poster

Liebe ist kälter als der Tod

  • USA

    Love Is Colder Than Death

Komedie / Krimi / Romantický

Západní Německo, 1969, 88 min

  • Galahad
    ***

    Fasssbinderův první film působí ještě hodně prkenně a minimalisticky, chvílemi koukáte jen na postavy s bílou zdí na pozadí, scény jsou útrpně dlouhé, trošku mi to připadalo ovlivněné Godardem a Melvillem. Jednání tří hlavních postav vysvětlil sám Fassbinder: "Tento film je proticitový, protože věřím, že city se dají zneužít a ve skutečnosti se také zneužívají. Bruno, Franz a Joanna hledají lásku, ale nejsou schopni artikulovat popř. komunikovat. Proto imitují role z gangsterských filmů, aniž by si to sami uvědomovali: jejich jednání a uvažování je takříkajíc z druhé ruky."(12.7.2009)

  • Dionysos
    ****

    Fassbinderův vstup do celovečerního filmového světa svou originalitou a smělým nekonvenčním přístupem předznamenává celý zbytek autorovy práce. Srovnání s Godarem je v lecčems na místě. I když Fassbinder přirozeně na něj navázal v místě, kde byl v druhé polovině 60. let, sám Godard debutoval s filmem, v němž naopak rychlý svěží střih a stopování vnitřního života postav skrze jejich typicky godarovsky víceznačně, na první pohled místy banální a zároveň tajemné dialogy patřily k hlavním zdrojů jeho úspěchu. Ve Fassbinderově prvotině ve zkamenělých tvářích hlavního tria postav nevyčte to, co se odehrává v jejich nitru, ani nejlepší psychoanalytik. Zbývá tak jen sledovat dlouhé záběry kamery, hru kontrastů černé a bílé a gangsterský příběh "o přátelství, lásce a zradě". A ono to bohatě stačí. Krátké doplňující info: http://www.youtube.com/watch?v=RLQwe1LcvsI(18.9.2013)

  • Renesco
    *****

    Celovečerní rozvinutí Fassbinderova krátkého filmu 'Das Kleine Chaos' (1966) sleduje kriminální dráhu trojice malých ryb - dvou mužů a jedné ženy -, zainteresovaných na periferii v pasáctví, loupežných přepadeních i příležitostných vraždách. Ze všech aspektů života zmrtvělých postav jako by se vytratila emocionalita. Zabíjejí, vyznávají si lásku, žárlí, ocitají se u výslechů či v přestřelkách, ovšem ve všech těchto pohnutích jsou jejich tváře i těla statičtější než téměř nehybná kamera. Dílo uvozuje příznačná sekvence násilného vydírání, v níž se trojice bizarních agentů snaží přimět narušovatele pořádku ke spolupráci – k ukončení činnosti na vlastní pěst a splynutí se systémem. Podrobení se navyklému způsobu práce s konvencemi pochopitelně nenastává ani v tomto filmu, ani v soudobé německé kinematografii.(8.6.2011)

  • Madsbender
    ****

    Svoj dlhometrážny debut Rainer Werner Fassbinder v úvode venuje trojici významných predstaviteľov nouvelle vague - Claudovi Chabrolovi, Ericovi Rohmerovi a Jean-Marie Straubovi. I keď toto venovanie nie je nijak zavádzajúcim, Liebe ist kälter als der Tod skôr pripomenie, ako tu už mnohí spomenuli, dobovú tvorbu Jeana-Luca Godarda, predovšetkým jeho geniálne entrée A Bout de souffle (na ktoré odkazuje scénou vraždy policajta). Fassbinderov film nie je tak ucelený, no rovnako disponuje na vek režiséra prekvapivou vyspelosťou a schopnosťou formulovať jasnú tézu. Oba filmy predostierajú radikálny pohľad na žáner gangsterky, vzťah muža a ženy, a globalizované/kozmopolitné európske metropoly (Američania v Paríži, Afroameričan v Mníchove). Definujúcim článkom sa stáva názov - Godardov film je hektická existencionálna štúdia, ochromujúci príliv novátorstva zahalený francúzskym šarmom, Fassbinderov naproti tomu chladné minimalistické spoločenské zhodnotenie, ktoré je výstižné tým, že sa hĺbku ani nepokúša predstierať. Je preto jeho antitézou - kde Godard vraví „žite nebezpečne až do konca“, Fassbinder hovorí o vyprázdnenej povrchnej existencii uznávajúcej len dve hodnoty - sex a smrť. Jeho hrdinovia sa hrajú na gangstrov a nosia nepreniknuteľné ľudské masky bez výrazu. Milujú sa, vraždia a zomierajú v dlhých bezstrihových scénach so statickou či pohyblivou kamerou, s hudbou i bez, len v odtieňoch šedej, rúcaní konvencií a hraní postmoderných hier. Nemajú emócie, morálku ani cieľ, a vo filme proti nim nejestvuje protiklad. Temná groteskná predzvesť generácie X, záverečná etapa „mužnej“ generácie W (do ktorej patril aj Fassbinder a mimo iného to potvrdzuje jeho neskoršia brada a fúzy, čo s filmom nesúvisí, ale vzťahuje sa k jeho tvorbe vo všeobecnosti). V nasledujúcej snímke Katzelmacher, ktorá tematizuje rasovú neznášanlivosť, medziľudské vzťahy a po prvý raz v režisérovej filmografii i otázku homosexuality, zachádza v prísnej metodike a odstupe ešte omnoho ďalej. Mimochodom, film voľne nadväzuje na krátkometrážny Das Kleine Chaos. 85%(4.6.2015)

  • Vampireman
    ****

    Fassbinderovo celovečerní cvičení může, ve svém množství nápadů, mnohde působit nedotáhle, však i bez filmové průpravy a s krátkým časovým obdobím vzniku filmu se režisérovi povedlo odstartovat svou tvorbu jasně a pevně. Zkrachovalé postavy, jejichž nevydařený život je většinou umocňován perfektní prací kamery (i k jejím dlouhým jízdám později došel ve svých filmech Béla Tarr), se stávají středem Fassbinderova zájmu.(5.4.2012)