La Femme flic
Policajná inšpektorka
Režie:
Yves BoissetScénář:
Yves BoissetKamera:
Jacques LoiseleuxHudba:
Philippe SardeHrají:
Miou-Miou, Jean-Pierre Kalfon, Niels Arestrup, Roland Bertin, Jean Martin, Henri Garcin, François Simon, Philippe Caubère, Georges Staquet, Philippe Brizard (více)Obsahy(1)
Mladá policejní inspektorka Corinne Levasseurová je po konfliktu s prokuraturou přeložena do malého severofrancouzského města. Nejdřív dělá jen papírování v kanceláři, ale pak se dostane k případu, který se nebývale rozroste. Jde o dětskou pornografii, do níž jsou zapleteny i mocenské špičky v kraji. Ani tentokrát nechce inspektorka ustoupit, znovu riskuje svou kariéru a je ochotna svědčit u soudu. Odmítá podlehnout nátlaku, který je na ni vyvíjen. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (42)
Už sem málem zapoměl jako chutnají francouzské sociální dramata, tady spíš sociální krimi a tahle připomínka stála za to. Jeden by se z toho posral, když ví, že tak to prostě na světě chodí. Skvěl zpracovaný a Miou-Miou jako idealistická, zarputilá policajtka je famozní. Silný emotivní zážitek. ()
Starý francouzský kriminální filmy mám rád, ale tohle mě moc nenadchlo. Vyšetřování probíhá dost nudně, postrádá to napětí, žádný velký překvapení se taky ve finále nekoná a Miou-Miou s jejím neustále unylým pohledem do toho nějak nepasovala. Myslim si, že tady měl tu hlavní roli hrát prostě chlap. Spíš to na mě působilo jako sociální drama než kriminální film. Ale já mám rád tu atmosféru francouzskýho venkova a starý Renaulty, takže jsem to celkem bez problémů dokoukal. Ale asi mi to bohatě stačilo vidět jednou. ()
Křehká inspektorka, co tváří tvář násilí ztuhne, drží s vypětím všech sil okraj koberce, aby se nenadzvedl. Co ale zmůže, když lidé, co mají úplně jinou představu o úklidu, stojí s metlami ze všech jeho stran.. Prostředí provinčního hornického městečka jak z anglických sociálních dramat a v něm civilně pojatá kriminální zápletka prostá jakéhokoliv napětí či akce. Ty žánry se tady navzájem trochu dusí, ale tu pachuť politikaření, nemorální loajality a lhostejnosti, která se nikdy neodvíjí od systému či doby, ale jen od charakteru lidí, to naštěstí nenechá ustoupit.. ()
"Policejní inspektorka" by se dala s troškou nadsázky a fantazie nazvat "Serpicem" v sukních. V obou případech máme čestného a zásadového poldu, který se snaží spravedlivě potírat zločin, ovšem, jak už to bývá, postupem času se znelíbí bezcharakterním mocipánům, namočeným v leckterých zločinech, kteří pod heslem "poctivý polda je nejnebezpečnější člověk na světě" začínají jednat. Celý film má dokonalou atmosféru Francouzského prdelákova, jehož obyvatelé, jakoby odříznuti od civilizace, se bojí jeden druhého s temným oparem, který ani na chvilku nezmizí. A uprostřed toho všeho stojí mladá inspektorka Lavasseurová, svádějící marný a předem prohraný boj ani ne tak se zločinem, jako se systémem. Téma dětské pornografie je hrůzné i když se o něm jen mluví a film, ačkoli se vyhýbá akci a honičkám, si žádné servítky nebere. Naprosto civilní a vynikající krimifilm, ve kterém mě přesvědčivá Miou-Miou, s krásným kukučem a srdcem lvice, naprosto dostala. 100%. ()
Presne od tejto vety v obsahu: "Ani tentokrát nechce inspektorka ustoupit, znovu riskuje svou kariéru a je ochotna svědčit u soudu" som si sľuboval ten dramat. Nedostavil sa. Snímok si beží na takej vlne obyčajnosti, že vlastne ani nemá čo ponúknuť. Nijak sa kariéra neriskuje, nijak sa nechodí do mimoriadneho konfliktu .. ()
