Komentáře uživatelů k filmu (218)

  • Hunt
    ****

    Ano, nemá to atributy filmu, je to spíše vzpomínkopovídkový příběh - ale velmi dobře natočený. Oceňuji výběr herců (hlavně těch neherců) a práci s načasováním a gradací jednotlivých scének. Pro mne velmi příjemný zážitek a jsem velmi rád, že tento snímek vznikl. Předpokládám, že časem se stane velmi oblíbeným a vyhledávaným filmem v televizi.(30.8.2017)

  • Cival
    **

    Průšvih. Totální vyprázdnění svěrákovské poetiky ve filmu bez příběhu, který je rozháraným a bezobsažným sledem nostalgických vzpomínek. Scénáře uměl skvěle psát zjevně jen starší Svěrák. A u komických výstupů Vetchého mě fackoval stud.(16.8.2017)

  • Douglas
    ***

    Tvorba Zdeňka Svěráka dlouhodobě úzce navazuje na tradici idylizujícího epizodického vyprávění, jež se soustavně rozvíjí v české kinematografii už sto let. A třebaže k filmu PO STRNIŠTI BOS psal na motivy otcovy knihy scénář Jan Svěrák, váže se k této tradici snad ještě více než jejich předchozí filmy. ___ Rodina přijede na venkov během války a najednou důležitější než okupace jsou nevyslovené rodinné tlaky, které vyvstávají mezi denními (bouře), několikadenními (ztracený holub, zapálený bunkr skupinky chlapců) a několikatýdenními až několikaměsíčními dějovými liniemi (malý Eda mezi chlapci, malý Eda mezi děvčaty, malý Eda vs. velký Škaloud). ___ Oproti jejich předchozím snímkům mě ovšem překvapila arytmie filmu jako celku. Na úrovni scén a motivů Jan Svěrák tradičně kouzlí s vytvářením drobných kontinuit či produktivních kontrastů a s promyšleným stylistickým konceptem. Rytmus se ale znatelně zadrhává na vyšší úrovni rozsáhlejších bloků a zastřešujícího systému filmu, jenž pak působí dojmem přehlcení (dílčími postavami, motivy) nebo vyprázdněnosti (potenciální konflikty zůstanou nenaplněny, a nenacházím z prvního zhlédnutí vzorec, který by takové kroky vysvětlil), často paradoxně oboje současně. Zatímco OBECNÁ ŠKOLA, KOLJA či TMAVOMODRÝ SVĚT na konci zaklapnou do takříkajíc hollywoodsky uzavřené mozaiky epizod, jež je scelená motivem sice spíše abstraktním než příčinným... leč velmi silným, PO STRNIŠTI BOS tento scelující motiv a dojem jednoty neutváří - a tak jeho epizodičnost vystupuje do popředí. ___ Podrobněji se těmto i dalším aspektům filmu PO STRNIŠTI BOS věnuji zase po nějakém čase u "sebe" na Poznámkách.(26.8.2017)

  • Tosim
    ***

    "A jak se vám spolupracuje s režisérem Svěrákem?" "No tak...ano, ale svůj příští film bych už raději dělal s někým jiným." Všude tam, kde jde o technickou stránku věci, Jan Svěrák věci zvládá levou zadní. Děj mi však nejvíce ze všeho připomínal variace. Samozřejmě na Obecnou školu (90% obsahu), cimrmanovský humor (vtip s dvěma bránami hřbitova), Tři bratry (stylizované pohádkové Edovy představy). Variace, které působí jako klasická práce dua Svěrákových, ale jsou už vyvanulé, neodtažené a mnohokrát viděné. Pro všechny zasvěcené, diváky nevyjímaje, by bylo dobré, kdyby dalším v řadě pro Jana byl Bellow a pro Zdeňka klidně ta současnost. I když ho podle jeho slov nebaví, kdysi mu šla (Na samotě u lesa, Vesničko má středisková). Odměnou pro diváky by bylo minimálně překvapení.(18.9.2017)

