Les Nuits fauves
Notti selvagge
Noci šeliem
Savage Nights
Režie:
Cyril CollardKamera:
Manuel TeranHudba:
René-Marc BiniHrají:
Cyril Collard, Romane Bohringer, Maria Schneider, Marine Delterme, Claude Winter, Jean-Christophe Bouvet, Jean-Jacques Jauffret, Samir Guesmi (více)Obsahy(2)
Jeanovi je 30 let. Život mu nabízí spoustu možností a on je připraven je nepromarnit. Neumí říci ne, je připraven ochutnat všechno. Je filmař, hudebník - má rád dívky i chlapce. Neumí však milovat doopravdy. Jean se životem spálil, nepoučil se, že život je vážná věc. Má pozitivní HIV. Ztrácí všechno v tom zmateném světě, kde se jako Damoklův meč vznáší temná hrozba nevyléčitelné nemoci. Tvůrce a hlavní představitel filmu Cyril Collard se již celosvětového úspěchu filmu nedožil. Zemřel na AIDS. Film byl oceněn čtyřmi Césary. (Lucernafilm Video)
(více)Recenze (27)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $662,341║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Asi jsem si měla přečíst pořádně obsah a tím pádem bych nesáhla opět do špatného šuplíku. Navzdory některým ódám na tenhle film, já takové nadšení zase nesdílím, protože v dnešní době už jsou jich mraky a já nepatřím k těm, kteří by zrovna taková témata vyhledávali. Možná na svůj první celovečerák to nebylo až tak špatné, ale na mě působil dost rozpačitě a neučesaně, zkrátka já nad průměr nejdu ani náhodou. Možná ta reálnost a syrovost na někoho působí silně emotivně nebo i to, že si to sám Cyril zahrál, ale na mě tedy ne. Mě zamrazilo víc při pomyšlení nad naprostou nezodpovědností takového člověka, který jen tak mimochodem prohodí k Lauře, že je HIV pozitivní. A možná i kvalita snímku mě brzdí v lepším hodnocení. 2,5* ()
Jestliže Philadelphia Jonathana Demmeho si jakžtakž zasloužila konformní čtyři hvězdy, tohle skutečné drama bez váhání pět! ()
Trochu mi to připomíná film Život za život - Maxmilián Kolbe, také zajímavý námět a také totální filmařská impotence. Nuda, nuda, nuda a ještě jednou nuda. Měla jsem chuť si začít čistit nehty ve chvíli, kdy hlavní protagonista jen tak mezi řečí sdělil své partnerce, že je HIV pozitivní. Tohle, sakra, mělo vyvolat emoce! A ono nic. Je mi líto, ale takhle povedený film nevypadá. ()
Francúzi sú tak vášniví, tak zažratí do sexu a romantickej lásky, že si neviem predstaviť, v akej inej krajine by mohol vzniknúť film Noci šeliem. Na následky nehľadia, dôležitá je prítomnosť. Videl som ho v pomerne mladom veku, tak na mňa jeho značná kontroverznosť dosť zapôsobila. Či by to podobne fungovalo aj dnes, neviem, možno by nebolo od veci to znova s ním skúsiť. ()
Můj kultovní film, když mi bylo snad šestnáct... Cyrila jsem miloval, protože když se koukáte na tenhle film, tohohle okouzlujícího loserskýho rošťáka prostě MUSÍTE milovat, na muzice jsem ujížděl, a příběh a děj mě rozebral na součástky. Naprosto opravdovej film, od začátku do konce. Zážitek, jak má bejt. Tohle nezapomenete, a to i přesto, že tematika AIDS už zdá se dneska není zdaleka tak přitažlivá, jako na začátku devadesátých let (což ovšem neznamená, že by byla míň aktuální). Noci šelem mají pořád co říct, přitom to v žádným případě není nějaká moralita, spíš naopak - je to zatraceně rebelskej film. ()
Film som videla veľmi, veľmi, ale naozaj veľmi dávno ... viem, že som bola unesená a bohvie, čo by som na ten film povedala teraz ... ()