Při hodnocení tohoto filmu bych rád poukázal především na rozdíl mezi samotným tématem (a příběhem) a jeho zpracováním; mezi tím, co autor "chtěl říct", a tím, "jak to řekl". Zatímco téma je stále velmi aktuální a nezpochybnitelně vážné (z hlediska obecně platných morálních norem), film jako takový působí příliš sterilně, nudně, bez jakéhokoli výraznějšího přesahu. Od začátku do konce je divák s autorem ve shodě v tom, že to, co se děje, je hnusné a zavrženíhodné. Příběh se odvíjí v poklidném (vlastně až příliš poklidném) tempu; divák po rovnoměrném přísunu informací skládá celkový obrázek zločinu a sdílí s hlavní hrdinkou frustraci z marnosti boje s mocnými. Problémem však je onen pravidelný rovnoměrný přísun informací a indicií... To zabíjí jakékoli napětí a redukuje film na dokument. Všechno je příliš doslovné (vše je řečeno, nic není ponecháno na divákovi). Pokud jde o zjišťování pravdy, policejní inspektorka prochází vyšetřováním velmi hladce (pokaždé se najde někdo, kdo něco ví a - hlavně - řekne to) a jen pokud jde o to uplatnit zákon, tu a tam se náhle zjeví nějaký klacek pod nohama (který má zdůraznit marnost jejího boje s mocnými a jejich služebníky). V dobré víře ukázat na špatnost a odsoudit ji však dochází k hrubému podcenění divákových schopností: Průměrný divák ví o existenci dětské pornografie, ví, že mocní rádi zneužívají svého postavení a že lidé ze strachu o svůj vlastní klid s nimi ochotně kolaborují. V tomto film prostě nepřináší nic nového, a aby mohl na diváka silněji zapůsobit, měl by trochu víc pracovat s dramatičností a divákovou fantazií a méně užívat stereotypy. Navíc kromě Miou Miou (která byla snad ve všech scénách a která film drží) naprostá většina herců hrozně přehrávala. Policejní komisařka mi tím zpracováním trochu připomněla film Pravý břeh, levý břeh, se kterým má podobné téma (dobro vs. zlo - reprezentované mocnými) i ono televizní zpracování bez šťávy. ()
Velmi slušný krimisnímek s dobrou zápletkou a herci... ()
Skvela francouzska detektivka s uhrancive temnou atmosferou, nevybiravym tematem, a v hlavni roli s velmi dobre vybranou Miou-Miou. ()
Pravá francouzská kriminálka s výbornou atmosférou, s každým dalším krokem přibývá zoufalství nad nemožností zvítězit nad chobotnicí. Miou-Miou to v roli idealistické policistky moc sluší až do samého trpkého závěru. ()
„Nemocní mocní, tak zvrácení, bezmocní chudí, tak ztrápení.“ Beztrestná perverze nedotknutelných vs. jedno příliš něžné kuře. Křehká Miou-Miou nemá svaly ani buldočí houževnatost divizního komisaře Borowitze a tak ranám osudu i fackám nadřízených nastavuje druhou tvář. Suché a nezáživné drama o prohnilosti systému, s echt pesimistickým a bezútěšným závěrem. OKÉNKO ANTONU: [][] Čím jsou francouzské kriminálky tak specifické? ## Správný Francouz policajty pohrdá a při každé příležitosti jim to dává sežrat. ## Kdykoli policie vymezí páskou místo činu, hned se kolem srotí dav, nadávající policajtům do neschopných blbců. ## I několikrát soudně trestaný prznič je u výslechu drzý jak opice a mlátí kriminalisty po hlavách svými právy. ## Policie na oplátku nesnáší občany, snaží se na ně něco ušít a při demonstracích je řeže jak žito. Mlátí samozřejmě jen chudinu a anarchisty. Kolem boháčů chodí po špičkách a servilně se jim klaní. [][] Ha! Takže kolébkou organizované a státními úředníky chráněné sítě pedofilů je severofrancouzské město Lens. Malý kousek, jen co by medvídkem dohodil, od hranic s Dutrouxovou Belgií. ()