  • Matty
    ***

    Návrat zpět. Nejen před Obecnou školu, ale ještě dál, k archetypálním pohádkovým příběhům o překonávání strachu z vlka, který ohrožuje babičku. Po strništi bos nahlíží život za protektorátu jako nezodpovědné dobrodružství kluka, který si na jednu stranu neuvědomuje, jaké nebezpečí mu hrozí, na druhou stranu je díky své neposkvrněnosti k lecčemu a leckomu vnímavější než druzí. Nevážný tón, který se ovšem vzhledem k dějinnému kontextu může snadno zvrtnout, udávají dvě úvodní scény. V první dva kluci vystaví své životy ohrožení močením na německé vojáky projíždějící pod nimi ve vlaku. V té druhé Eda vyprovokuje střelbu Němců do okna bytu, když mává českou vlajku. Na téhle hraně mezi komickým a tragickým s větším či menším úspěchem balancuje celý film, který není až tak líbivý a neškodný, jak se navenek může jevit. ___ Svěrák dokázal najít funkční způsob, jak zachovat epizodický ráz předlohy a přitom neustále podněcovat naši zvědavost, co přijde dál. Po celý film společně s hlavním hrdinou skrze sérii tragikomických nebo napínavých příhod, v nichž významná role náleží zvířatům (přes celkovou uhlazenost a líbivost jde o dost „živočišný" film s detaily „pokaděného“ dvorku, močícího koně nebo stahování králíka z kůže), objevujeme nový (venkovský) svět. Film nás nevtahuje ani tak příběhem, který by někam směřoval (tenhle rámec poskytují zejména paralelně běžící velké dějiny druhé světové války), ale možností poznávat společně s Edou stále něco nového. Současně s tím dochází k postupnému začlenění Edy do klukovské party, ve které je zprvu za „blbého Pražáka“, ale postupně se naučí chodit naboso, pást husy i opětovat rány. Od začátku pak naši i Edovu zvědavost podněcuje Kaiserova postava zlověstného „Vlka", který se sice stejně jako ostatní hrdinové filmu (lišící se hlavně tím, jaké emoce vzbuzují u protagonisty, v návaznosti na což jsou snímání – děda z podhledu, „Vlk“ v detailech, matka v záběrech s hřejivým zlatavým nádechem) nijak nevyvíjí, ale postupně o něm zjišťujeme nové informace (ne cíleně, aby šlo o detektivku, ale mimoděk) a upravujeme si zavádějící počáteční názor. Závěrečné odhalení ohledně „Vlka" se potom napojuje na ústřední motiv relativity odvážných skutků (jiné je hrdinství Edy, šťastného, že se neposral během nočního přecházení přes hřbitov, jiné hrdinství jeho matky, která se párkrát vzepře názoru mužů). ___ Film zkrátka díky kombinaci epizodického vyprávění se zastřešujícími tématy a navracejícími se motivy vcelku dobře drží pohromadě. Také jeho styl je konzistentní v tom, jak se drží hlediska Edy (díky čemuž si Svěrák může dovolit občasné úlety jako je hororově pohádkový flashback nebo groteskní sen). Vyprávění má alespoň zpočátku, kdy teprve pronikáme do nového světa a je toho před námi ještě hodně k objevování, slušný spád. Ke konci se ovšem projevuje jistá tvůrčí bezradnost v tom, jak propojit malá dramata s velkými dějinami (o jejichž vývoji jsme průběžně jakoby mimochodem zpravováni z útržků dialogů nebo rozhlasového vysílání) a vyprávění smyslupně završit. Objevují se nové motivy a nové postavy, ne vždy příliš ústrojně napojené na hlavní příběh, z nichž některé nasvědčují tomu, že film byl původně výrazně delší („Vlkova" manželka). Vzniká dojem, že by vyprávění podobným navěšováním nových epizod mohlo pokračovat další hodinu a finále je tak paradoxně zároveň roztahané (čekání na konec mi přišlo nekonečné) i uspěchané a nepřináší výraznější katarzi. Ve zkratce: jde o film nedotažený, ale ne nezvládnutý. 65%(17.8.2017)

