Ja milujem, ty miluješ

Ja milujem, ty miluješ volně navazuje na Hanákův předchozí film Ružové sny. Mladý pošťák z Ružových snů (Juraj Nvota, který se objeví i v Ja milujem, ty miluješ ve v podstatě totožné vedlejší roli) se dostává jako starý mládenec do krize středního věku (skvělý Roman Klosowski, známý spíš z chlapeckých rolí z polských filmů konce 50. let). A jeho hledání a tápání ho stojí mnoho úsilí a musí si mnoho vytrpět, aby dokázal vyhrát. Ošklivý, špinavý, pochmurný a neradostný film o osudech malých lidí, kteří chtějí jako každý jiný prožít plný život. Kvůli příliš pesimistickému vyznění byl film hned po dokončení uložen do trezoru a premiéru měl až roku 1988, přičemž hned v roce 1989 za něj získal Dušan Hanák v Berlíně Stříbrného medvěda za nejlepší režii. (07.01.2008)

Nějak nejsem schopná pochopit, proč byl tenhle film vlastně zakázaný. Ale rovnou říkám, že ten, kdo takové rozhodnutí vydal, musel být s největší pravděpodobností idiot a k tomu ještě naprosto omezený ignorant. Vždyť je to film o obyčejných lidech, kteří se protloukají životem jak se dá a snaží se vypořádat s tím, co jim život přináší. To bylo poprvé a já doufám, že snad i naposled, co jsem Věru Bílou viděla ve filmu. (16.02.2012)

Trefné zachytenie socialistickej bezvýchodiskovosti (až tak že film skončil v trezore), čo je mi samo osebe veľmi sympatické, aj množstvo jednotlivých detailov a momentov s tradičnou Hanákovskou poetikou sa mi páčilo, akurát samotný príbeh akoby vyznieval trošku do prázdna, neujasnene tápal (narozdiel od napr. takých Ružových snov). Ak to bol cieľ, tak u mňa asi príliš nezabodoval, rovnako ako Janžurovej smiešna slovenčino-čeština. 3,5* (25.12.2018)

Depka, kam se podíváš. 1) Nedivím se normalizačním cenzorům, že film uložili do trezoru. Syrový naturalismus chmurných a bezvýchodných perspektiv nebyl to, co si budovatelé reálného socialismu přáli vidět. Celková kultura života, děsivě působící pracovní (nejenom) prostředí, všudepřítomný chlast. Ne, že by podobné filmy nešlo točit i dnes. Jenom v podmínkách liberální společnosti by neskončily v trezoru, ale kdesi v zapomnění artových kin a festivalů._____ 2) 51letý Varšavan Roman Klosowski byl výstižně nechutný. 39letá výborná Iva Janžurová předvedla, že umí i vážné a smutné role. 26letá Věra Bílá zatím toho moc nenazpívala, ale vzhledově nezklamala. 26letý budoucí režisér Juraj Nvota (Jaro, který vykrádá zásilky) byl pěkný a 36letý Srb Milan Jelič (Pišta) ve své ojedinělé herecké příležitosti (jinak byl také režisér) taky nevypadal ani nehrál zle._____ 3) Za zmínku stojí roztomilá českoslovenština Ivy Janžurové._____ 4) Kam se dali té ostatné mačky? Utopili? To by som já nemohla. Lopatou po hlave a zakopať. (24.05.2016)

Slovenské silně realistické, ba naturalistické drama se značnou dávkou syrové autentičnosti, které zobrazuje socialistickou společnost a dobu reálného socialismu takovou, jaká skutečně byla (proto také směřoval místo na plátna kin do trezoru)...tedy dobu pochmurnou a bezvýchodnou... Tohle je skutečná oslava vítězství dělnické třídy...lidí v době bezčasí údajné beztřídní společnosti...tak vypadal socialismus...jen v málokterém našem filmu proteklo tolik alkoholu... Silně pesimisticky laděné drama o životě průměrných malých lidí, které spojuje maloměstské nádraží, kde všichni pracují, jejichž malost není myšlena ve smyslu fyzického vzrůstu (vyjma hlavní postavy), ale ve smyslu společenského významu. Přiznávám se ale, že jsem nebyl schopen tento film pobrat, filmová řeč Dušana Hanáka mne příliš mnoho neoslovila... Přesto přesně vím, co chtěl divákovi sdělit. (04.06.2008)