Miou-Miou (se tentokrát nesvléká) v roli, kde si stejně tak dobře umím představit královnu tehdejší francouzské detektivky (A. G.). Jestli jsem dobře zahlédl, malým provinčním městem je Lens. Téma je mrazivé, a bohužel z pohledu fungování mocenských špiček stále aktuální. Dobrý český dabing, a konec, připomínající některé o pár let starší italské krimi. ()
Smutné, kruté, depresivní... a bohužel stále aktuální. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 20.8.1983, réžia českého znenia (ÚPF) = MARIE FRONKOVÁ - Kedysi uvádzané s hviezdičkou, dnes si to ČT dovolí odvysielať trebárs aj popoludní. Nuž časy sa menia, ale svinstvo o ktorom pojednáva tento film bujnie čoraz viac. --- Mladá idealistická inšpektorka bojuje proti veterným mlynom a napriek nepriazni okolia sa nevzdáva. Koľko je takých medzi nami ? A koľko je medzi nami "plukovníkov" ? (9.6.2009) ()
Z mého pohledu jednoznačné zklamání, především ve zpracování. Námět i zápletka jsou zajímavé, ovšem bloumající inspektorka bez důrazu a tahu na bránu, to bylo vysloveně žalostné. Vůbec mě to nevtáhlo do děje a spíše jsem postavy pozoroval a doufal, že film nabere na obrátkách. Ovšem nestalo se, bohužel. ()
Jestli je jediný rozdíl mezi svobodnou a nesvobodnou zemí v tom ,že někde se o takových tématech nesmí a někde smí natočit film, tak to je trochu málo. ()
Půvabná Miou-Miou se mi v roli čestné policejní inspektorky zamlouvala, sedlo jí to a mně se líbila.. Jinak se jedná o pocitově docela nepříjemné kriminální drama, týká se totiž malých dětí a jejich zneužívání, což mě dost drtilo.. Pochvalu zaslouží všichni zúčastnění, herecký ansámbl výborný, natočené je to pěkně a atmosféra houstne až do hořkého finále.. ()
Častokrát ten, kto má moc nemá charakter a naopak. Aj o tom je táto mierne nadpriemerná kriminálka s príjemnou Miou-Miou v hlavnej roli. ()
Příběh mladé policejní inspektorky, která je za facku náměstkovi prokurátora přeřazena na venkov. Tam odkryje závažný případ dětské pornografie, ve kterém figurují nejvlivnější obyvatelé města. Bude mít sílu a odvahu začít stíhat mocné a bohaté? ()
Začarovaný kruh absolutní frustrace. Film o zametání špíny pod koberec. Ano, to jsou přesně ty příběhy o velkém spiknutí, u kterých víš, že to nedopadne nijak, protože v hlavní roli není Belmodo, kterej by na konci všechny ty hajzly odprásnul. Zkrátka když se někde děje nějaká strašlivá nespravedlnost a člověk neví, jestli se má rozskočit vzteky nad bezmocí hlavního hrdiny nebo jestli se má vztekat na hrdinu, protože je až takhle bezmocnej. Tím se tedy uzavírá kruh absolutní frustrace a s konečnými titulky bych nejradši vyskočil a běžel do nejbližšího lesa vlastní hlavou rozštípat nějakej pařez. ()
Civilní kriminálka bez honiček a střílení, zato však s atmosférou. Civilně zpracovaný kriminální film o tom, jak nepoddajná policistka vyšetřuje padni komu padni a jak to nakonec dopadne. I když to určitě není špička žánru, strávíte u obrazovky docela napínavé chvíle a můžete se zaujetím fandit dobru, bude to potřebovat. Zbytek napsal komentátor Sud a k jeho poznámkám nemám, co bych dodal. ()