Noci šelem jsou ukázkou toho, že i tak závažné téma jako je problematika onemocnění AIDS se dá natočit se ctí, bez zbytečné slzopudnosti a falešného sentimentu. Srovnání se známější Philadelphií je nabíledni a sračkoidní americká selanka z něj vychází poražena nikoliv na body, ale stylem těžkého K.O. v prvním kole. Cyril Collard, jemuž byl film celovečerní premiérou i derniérou, se nemusí ohánět lacinými a sladkobolnými gesty. Stačí mu totiž jediné-sázka na pravdu. V tomto případě dokonce na svoji vlastní pravdu, na popis vlastního života - Collard si snímek sám nafilmoval podle vlastního autobiografického románu a zahrál si v něm i hlavní roli. Tam, kde museli tvůrci Philadelphie pracně a často také velmi trapně fabulovat, se "Noci" mohou opřít o autentičnost scén, např. zpod Grenellského mostu. Nelze zapomenout na skvělý hudební doprovod. Ve filmu zazní písničky od skupin jako New Model Army, Pogues, Noir Desir a mnoha dalších, několik skladeb je potom i z Collardova sólového alba.Cyril Collard zemřel v roce 1993, tři dny před udílením Césarů. Film získal celkem čtyři ocenění, dvě přímo pro Collarda-nejlepší film, nejlepší debut. ()
Docela dlouho na mě žádný film takhle nezapůsobil. Chvíli mi trvalo proniknout nevinným rozjezdem nekorespondujícím s přehnanými očekáváními, ale naštěstí jsem vytrval. Člověk samozřejmě chtě nechtě musí vnímat informace o autorově skutečném osudu a ty se pak nutně odráží na celkové působivosti filmu, ale Noci šelem by byli brilantním dramatem i bez téhle berličky. Film především o lásce, víc než o čemkoliv jiném, v závěsu se smrtí. Tyhle dvě ovšem rády chodí spolu. Láska, sex, smrt...děvky, čáry, bary. Provařená témata, jenž však málokdo umí uchopit takovým způsobem, jako to zvládl Cyril Collard. Rest in peace. ()
Jako 13leté lesbické štěně se potajnu četla, pod dekou, horlivě knihu od Cyrila Collard. Uběhlo pár let a já jsem sehnala film. Chyba má, chyba má největší. Cyril není herec a celé je to pofiderní. Už to nejsou pocity, které při čtení řádků prožívám, je to doslova nuda. Nebarvité. Ovšem věřím, že pro nového diváka, neznalého předlohy, to může být jeden z nejsilnějších zážitků. Užijte si to, já to už po druhé vidět nemusím. ()
Tak tohle opravdu nebyl můj šálek, nestačilo to ani na ristretto. Chápu, že byla doba, kdy se o téhle nemoci nic nevědělo. Chápu, že Collard byl krásný muž, s očima dítěte a senzačním úsměvem.Chápu, že když si to rozdával s polovinou chlapů ve městě pod mostem, že HIV se dostavilo. Nechápu, že nebyl prolezlej přenosnýma chorobama. Celková zodpovědnost k sobě i ostatním byla u muže takřka na nule, nechápu,že vcelku nepěkná Laura mluví o sexu a jede v sexu od třinácti a bere to za zcela normální věc. Tudíž se z ní stala mladistvá hysterka, která nemá problém chlapovi ihned stáhnout kalhoty. Jedině absolutní závěr filmu mě donutil dát druhou hvězdu. Nad hudbou jsem se též nijak zvlášť nerozplývala. ()
Některé příběhy píše sám život a toto je jeden z nich...Nepřikrášlený a syrový pohled na smrt nemocného Cyrila Collarda na život a svět ve kterém žijeme, natočený jakoby jen tak - a o to působivěji - podle vlastní autobiografie. Kniha a film, na které se nezapomíná! ()
Málokdo si v životě narovná záda tak ,jak je měl rovný ve svém umírání pan Collard. ()
