Policejní inspektorka

Při hodnocení tohoto filmu bych rád poukázal především na rozdíl mezi samotným tématem (a příběhem) a jeho zpracováním; mezi tím, co autor "chtěl říct", a tím, "jak to řekl". Zatímco téma je stále velmi aktuální a nezpochybnitelně vážné (z hlediska obecně platných morálních norem), film jako takový působí příliš sterilně, nudně, bez jakéhokoli výraznějšího přesahu. Od začátku do konce je divák s autorem ve shodě v tom, že to, co se děje, je hnusné a zavrženíhodné. Příběh se odvíjí v poklidném (vlastně až příliš poklidném) tempu; divák po rovnoměrném přísunu informací skládá celkový obrázek zločinu a sdílí s hlavní hrdinkou frustraci z marnosti boje s mocnými. Problémem však je onen pravidelný rovnoměrný přísun informací a indicií... To zabíjí jakékoli napětí a redukuje film na dokument. Všechno je příliš doslovné (vše je řečeno, nic není ponecháno na divákovi). Pokud jde o zjišťování pravdy, policejní inspektorka prochází vyšetřováním velmi hladce (pokaždé se najde někdo, kdo něco ví a - hlavně - řekne to) a jen pokud jde o to uplatnit zákon, tu a tam se náhle zjeví nějaký klacek pod nohama (který má zdůraznit marnost jejího boje s mocnými a jejich služebníky). V dobré víře ukázat na špatnost a odsoudit ji však dochází k hrubému podcenění divákových schopností: Průměrný divák ví o existenci dětské pornografie, ví, že mocní rádi zneužívají svého postavení a že lidé ze strachu o svůj vlastní klid s nimi ochotně kolaborují. V tomto film prostě nepřináší nic nového, a aby mohl na diváka silněji zapůsobit, měl by trochu víc pracovat s dramatičností a divákovou fantazií a méně užívat stereotypy. Navíc kromě Miou Miou (která byla snad ve všech scénách a která film drží) naprostá většina herců hrozně přehrávala. Policejní komisařka mi tím zpracováním trochu připomněla film Pravý břeh, levý břeh, se kterým má podobné téma (dobro vs. zlo - reprezentované mocnými) i ono televizní zpracování bez šťávy. (20.05.2011)

Začarovaný kruh absolutní frustrace. Film o zametání špíny pod koberec. Ano, to jsou přesně ty příběhy o velkém spiknutí, u kterých víš, že to nedopadne nijak, protože v hlavní roli není Belmodo, kterej by na konci všechny ty hajzly odprásnul. Zkrátka když se někde děje nějaká strašlivá nespravedlnost a člověk neví, jestli se má rozskočit vzteky nad bezmocí hlavního hrdiny nebo jestli se má vztekat na hrdinu, protože je až takhle bezmocnej. Tím se tedy uzavírá kruh absolutní frustrace a s konečnými titulky bych nejradši vyskočil a běžel do nejbližšího lesa vlastní hlavou rozštípat nějakej pařez. (16.10.2023)

Presne od tejto vety v obsahu: "Ani tentokrát nechce inspektorka ustoupit, znovu riskuje svou kariéru a je ochotna svědčit u soudu" som si sľuboval ten dramat. Nedostavil sa. Snímok si beží na takej vlne obyčajnosti, že vlastne ani nemá čo ponúknuť. Nijak sa kariéra neriskuje, nijak sa nechodí do mimoriadneho konfliktu .. (19.11.2021)

Miou-Miou (se tentokrát nesvléká) v roli, kde si stejně tak dobře umím představit královnu tehdejší francouzské detektivky (A. G.). Jestli jsem dobře zahlédl, malým provinčním městem je Lens. Téma je mrazivé, a bohužel z pohledu fungování mocenských špiček stále aktuální. Dobrý český dabing, a konec, připomínající některé o pár let starší italské krimi. (10.11.2013)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 20.8.1983, réžia českého znenia (ÚPF) = MARIE FRONKOVÁ - Kedysi uvádzané s hviezdičkou, dnes si to ČT dovolí odvysielať trebárs aj popoludní. Nuž časy sa menia, ale svinstvo o ktorom pojednáva tento film bujnie čoraz viac. --- Mladá idealistická inšpektorka bojuje proti veterným mlynom a napriek nepriazni okolia sa nevzdáva. Koľko je takých medzi nami ? A koľko je medzi nami "plukovníkov" ? (9.6.2009) (09.06.2009)