I Love, You Love
Režie:
Dušan HanákScénář:
Dušan DušekHudba:
Miroslav KořínekHrají:
Roman Kłosowski, Iva Janžurová, Milan Jelič, Milada Ježková, Václav Babka, Eszter Czakániová, Ľudovít Reiter, Marie Motlová, Juraj Nvota, Eva Vidlařová (více)Obsahy(1)
Trpká odysea tří bytostí, ztracených mezi balíky železniční přepravy. Starý mládenec Pišta pracuje jako přepravce v železničním poštovním vagónu. Hlavně však s pomocí alkoholu přemáhá handicap malé postavy a nehezkého vzhledu. Rád by jakoukoli ženu, ale opravdu se mu líbí jenom uvadající Viera z překládky. Jenže té se líbí Pištův kolega, „světák“ Vinco. Pišta proto nemá nic a nikoho, jen starou senilní matku, která ho někdy nepoznává. Ovšem nezůstane to tak navždy... Slovenský režisér Dušan Hanák je filmovému publiku známý jako citlivý pozorovatel lidských dramat v oblastech, kam se jiní filmaři příliš nevydávají. Připomeňme například strhující dokument o opuštěných starých lidech Obrazy starého sveta (1972), či pohled do romské komunity na Slovensku Ružové sny (1976). Drama Ja milujem, ty miluješ vzniklo v roce 1980, avšak kvůli absurdnímu ideologickému zákazu se do kin dostalo až o devět let později, pět měsíců před pádem komunistického režimu. Jako nešťastně zamilovanou Vieru uvidí diváci českou herečku Ivu Janžurovou v jedné z jejích nejlepších hereckých kreací. Pištu ztvárnil polský herec a divadelní režisér Roman Klosowski, Vinca představuje jugoslávský scenárista a režisér Milan Jelić. Film byl oceněn mj. Stříbrným medvědem za režii a zvláštním uznáním poroty FIPRESCI na 39. MFF v Berlíně 1989. (Česká televize)
(více)Recenze (60)
Z pěti celovečerních Hanákových hraných filmů Ja milujem, ty miluješ poněkud vybočuje. Už je pryč nová vlna z 322, stejně tak je passé semidokumentární přístup z Růžových snů. A ryze ženská téma Tiché radosti a Súkromných životů měla teprve přijít. Pouze zájem o člověka zůstal. ()
Zlatý Medvěd - výběr ()
Výtečný osobitý vhled do normalizační bezvýchodnosti a pustiny, podpořený až "novovlnovou" empatií a autentičností postav. Skvělá volba typů řadí tenhle film k nejlepším počinům 80. let, scénář je syrový a hodně rozevřený, zaměřuje se spíš na kresbu situace než na nějaké ucelené vyprávění... Z mého pohledu funguje velmi podobně jako Slámovo Štěstí, nosný motiv buduje ze zdánlivě nesouvislých a roztěkaných linek, aby ho v závěru nechal naplno vyznít ve vší nedokonalosti a křehkosti. Pištovo hledání lásky v šedém světě nudy, prázdnoty a masek je z diváckého hlediska možná nepříliš atraktivní, nicméně pokud na Hanákovu hru přistoupíte a budete jeho svět vnímat jako vypovídající výseč normalizační reality, pak "Ja milujem, ty miluješ" skrývá mnohem víc než jen příběh jedince... Je to vpodstatě neradostná krystalizace celé československé společnosti. ()
Slovenské silně realistické, ba naturalistické drama se značnou dávkou syrové autentičnosti, které zobrazuje socialistickou společnost a dobu reálného socialismu takovou, jaká skutečně byla (proto také směřoval místo na plátna kin do trezoru)...tedy dobu pochmurnou a bezvýchodnou... Tohle je skutečná oslava vítězství dělnické třídy...lidí v době bezčasí údajné beztřídní společnosti...tak vypadal socialismus...jen v málokterém našem filmu proteklo tolik alkoholu... Silně pesimisticky laděné drama o životě průměrných malých lidí, které spojuje maloměstské nádraží, kde všichni pracují, jejichž malost není myšlena ve smyslu fyzického vzrůstu (vyjma hlavní postavy), ale ve smyslu společenského významu. Přiznávám se ale, že jsem nebyl schopen tento film pobrat, filmová řeč Dušana Hanáka mne příliš mnoho neoslovila... Přesto přesně vím, co chtěl divákovi sdělit. ()
