Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slovenská psychologická dráma. Príbeh človeka, ktorý sa ocitne v nemocnici s podozrením na vážnu chorobu. Prehodnocuje svoj doterajší život a jeho strenutia s blízkymi i cudzími ľuďmi vytvárajú aj obraz spoločnosti 60. rokov, plných nádejí i dezilúzií. Autor nastoľuje tu základné problémy ľudského bytia, otázky slobody, samoty, nekomunikatívnosti, hľadania vlastnej identity hrdinov a ich miesta v spoločnosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (77)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Povídka Potápěče přitahují mořské prameny ze sborníku Soukromí (1963) Jána Johanidese (v českém překladu vyšla v roce 1965) byla ještě bez politického pozadí hlavního hrdiny. Politikum se dostalo až do filmového přepisu, jehož výroba se táhla dlouhé dva roky. Hanákův debut na poli celovečerního filmu zaujal do té míry, že byl krátce po své premiéře a ocenění za hranicemi stažen na dvě dekády z oběhu. Našince na první pohled zaujme česká část obsazení (Lohniský, Abrhám, Macháček, Švandová, Augusta) a členky tvůrčího štábu (Tanská). Formálně se jedná o dílo ambiciózní, obsahově alarmující, přesto pro divácký zážitek je klíčová hudební složka působící jako nutný zklidňující balzám. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

,,Zo života človeka, ktorý stratil vieru a neodvažuje sa neveriť." Krize intelektuála má v Československu 20. století jednu specifickou zvláštnost, totiž kontext komunismu. Tolik nenaplněných nadějí a zklamaných očekávání vede k stabilizaci bezčasí. Labyrint světa, v němž nelze nalézt ráj srdce. 322 je ryze autorský film, vzniklý samozřejmě v širokém řečišti tzv. Československé nové vlny, čímž je dáno hned jeho několik typických znaků - polodokumentární forma, experimentální výrazové prostředky (např. mezititulky coby jakýsi vnitřní poznámkový aparát, ilustrující myšlenkové pochody v hlavě hlavního hrdiny, ale také odkazující k estetice dobových týdeníků atd.), řada poetických obrazů a scén, výrazná obrazová stránka a s tím spojená originální práce s kamerou a samozřejmě také silná symbolika - Dušan Hanák použil emblematickou metaforu, totiž že jedinec, který nemůže veřejně vyslovit svůj názor, ochoří rakovinou hrdla...což lze medicínsky popsat diagnózou 322. A je už jedno, jestli se nakonec potvrdí či nepotvrdí...trpí jí totiž celá společnost... ,,Povedzte, že ste sa mýlili... Povedzte, že jste nikdy skutečně neverili..." Hlasem propagandy z dobového rádia: ,,A z nášho hladiska je najvyššou hodnotou človek, ludske štastie, sloboda..." O kolik je to dnes jiné? ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Poněkud těžký, náročný film bohatý na spoustu zajímavých myšlenek, obrazů, a prokousání se jimi je vcelku oříšek. Jde v něm o rytí do systému, společnosti plné cynismu, necitlivosti, závisti, nepochopení, odcizení, samoty, nesvobody…sem tam se objeví celkem vtipné avšak zároveň také mrazivé hlášky. Nechybí dobře napsané postavy, zvláštně nemocný hlavní hrdina, jeho manželka, co neumí stárnout, její přelétavý a bohémský milenec, ale i mnoho dalších. A pak konec, dost zvláštní, ostatně jako celý film. Prozatím slabší 4*, ne všechny myšlenky mně sedly či jsem je zcela pochopil, někdy v budoucnu bych se ale k 322 rád vrátil. „Keď na niečo nemyslíš, tak to nie je.“ ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Kvalita pohľadu do útrob človeka je na nesporne vysokej úrovni. Škoda však, že som mal na tento film asi nie vhodnú náladu, jeho kvalitu je však možné prirovnávať k filmom svetového charakteru. Psychologickosť vo filme bola poväčšine vkusná, až hypnotizujúca, no miestami naopak nepríjemne dráždila práve moju psychiku počas sledovania. Herecké výkony sú na slušnej úrovni, pri českých hercoch oceňujem najmä perfektnú slovenčinu. 70%. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Videné neraz a videné nastokrát inak. Vždy objavím niečo nové, prekvapivé. Nemá zmysel rozpisovať - bolo by to nadlho - stačí pozerať. A vnímať odlesk vždy iných pohľadov na jednu z plôšok diamantu rokov šesťdesiatych. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Naturalistický kousek, který má velmi originální způsob vyprávění. Je natolik obsažný, že není možné ho pojmout napoprvé. Ale je jako dobré víno - zraje s věkem a je třeba s ním jako s vínem zacházet - dávat si ho pomalu po doušcích a vychutnávat. K vlastní filmové řeči rozhodně patří takřka dokumentární kamera a střih, originální je také použití filmové hudby. Běžné ruchy včetně rozhovorů, zvuků ulice, jsou prostihy do jazzového pokresu, což dává filmu vlastní dynymiku. Jeden ze zajímavých filmových debutů. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Opravdové (pro mne po létech) překvapení. Pomalý způsob vyprávění rozkouskovaný do časově odlišných epizod a spousta symboliky sice mnhody komplikuje porozumění, ale celkově vydařený a ke své době kritický snímek. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