Potřebovala bych film vidět znovu, protože teď jsem na konci knížky a tam je jeden zásadní rozdíl mezi druhou větou v obsahu zde výše: ...je začínající filmař, co žije nevázaným životem, NEŽ zjistí, že je HIV pozitivní! On jím totiž žije i POTOM, bez ohledu na to, koho nakazí. Chová se doslova odporně k Lauře, k celému svému okolí. Sice má výčitky a dost se v tom babrá, ale to je málo. Na knížce mi právě připadá cenné, že se Cyril neidealizuje, nedělá ze sebě oběť, vinu vidí jen a jen u sebe. Tak bych chtěla zjistit, jak je to ve filmu, už si to moc nepamatuju, jenom že se mi hodně "líbil" a teď nevím, jestli to třeba taky tenkrát nebylo pro to, že šel Cyril do sebe. Jestli se ve filmu jen trochu idealizuje (i když to dělá autor, režisér a herec v jednom), okamžitě srazím hodnocení. Pro ubližování druhým, ať z vrozené krutosti, zbabělosti nebo nezodpovědnosti a sobectví, a jeho omlouvání opravdu žádné pochopení nemám. A zajímavá forma nebo sympatičtí herci (což teda Boehringorová zrovna ale není) mi k dobrému hodnocení nestačí. No třeba se rozepisuju zbytečně a je jenom chyba v obsahu výše. Každopádně si film musím sehnat a pak uvidíme. Jinak chudákovi Cyrilovi jsem já i moje hodnocení už stejně jedno. ()
7/10 ()
"Jsem sestaven z malých kousků svého já, rozházených a znovu přilepených k sobě. Jedno jakým způsobem. Někdy se sám sebe ptám kdo mě nakazil, ale nikomu bych to nepřál. Vidím znovu spálené obličeje nahrazené obrazem viru." .... Je to už hodně dávno kdy jsem poprvé viděla Noci šelem a dodnes si pamatuji jak silně na mě tenkrát zapůsobily. Intimní zpověď charismatického Cyrila Collarda o jeho boji se smrtelnou nemocí. Promiskuita,sobeckost ,bezohlednost vůči druhým,touha žít,strach ze smrti. Jean si užívá naplno nezávazného sexu a odmítá připustit si svou lásku k mladičké Lauře. Strach je silnější soupeř. Na konci toho všeho přichází přiznání touhy po lásce. Výzva na souboj s tou zákeřnou mrchou. Cyril ho nakonec prohrál ale kousek sebe, svých pocitů zanechal i tady v tomto nezapomenutelném filmu. ()
Film předchází lepší pověst, než jakou si zaslouží... ()
Film je opravdu prosycen pachem ulice, věřím, že takto natočený film si zaslouží být oslavován. Je syrový, nepřikrášlený a hlavně realisticky natočený s nápaditou zápletkou. Měl jsem pocit, že jsem se ocitl uprostřed všeho dění a to je důvod, proč mám rád filmy, které dokáží vtáhnout do děje a nutí diváky přemýšlet o tom, co právě vidí na plátně. ()
Na tento snímek jsem po prvním shlédnutí myslívala dost často. Teď, s odstupem mnoha let, se mi poštěstilo ho znovu vidět. Už to nebyla taková síla jako tehdy, kdy homosexualita a AIDS představovaly pomalu se probourávající tabu. Přesto Noci šelem představují cennou a nepřenosnou zkušenost bez ohledu na časové údobí. Už jen proto, že Cyril je reálnou postavou líčící svůj život bez příkras. Přiznává svou slabost pro kluky i holky, riskuje, bilancuje, ubližuje v situaci maximálního štěstí. Sice miluje Lauru, ale setrvává u navyklého promiskuitního života. Moc mladičká Laura věří na lásku na celý život, lítá v tom až po uši, miluje a zároveň svého milovaného trýzní. Je až neuvěřitelné, že se nenakazí. Cyril, ač se jeví v pohodě, ze všeho nejvíce se bojí bolesti a smrti. Strhující herecký výkon všech. ()
Hodně silné drama natočené navíc dle vlastních zážitků. ()