  • Enšpígl
    ***

    Hned po skončení filmu jsem měl o hodnocení jasno, ale přemýšlel jsem o důvodech. V podstatě na klíčových postech režie- kamera- herci jsou moji oblíbenci a odvádí velmi kvalitní práci i typický dialogy ala Zdeněk Svěrák opět ukazují, že tento pán si rozumí s českým jazykem možná nejlíp z nás všech. Potom jsem se vrátil k hereckým výkonům a vzal jsem si Ondru s Terezkou, které oba považuji za výborný herce a zjistil jsem, že i když nehráli vůbec zle, našel jsem v hlavě filmy, kde oba měli mnohem víc herecky vybroušených scén a v tom mně to bouchlo. Kámen úrazu je příběh, tohle je prostě stojatá voda do který se občas hodí klacíček, který udělá sem tam nějakou dějovou vlnku hlavně tedy díky hereckému mistrovství Oldy Kaisera. Tohle nebyl filmový příběh, možná každý druhý občan v naší zemi má nějakou podobnou historku, vzpomínku na své dětství, které se ale nějak zásadně nevymykají aby dokázaly udělat divácký biják. Mé hodnocení mně vysloveně mrzí, ale nemůžu jinak.(16.8.2017)

  • T2
    ***

    Rozpočet $-miliónovTržby USA Tržby Celosvetovo $880,000▐ Taká neškodná oddychovka. Film samozrejme poteší, lebo má klasické predajné Svěrákovské hodnoty a to je dobre. Aj keď s týmto počinom už dieru do sveta neurobí. Nájdu sa tu nejaké plusy. Môžeme povedať že za posledných 10 rokov od Vrátnych láhvy natočil niečo pozerateľné (povedzme si pravdu tie jeho dva fantasy úlety moc nevyšli). Príbeh sústredení okolo trampot junákov na dedine je dobrý, pobaví, nechá zaspomínať na detstvo. Mladý predstavitelia sú herecky fajn. Dej zasadení do obdobia 2. svetovej vojny využíva toto obdobie len okrajovo, čo je troška škoda. Rovnako tak sa mohol viac vyhrať s načrtnutými rodinnými problémami, lepšie ich zdramatizovať. K tomu obsadiť postaršieho Ondreja Vetchého do úlohy manžela k mladej Tereze Voříškovej sa to tam tak trošku bije. /videl v kine: 60%/(1.9.2017)

  • MrHlad
    **

    Hrozně jsem chtěl, aby se mi to líbilo. Byl jsem připravený užít si i ono očekávané hřejivé drama a svěrákovskou laskavost, ale dostal jsem bohužel film, kde tohle úplně není. Ono tam vlastně není skoro nic. Hezky to vypadá a co se týče výpravy a kostýmů, tak se Po strništi bos nedá vytknout vůbec nic, ve všech ostatních ohledech je to však mizérie. A bordel. Film plyne odnikud nikam a ačkoliv je rámovaný nějakou dobou a nakousne se v něm i pár zajímavých konfliktů, osmdesát procent stopáže je nakonec úplně k ničemu. Snaha narvat tam co nejvíc „vzpomínek“ má za následek to, že na nic není čas a kvůli tomu nefunguje humor, nefunguje drama a nefunguje ani dojímání. Většinu času jsem měl pocit, jako kdyby mi někdo pustil dvě minuty ze scény, která má mít minut patnáct a moc netuším, proč bych se měl koukat na to, že kluci řeší spolužačku, že Eda může dostat přes držku, že je táta rozhádaný s bráchou a že se ztratil holub. Nikdy není čas na to věnovat se čemukoliv pořádně a výsledek je tak hezky vypadající film, kde se děje strašně moc věcí, ale u většiny se budete nejspíš sami sebe ptát, proč vás žádná z nich vlastně vůbec nezajímá. Velká škoda.(21.8.2017)

  • Psema
    *

    Marné hledání konfliktů, ve kterém těch pár dramatických momentů nakonec působí až nepatřičně. Svěrákovské sebeukájení v poetických momentech a detailech poprvé za hranicí otravnosti. A jako bonus Tereza Voříšková, která nemá co hrát, ale to je jedno, protože byla obsazená kvůli přesně dvěma scénám a ani jedna není o herectví.(18.8.2017)

