Planeta Česko

Marián Polák si názvem, který pro dokument vybral, na sebe ušil bič. Hodně lidí to bude srovnávat s Planet Earth, což je nejspíš top přírodopisný dokument ever. Planeta Česko se samozřejmě svými kvalitami nepřibližuje a vzhledem k očividně nízkému rozpočtu ani nemůže a takové ambice zjevně nemá. Ale co má, tak je srdce a naprosto evidentní nadšení a zapálení autora pro věc. A to se cení. Jediné, co bych vytknul, je, že autor sám není vypravěčem, nebo že když už vybral Kryštofa Hádka, tak ten neměl mluvit v 1. osobě, působilo to trochu rušivě. Každopádně nic takového tu dodnes nevzniklo, přitom česká příroda má evidentně hodně co nabídnout. Z těchto důvodů za mě spokojenost a pěkné 4 hvězdičky. (TV ČT2 HD) (16.01.2019)

Nádherné záběry české přírody. Chyběly mi třeba rysové nebo vlci, ale zase to vyvážili lososy a černí čápi. Myslím, že bylo trochu na sílu namontovat do dokumentu režisérův příběh o starém dokumentu z dětství, ale jinak se mi to líbilo. I hlas Kryštofa Hádka do dokumentu sedl jak sokol do svého hnízda. (04.01.2019)

Nahlédneme-li do galerie tohoto dokumentu na ČSSD, řekneme si krucipüsk to musím vidět! Ostatně některé záběry bok po boku mohou konkurovat BBC, ale pak se to do toho bohužel cpe až příliš dojmologie, autor dokumentu zbytečně vstupuje na scénu a prostě ztrácí to šmrnc. Přesto některé záběry by mohly být ozdobou nejenom dámských ložnic, ba i pánských! (05.01.2019)

Myslím, že děvčata Polákova mohou být na tatínka pyšná. Dokument kratší než hodinu a půl za sebou ukrývá dlouhodobou a leckdy úmornou práci. Dalo by se vytknout mnohé, nejvíce asi chybějící logické uspořádání dokumentu. Ovšem myšlenka rozháraný dojem přebíjí. Přestože jsme naši přírodu tak hodně změnili (zničili) stále nám ukazuje svou až zázračnou sílu. Vždyť třeba já jsem chocholouše neviděl roky. Zato muflony v dole ano. Máme stále ještě kusy krásné přírody a rostliny a živočichy, jež navzdory našemu leckdy zvácenému úsilí můžeme u nás stále ještě, či znovu potkat. Pokoru autora k přírodě vystihují i "účinkující" v závěrečných titulkách. (03.01.2019)

Za mě rozhodně plný počet, jen víc takových!!! Čekal jsem dokument trochu ve stylu "podíváme se na Pálavu, do Lednicko-Valtického areálu, na Třeboňsko, možná na ty nejprofláklejší místa Šumavy či Krkonoš", a když zbyde místo tak možná na jedno, dvě místa jiná, třeba taková Pravčická brána, ta jistě každého posadí na zadek (čti "zná ji aspoň z fotky každý"). Ale dostalo se mi něco trochu jiného. Ano, došlo i na místa obecně známá, třeba na tu Šumavu (nic proti ní, mám ji moc rád a obrázky horských smrčin a Jeho veličenstva rozhledny na Poledníku jsem rozhodně nepohrdl), ale nemalou část filmu tvořily záběry míst, která bych zrovna nečekal, že si někdo vybere pro natočení "divoké" přírody. Takový chocholouš hnízdící pod nějakým stromkem či keřem na rušném parkovišti u obchodního centra nebo to, co lze nalézt na zdánlivě velmi nehostinném místě - těženém hnědouhelném dole, mě docela překvapilo, stejně jako je velmi nečekané hejno syslů uprostřed sídliště. Ale i třeba zpomalené záběry datlíka tříprstého, mlátícího do suchého smrku hned na začátku, byly krásné. Stejně jako jsou fascinující záběry vylidněné oblasti v okolí Milovic, tak trochu připomínající české Serengeti, kam se v posledních letech vrací velcí kopytníci. A na závěr pár záběrů (které musely autora stát nemalé úsilí) tetřevího toku, tak byla nádhera a asi by se daly považovat za zlatý hřeb celého filmu. A ten trochu osobní komentář? Kéž by každý otec přichystal svým dvěma dcerám takový dárek, který je naučí poznávat svoji rodnou vlast z trochu nezvyklého pohledu! (30.12.2020)