Vlak do Pusanu

Na vlak do Pusanu by se rozhodně neměli dívat rodiče malých dětí, zejm. holčiček, a těhotné ženy, ženy ve vyšším stupni těhotenství by snad raději neměly ani jezdit vlakem, co kdyby náhodou. Klišé tam o sebe zakopávají jak ti zmatení zombíci (jak je možné, že takový zombík běží rychleji, než dotyčný běžel jako normální živák?), ale i když jsem okoralý cynik, na konci jsem si zaslzela do kapesníčku a posmrkala rukávy noční košile. (12.11.2017)

Dokonale vysoustružená a funkční filmová šablona. Kladný hrdina, který se v kladného změní pod tíhou okolností, moralizující dítě, obětující se dobrák od kosti alá Rambo, těhotná žena (neporodila) a plejáda dalších rozličně dojemných a vyprofilovaných postav proti stádně se chovajícím "těm zlým", odsouzencům k popravě, s vůdcem, nejodpornějším z odporných, jak jinak. Zombie pozadí moc fajn, kvitoval jsem několik žánrových lahůdek, např. nemrtvá srna, bohužel nikoho nekousla, či lidské deště z vrtulníků či oken nádraží. Filmové řemeslo na jedničku, akce a napětí kopec, dvě hodinky uběhly jako voda. Dal bych čtyři, ovšem dětská hrdinka hrála jako o život a strach o ni a její vztah s otcem mě zkrátka a jednoduše odzbrojil. Byl to účel, bylo to klišé, ale proč si hrát na cynika. Za pět. (10.12.2016)

Kříženec Světové války Z a Snowpiercera, který šlape především ve své první polovině, kdy má film ohromné tempo a současně nechybí několik osvěžujících nápadů (výborné je využití tunelů). Bohužel, v druhé polovině to začne být přeci jen příliš béčkové a předvídatelné (nechybí otravně vytrvalá záporná postava, která se postará o to, že umře řada jiných postav). Přesto převládají pozitivní pocity, kdy lze s klidným svědomím označit Train to Busan za to lepší, co v poslední dekádě v žánru vzniklo. 70% (26.11.2016)

Viete čo je najhoršie pri pozeraní dobre rozbehnutého hororu? Ak namiesto napínavej jazdy alebo pobavenia, začnú zombie scény nudiť. Napríklad preto, že základný koncept sa až príliš často krát opakuje. Tak aj tu: z vozňa do vozňa, z vlaku a späť do vlaku. Dobre je vykreslená odpudivosť jednania niektorých typov, horších ako zombíci, pretože tí konajú v túžbe po krvavom zahryznutí, na základe svojej rodovej (genderovej) prirodzenosti. Naproti tomu nenakazení ľudia majú na výber. Neprekvapilo, že veľa z nich si vyberá obetovanie potenciálne nakazených a nechanie ich napospas lačným nemŕtvym. Popri opakovanej hororovej nude zaujme mix strašidelného akčného filmu a romantizujúcej melodrámy, podčiarkujúcej dôležitosť rodiny. Konanie postáv a ich nádeje sa dosť upierali na vyriešenie celospoločenského problému armádou. Zrejme ide v Kórei o nejakú tradíciu na pozadí skúseností z minulosti. (21.07.2020)

"Korejské RAF!, to mělo drajv!" Sympatičtí exotičtí zombíci jsou jako já – rádi jezdí vlakem a sežerou na co příjdou. Na rozdíl ode mě běhají jako srnky a korejská těhule v devátém měsíci lítá jak vzteklá fretka. Ovšem ve tmě tunelu jsou z nich beránci, asi proto, že trpí šedým zákalem. Celkově jsou to telata, viz srážka dvou proudů zombíků řítících se kolejištěm. Taky jsou drzí jak opice, protože mi předčasně sežrali nejsympatičtějšího hrdinu, což byl známý 한국 복서 Rocky Balboa. Jejich virus má velmi proměnlivou inkubační dobu, od pouhých pár vteřin až po mufnáct minut, jak se to zrovna hodí scenáristovi do krámu, ale budiž, ostatně koronavirus taky leze na každého z nás jinak. Jen škoda, že hned zkraje nesežrali nesympatického, neschopného a na veškeré situace opožděně reagujícího tatínka (ten dostat od zombíka facku, tak řekne Au! až za dvě minuty), ale to bychom přišli o onen slzodojný Hup z lokomotivy. Nicméně, přepravu cestujících korejským Košičanem jsem si parádně užil a to drobné zpoždění na příjezdu do Busanu určitě do nádražní haly reklamovat nepůjdu :-). (26.04.2020)