No v prvom rade by som určite film neškatuľkoval do romantickej drámy, ale zas ide o uhol pohľadu, z ktorého sa na film pozeráte. V dramatickom ponímaní ide o veľmi jednoduchú a zároveň hlbokú analýzu človeka a jeho vzťah k svojmu životu. Nevlastné prelínanie so satirickým a trpkým nahliadnutím do pestrého života prostého a jednoduchého slovenského človeka a okrajovo možno aj celej spoločnosti, ale Hanák už túto tému pekne odsekol a nechal na divákovi utvoriť si vlastný názor. Musel však predpokladať aj rozdielne názory, ktoré po filme určite nezasiahli len mňa. Ale dej a príbeh bol na svoju podstatu dokonale stráviteľný a každú minútu zasycoval rovnomernými kúskami až do konca. 80%. ()
Drsný příběh který odhalil tolik šedi všedního dne, až se to soudruhům nelíbilo. ()
Výborný slovenský film, kiežby takých bolo viac. Mal som pri sledovaní dobrý pocit a nenašiel som takmer nič, čo by som filmu vytkol. D. Hanák dokázal svoj film predať s takou suverénnou ľahkosťou, o ktorej sa všetkým súčasným slovenským režisérom môže len snívať. Príbeh starého mládenca, ktorý trpí komplexom nízkeho vzrastu funguje k spokojnosti vo všetkých smeroch. Je nevtieravo vtipný, dobre zahraný a príjemne sa na to pozerá. Najväčším prekvapením je výborná Iva Janžurová , ktorú poznáme prevažne z "pojašených" rolí. Tu bola perfektná. Veselá i smutná, vážna i nasratá. V kratučkom zábere v sprche dokonca hore bez. Ďakujem režisérovi, že nedopustil, aby ju predabovali. Jej nedokonalá slovenčina s občasnou češtinou, či už vedomou alebo nie, jednoducho nemá chybu. Pobaví aj Vera Bílá, ešte z obdobia jej "štíhlosti", ktorá trúsi také nevinné, ale dobré hlášky. "Ja ti zoženiem muža. Dobré srdce má a štyri deti..." 80%. ()
hm, poprvé mě to docela bavilo, dnes už jsem víc zíval:-) ()
Veľmi sebavedomo pôsobiaci náhľad do života bežných (rozumej nie extra krásnych) ľudí v realite života. Zámerne nehovorím na Slovensku, pretože Ja milujem, ty miluješ je proste film pre všetkých a všade. Mal by osloviť všetky vrstvy obyvateľstva od snobských intelektuálov po rovnako jednoduchých ľudí, akí vystupujú vo filme. Tí sa tu môžu veľmi ľahko nájsť. Ale možno aj tí intelektuáli, ktorým rovnako Pištove problémy môžu veľa hovoriť. Taký pekný slovenský film s vkusným a vtipným humorom, sympatickými postavičkami (v akomkoľvek zmysle slova) a najmä bez zbytočného poetizovania a figúrkárčenia, tak typického pre mnohé ďalšie zľudovelé československé filmy druhej polovice 20. storočia. Najväčšia devíza oproti väčšine konkurencie je tak úprimnosť Hanákovho filmu. ()
Konečne som sa dočkal. Netuším, prečo som sa k tomuto výnimočnému filmu dostal až teraz. Filmy Dušana Hanáka sú mi bližšie, ako filmy porovnateľných slovenských filmových režisérov. Film ma uchvátil svojou autentickosťou a presnosťou vo výbere vhodných typov hercov. Ďalším kladom boli dobré dialógy, ktoré napriek ich úspornosti dotvárali mozaiku bezútešného života v istej dobe na istom mieste, kde žijú svoje nenaplnené životy mnohí ľudkovia, ktorým sa darí unikať z ubíjajúcej všednosti iba pri poháriku alebo v ticho vyslovovaných túžbach. Záver vyjadrujúci rezignáciu prispel k tomu, že súdruhovia nemohli pripustiť, aby takéto dielo ohlupovalo náš pracujúci ľud veselo budujúci vyspelú socialistickú spoločnosť. Našťastie doba už pomaly spela k tomu, aby odovzdali žezlo novým, sofistikovanejšie kradnúcim nasledovníkom. ()
som rad, ze v slovenskej chudobe povznikali napr aj taketo filmy. prijemne, lahke, nenapadny humor, vlazna zapletka, tisice dedinskych osudov.. prirodzene zahrate. moze byt. ()
