• mchnk
    *****

    "Napiš si na chrbát mam Vás rád a jdi mezi lidi Ty...". Muž___nahý a bezmocný. Čeká a doufá. Kolem sebe má předzvěst smrti, ale i života. Obyčejného života, který s úsměvem pozoruje a jenž mu připadá jiný. Možná nadějnější. Bilancuje nad životem svým i ostatních a...čeká. Hlavní hrdina mi velmi připomněl Ludvíka Jahna. Žena___chce žít naplno, bez zábran šlapat na plyn a všemu ujet. Rozhodně nečeká. Křičí a utíká. Hanákův excelentní psychologický experiment, se silnými kontrasty, absurdními výjevy, precizním obsazením a brilantním snímáním celého, zdánlivě všedního příběhu prachobyčejného kuchaře a pacienta v jedné osobě, je pro mne bez diskuze jedním z vrcholů československé nové vlny.(6.11.2012)

  • fragre
    *****

    Mapování osobního očistce, který hrdina prožívá dobrovolně a trpně, byv si vědom svých minulých vin. Je uvězněn v své samotě, jakoby oddělen od živých skleněnou stěnou, velkou část snímku neschopen navázat opravdový vztah. Navíc je uzavřen v bublině prožívané současnosti, chybí mu budoucnost a minulost ztratil (příznačná je scéna návštěvy města jeho mládí, které je v "péči" demoličních čet, i neschopnost nalézt hrob své matky). Kolem něj se točí kolotoč osudů, smutných, groteskních, banálních... čemuž odpovídá i roztříštěná forma příběhu. Melancholie a deprese prostupuje celý tento film, naděje však slabě poblikává. A snad je to ohlas nastupující normalizace, že i ostatní lidé jsou jak zakleti do svých úzce prožívaných osudů, jakoby tuto společnost už nic nespojovalo - zde je jen tak bažení po svetříku z Maďarska a laciných cihlách na výstavbu chaty. Naprostá rozbředlost a ochablost, podtržená dobovými filmovými magazíny zahlédnutými v televizi, oficiózními povinně optimistickými frázemi zaslechnutými v rozhlase, veřejnou buzerací na přechodu a tou rádoby vtipnou hláškou esenbákovou adresovanou vlasatci: "Ty si chlapec alebo dievča?" Nádherný kontrastní černobílý obraz a hezká jazzová hudba jen podtrhují působivist tohoto filmu.(25.8.2013)

  • Slarque
    ****

    Dušan Hanák je duší dokumentarista a jako člověk zřejmě bedlivý pozorovatel. Díky tomu i jeho hraná tvorba obsahuje detaily, které jakoby většině jeho kolegů unikaly. Václav Lohniský je jako malý, šedivý, pasivní človíček dokonalý. A obrázky z jeho obyčejného života nakonec vypovídají o celé společnosti (a film skončil v trezoru).(15.7.2009)

  • nascendi
    ***

    Dušan Hanák vo svojom ranom filme potvrdil svoj príklon k dokumentárnemu filmu. Jeho takmer bezpríbehový film je mozaikou choroby človeka v chorej dobe. Zdanlivo nesúvisiace obrazy a zriedkavé dialógy majú výpovednú hodnotu najmä pre divákov, ktorí túto dobu zažili. Pre mňa boli osobitne cenné zábery ľudí, domov, ulíc a života v mojom rodnom meste. Ale ani pri najväčšej snahe a pri mojej obľube neskorších Hanákových filmov nemôžem dať viac ako tri hviezdičky. Nevysvetlenou otázkou ostáva pre mňa obsadenie väčšiny úloh českými hercami, vrátane úloh epizódnych, pričom ich nedabovanie bolo rovnako nepodarené, ako dabovanie.(10.12.2015)

  • Master19
    ****

    Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale takové filmy se u nás už zřejmě nikdy nenatočí. Pro diváka je nesporně velmi obtížné ztotožňovat se s nemocným, ať už končí příběh dobře, nebo špatně. O to více, pokud tou nemocí je strašák "moderní" doby, před kterým si nikdo nemůže být jist. Je mrazivé, že po čtyřiceti letech od natočení tohoto snímku máme třeba ledničky, které si samy přes internet objednají chybějící jídlo, ale způsob léčby rakoviny se od té doby zásadně nezměnil. Farmaceutické firmy nás zásobují tisici léků na nemoce, které možná ani neexistují, ale diagnóza 322 (nebo jaké má dnes číslo) ani dnes nebude věštit nic dobrého. Dosti chmurů, film je natočen výborně a má skvělé melancholické okamžiky. Beze slov diváka vede tam, kam chce. Žádné berličky, prostě pokud chceš, zamysli se. Nakonec bych chtěl upozornit jednak na Janu Švandovou, pro níž to byla první filmová role a je tu opravdu zaznamenáníhodná a druhak na krásné české slovo "hochštapler", které jsem snad v žádném jiném filmu ještě neslyšel... :-)(28.2.2012)