj a jednalo se jen o chvilkovou záležitost. Od té doby však začala kolísat kvalita vyšetřování a místy působily některé situace dost hloupě. I tak musím být shovívavý, protože se pořád jedná o pohodové dílo, nesoucí se v mírně komediální rovině. Poslední díl si, ale mohli odpustit. Jinak The Girl Who Sees Smells také potěší záporákem, který zde není vyobrazen pouze jako černá figurka, jak to většinou v JK seriálech bývá. (18.06.2016)