Film hovorí ľuďoch, ktorí napriek fyzickým hendikepom a neradostnému osudu túžia po láske a porozumení a veria, že život sa dá žiť aj inak. ()
Atmosférou to připomíná slavné fotografie Straita zobrazující deprimující obrazy českého venkova 80.let. Ani to slunce nevysvitne...K vidění na www.dafilms.cz ()
Pár světlých momentů bych ve filmu našla, ale jinak docela nuda...Zaujal mě polský herec Roman Klosowski v roli Pišty. ()
(Lumiere - 6.1.2016) ()
Hanák znova nesklamal. Možno nebol najaktívnejší režisér zo všetkých, ale jeho filmy boli vždy stávkou na istotu - aspoň u mňa. Klosowski je vo svojej postave nezabudnuteľný, rovnako aj Iva Janžurová. Čo najviac filmu prospieva je ale scenár Dušana Dušeka. Kto má rád jeho príbehy, nájde sa aj v tomto. Dedinské prostredie - vtipné postavičky vybudované na tragických charakteroch, bez známky pátosu, alebo lyrizovania. To je veľké plus celého filmu. Na jednu stranu sa zabávate, ale nie je to samoúčelná zábava. A to mám rád. Film pritom nie je pekný. Všetko je to preplnené alkoholizmom, sexuálnou túžbou, ktorá je nenaplnená a za ktorou sa schováva láska, hrdinom príbehu nepoznaná. Rozhodne poteší malá úloha Juraja Nvotu a Ivana Palúcha ako človeka, ktorý svojou organizovanosťou a presným plánom vybočuje s celej rady looserov v tomto príbehu. Ja milujem, ty miluješ je tak satirou na dedinský spôsob života, ktorý sa zbavil humorizácie a pátosu a zostala v ňom úsmevná stopa skutočnosti a silného režisérovho rukopisu. Nie dokonalé ale v tých časoch hotový zázrak. ()
Ja milujem, ty miluješ volně navazuje na Hanákův předchozí film Ružové sny. Mladý pošťák z Ružových snů (Juraj Nvota, který se objeví i v Ja milujem, ty miluješ ve v podstatě totožné vedlejší roli) se dostává jako starý mládenec do krize středního věku (skvělý Roman Klosowski, známý spíš z chlapeckých rolí z polských filmů konce 50. let). A jeho hledání a tápání ho stojí mnoho úsilí a musí si mnoho vytrpět, aby dokázal vyhrát. Ošklivý, špinavý, pochmurný a neradostný film o osudech malých lidí, kteří chtějí jako každý jiný prožít plný život. Kvůli příliš pesimistickému vyznění byl film hned po dokončení uložen do trezoru a premiéru měl až roku 1988, přičemž hned v roce 1989 za něj získal Dušan Hanák v Berlíně Stříbrného medvěda za nejlepší režii. ()
Tak se mi už včera po filmu nechtělo hodnotit a nechala to na dnešek. To se mi tedy ještě nestalo, ale já si nemohu dnes vzpomenout jak to skončilo. A to jsem včera měla pocit, že je to film ze života co miluju. Ještě mě napadá jestli to nebylo tím množstvím vypitého alkoholu..... ()
Na slovenské pomery nevídane dramaturgicky vedené, suverénny prístup a náhľad svetom psychológie vidieka, ktorý nevedno exaktne pochopiť a stráca pôdu pod nohami. Hanák zocelil istú predpokladanú typológiu očakávaných stereotypov a prináležil k nim všetok opak toho, čo je pre poetiku malomeštiactva prívetivé, servilné a poľutovaniahodné. Taký Tajovského nekompromisný rukopis s lyrickou bezútešnosťou postavy Pištu, ktorá bola viacej predostrená a viacej sústredená a opisujúca perifériu spoločnosti. Pišta je dôsledkom spoločnosti a doby, v ktorej žije. Je hybnou silou toho sveta a tým pádom nemá páky na to, aby šiel šťastiu naproti. ()
Nějak nejsem schopná pochopit, proč byl tenhle film vlastně zakázaný. Ale rovnou říkám, že ten, kdo takové rozhodnutí vydal, musel být s největší pravděpodobností idiot a k tomu ještě naprosto omezený ignorant. Vždyť je to film o obyčejných lidech, kteří se protloukají životem jak se dá a snaží se vypořádat s tím, co jim život přináší. To bylo poprvé a já doufám, že snad i naposled, co jsem Věru Bílou viděla ve filmu. ()