"Napiš si na chrbát mam Vás rád a jdi mezi lidi...Ty!". Muž___nahý a bezmocný. Čeká a doufá. Kolem sebe má předzvěst smrti, ale i života. Obyčejného života, který s úsměvem pozoruje a jenž mu připadá jiný. Možná nadějnější. Bilancuje nad životem svým i ostatních a...čeká. Hlavní hrdina mi velmi připomněl Ludvíka Jahna. Žena___chce žít naplno, bez zábran šlapat na plyn a všemu ujet. Rozhodně nečeká. Křičí a utíká. Hanákův excelentní psychologický experiment se silnými kontrasty, absurdními výjevy, precizním obsazením a brilantním snímáním celého, zdánlivě všedního příběhu prachobyčejného kuchaře a pacienta v jedné osobě, je pro mne bez diskuze jedním z vrcholů československé nové vlny. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Macháčkovy a hlavně Abrhámovy pokusy o slovenštinu mi nedělají úplně dobře. Macháček jednu chvíli přejde i do češtiny, takže je možné, že jeho doktor je Čech žijící na Slovensku. Ale to je to jediné, co bych filmu o naději i beznaději plnému symbolů a náznaků mohla vytknout. Bála jsem se, že dostanu tklivý příběh o umírání, ale opak je pravdou. Dušane Hanáku, tleskám! ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Od Hanáka už jsem viděl Obrazy starého světa(1972) a to pro mě byl neskutečnej zážitek, kterej můžu vřele doporučit. 322 je zvláštním filmem. Řekl bych až experimentálně pojatým...ZO ŽIVOTA ČLOVEKA KTORÝ STRATIL VIERU A NODVAŽUJE SA NEVERIŤ... Některý záběry bych tady opravdu nečekal. Slabší 4hvězdy dám. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Pán Lauko to nemá ľahké. Je rozvedený so stále atraktívnou ženou, s ktorou musí stále žiť pod jednou strechou. Tá po ňom chce však stále peniaze a má mladého milenca. Ku šťastiu mu nepridá ani diagnostikovaná choroba a ako to už býva, bude ešte horšie. Preto je s podivom, ako sa na 322 dobre pozerá, ako pozvoľne plynie. Poteší Lohnický tentokrát ako sympaťák vyvolávajúci v divákovi súcit. Pol boda navyše za starú Bratislavu, samozrejme. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Dušan Hanák vo svojom ranom filme potvrdil svoj príklon k dokumentárnemu filmu. Jeho takmer bezpríbehový film je mozaikou choroby človeka v chorej dobe. Zdanlivo nesúvisiace obrazy a zriedkavé dialógy majú výpovednú hodnotu najmä pre divákov, ktorí túto dobu zažili. Pre mňa boli osobitne cenné zábery ľudí, domov, ulíc a života v mojom rodnom meste. Ale ani pri najväčšej snahe a pri mojej obľube neskorších Hanákových filmov nemôžem dať viac ako tri hviezdičky. Nevysvetlenou otázkou ostáva pre mňa obsadenie väčšiny úloh českými hercami, vrátane úloh epizódnych, pričom ich nedabovanie bolo rovnako nepodarené, ako dabovanie. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Dušan Hanák je duší dokumentarista a jako člověk zřejmě bedlivý pozorovatel. Díky tomu i jeho hraná tvorba obsahuje detaily, které jakoby většině jeho kolegů unikaly. Václav Lohniský je jako malý, šedivý, pasivní človíček dokonalý. A obrázky z jeho obyčejného života nakonec vypovídají o celé společnosti (a film skončil v trezoru). ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Sú veci hlavné a pohlavné." Film, ktorý na mňa osobne pôsobil príliš divne, ani neviem veľmi povedať, či sa mi páčil alebo nie. Film o mužovi, ktorému diagnostikujú rakovinu, natočený s dôrazom na vývoj vtedajšej politickej situácie, s prvkami dokumentu a temnej satiry. Na jednej strane originalita snímku, umelecké stvárnenie, pár veľmi zaujímavých momentov a akási skrytá kritika. Na druhej strane nudný výsledok, ťažká stráviteľnosť niektorých abstraktných obrazov a experimentov, končiacich predabovaním Lohniského a Macháčka cudzími hlasmi do slovenčiny. Ako plus možno hodnotiť príležitosť vidieť Václava Lohniského na veľkom priestore v niečom inom, než v rôznych "hujerovských" postavách z kultových komédií. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Panoptikum bratislavských postavičiek, ktoré pozostáva z predabovaných českých hercov a poľskej herečky (čo ale nevadí, však to robil aj Jakubisko), bolo trezorovým filmom, nielen pre podozrivú nejednoznačnosť príbehu. Ide tiež o rafinovanú kritiku režimu, kde sa nerieši typická nesloboda, skôr nezmyselnosť vtedajších inštitúcií. Od vrátnice, ktorá stratila aktovku. Cez nemocnicu, ktorá nechce prezradiť diagnózu. Až po cintorín, ktorého správca nevie nasmerovať ku správnemu hrobu, tak ponúkne hrob s podobným menom. V spiatočníckych zákutiach tejto spoločnosti sa tvorcovia snažia nájsť zmysel bytia. Naschvál nepíšem zmysel života, lebo nejde ani tak o metafyzické veci, ako o zmysel majetku, vzťahu, zamestnania, ... Najslobodnejší je chalan z ulice Brčkavý, ktorý nič nemá, ani nič nepotrebuje. Ľahko si získa pozornosť ostatných, lebo protiklady sa priťahujú. A to aj robí film zaujímavým. Všetky tie tváre v dave, miznúce a znovu sa objavujúce, ako objekty pod snehovými vločkami. ()

Související novinky

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

26.05.2009

Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)

Reklama

Reklama