Tichá radosť

Noviny a časopisy do nás už deset let chrlí ty stejné články o nové době ( Nová doba, přátelé, nová doba! ), o změně rolí mezi mužem a ženou. Jak je vidět, situace je jiná, dnešní literatura a film objevují už dávno objevené. A už 4 roky před pádem režimu Hanák řešil to stejné a myslím, že se s tím popral daleko lépe, než současná díla. Magda zjišťuje, že než najít chlapa co je k něčemu, je někdy lepší se naučit drobné domácí opravy a pořídit si dítě sama. Pro nás muže ne příliš lichotivý film, ale to neznamená, že není pravdivý. (29.01.2012)

Pevně rozhodnutá a druhým s ochotou se rozdávající Sonička, čeká na muže. Na druhého muže, neb ten první se prostě nepovedl. Obklopena všemožnými příklady ze života, hledá svou další cestu. Kýčovitý milenecký trojúhelník sestřičky a dr. svůdníka i detailní pohled na pracovní povinnosti zdravotních sester. Podivná hudba a velmi tuctová režie dělala film docela nezáživným, ovšem sympatizovat s křehkou Soničkou a jejím osudem, je velmi snadné. Magda Vášáryová opět vynikající. Daleko zajímavější, než samotný příběh, byl pro mě velký počet českých herců v slovenské audio verzi. (16.06.2015)

Tichá radosť je po Obrazoch starého sveta a Ružových snoch tretím, mnou hodnoteným, filmom Dušana Hanáka. A tretím so štyrmi hviezdičkami, čo je na slovenské pomery výnimočné. Relatívne pomaly plynúci film o vzájomne sa prelínajúcich osudoch je naplnený krehkou krásou, nenaplnenými túžbami, ale aj primitívnou hrubosťou a zákernosťami. Dušan Hanák, podobne ako napr. Ingmar Bergman, rozumie ženám lepšie ako mužom a ich radosti a strasti dokáže veľmi citlivo vyjadriť. Cením si, že vo filme nevystupujú čierno-biele, jednoznačné postavy, ale ľudia, akí nás obklopujú v reálnom živote. Aj preto štyri hviezdičky, lebo porovnateľne kvalitných slovenských filmov je žalostne málo. (13.10.2015)

Ono je to určitým způsobem dost zajímavé, ať už lehce umělečtěji vedeným příběhem, tak i některými scénami, dialogy a hereckými výkony. Má to i co říct a psychologie hlavní postavy je tu poměrně dostatečná, ale dvě věci na tom prostě zamrzí. Tou první je to, že snad skoro se vším se dalo víc pracovat a víc hlouběji rozebrat a tou druhou je samotné filmařské zpracování, jehož atmosféra sice funguje, ale nedokáže si udržet stejnou kvalitu po celou dobu a kvůli tomu je to místy krapet mdlé. Navíc ani ta hudba se do toho moc nehodila. Ale klady u mě stejně převažují, i když důvod pro čtvrtou hvězdičku zatím nemám a určitě to jeden z těch slabších Hanákových filmů. Silné 3* (13.01.2022)

Jojo, když uběhnou první roky manželství, vášeň vyvane a z lásky se stane jen honba za penězi a dobrou svíčkovou, nastává složité období. Naše hrdinka se vrací domů, ale není tam ráda, manžel je cizí člověk, který má svůj svět. Navíc byt sdílí s tchýní, a to je vždycky peklo. Nezbývá než v rámci záchrany zdravého rozumu sbalit kufry a prchnout na svobodárnu. Románek s ženatým doktorem je jen další zastávkou na cestě dolů. Snaha najít svou vlastní cestu je mnohdy velmi bolestná a není divu, že většina lidí raději celý život tráví v mrazu nepochopení a samotě ve dvou. Tak i naše zdravotní sestřička klopýtá a už už se zdá, že to nedá, ale naděje umírá poslední a všechno je lepší, než sklapnout krovky a vrátit se k manželovi a tchýni. Pomalý a místy i nezáživný film má pár silných míst, pro které stojí za to ho vidět. Vašáryová je ve své roli přesvědčivá a v podstatě nemám, co bych vytkl. Ta nálada ale byla až příliš tesklivá...65% (24.10.2012)