  • gudaulin
    **

    Filmovat sice Jan Svěrák nezapomněl, jenže k plnohodnotnému filmovému zážitku nestačí vytvářet malebné obrazy a pracovat s retroatmosférou. Potřebujete taky funkční scénář. Netuším, proč Jan nevyužil schopností svého otce, který je jedním z nejlepších scénáristů posledních dekád. Po strništi bos nefunguje a když používám tenhle termín, myslím opravdu NEFUNGUJE po dramaturgické stránce. I když Honza Svěrák zaplňuje svůj snímek tím či oním, ve výsledku je ten film neuvěřitelně prázdný. Nepotřebujete jenom vzpomínky, musíte je něčím vhodně poslepovat dohromady. Tomuhle kousku pomáhá do značné míry sentiment, ale pomáhat mu nebudu, na to je tu dost jiných. Celkový dojem: 45 %. Neodpustím si ještě výhradu k obsazení Oldy Kaisera. Přece jen, i když věkový rozdíl mezi Vetchým a Kaiserem teoreticky velký není, léta, kdy Kaiser chlastal první ligu, se na něm bohužel podepsala, takže by s úspěchem mohl hrát tatínka Vetchého. Mimochodem, on i Ondřej Vetchý je na Terezu Voříškovou a malého synka taky trošku přestárlý... Scéna u rybníka, kde si Voříšková s Kaiserem vymění dlouhý emocemi nabitý pohled a je evidentní, že režisér chce u diváka vyvolat dojem ať už platonického nebo naplněného dávného vztahu, mi vyvolává asociace spíš s pedofilií než čímkoli jiným.(17.9.2017)

  • xxmartinxx
    **

    Není co řešit. V tom filmu nic není. Skeče na téma nostalgie naházané na sebe, nefunkčně propojené linií, o kterou se nepodaří vyvolat zájem. Načančaně krásná zbytečnost, u níž je fascinující hlavně Svěrákova absolutní tvůrčí rezignace.(16.8.2017)

  • Rimsy
    ***

    Jan Svěrák zahazardoval a příběh svého otce natočil podle vlastního scénáře. Nesourodost témat a absence dramatičnosti pak vede k tomu, že jsme dostali horší kopii Obecné školy, která očividně plýtvá talentem před i za kamerou, ale aspoň potěší technickou suverenitou a příjemnou atmosféru. Chtěli jsme však mnohem víc.(24.8.2017)

  • troufalka
    *****

    Pokud se někdo rozhodne natočit pokračování filmu, který se během let stal kultovním, zavání to většinou průšvihem. Ale nemusí být, pokud se povede scénář, dvojka něčím překvapí a bude aspoň tak dobrá, jako jednička.. V poslední době se můžeme v naší kinematografii setkat ještě s jiným fenoménem - točí se nikoliv pokračování, ale to, co slavnému filmu předcházelo!! S jiným obsazením, stejné postavy ... Počin řekněme hodně odvážný. Těžkou pozici má nejen režisér, ale hodně velký tlak je na hercích, srovnávat budou samozřejmě diváci ... Mám tu výhodu, že jsem přišla na předpremiéru v Uherské Hradišti bez jakýchkoliv očekávání. Prostě jsem se pouze pohodlně usadila a dívala se na pltáno. A že bylo na co se dívat!! Vizuál je opravdu nádherný, příjemně pohladí i hudba. Od první chvíle je patrné, že jde o hodně osobní vzpomínky, jakési bilancování Zdeňka Svěráka, který vzpomíná na svá klukovské léta. Jakékoliv spekulace ohledně děje jsou tím pádem zbytečné. Možná to tak všechno nebylo, ale znáte vzpomínky - někdy si to v hlavě sami upravíme, na něco zapomeneme, něco zveličíme. V závěrečných titulcích mě překvapilo, že je pod scénářem napsaný Jan Svěrák, tatínek figuruje pouze jako autor dialogů. V hereckém obsazní příjemně potěší Tereza Voříšková v roli maminky, krásně si zarošťačí celá klukovská parta, dojme i děda morous v podání Jana Třísky i jeho podařeně nepodařený synek Oldřich Kaiser. Prostě se máte na co těšit! Pokud se vám po projekci zachce lehnout si někam na mez, žvýkat stéblo trávy a pozorovat oblohu, tak vás malý Eda spolehlivě dostal. A to je moc dobře!!(6.8.2017)

  • Davies182
    ****

    Na pohodu. Stačí trocha umu, a okupace najednou není braná jen jako něco hrozného... Jaká je válka očima malého Pražáka, "uklizeného" na neprobádaný venkov? Malý Eda se ve své mysli rázem vyrovnává se dvěma úplně novými světy, a Svěrák se tuto skutečnost rozhodl podat jako komedii, nikoli drama. Fungovalo to na mě znamenitě, tahle druhá světová v melancholických klipech!(17.8.2017)

  • Vitex
    **

    Fungují jen dvě scény - se stromečkem a když má Tříska kladívko (protože konečně na chvíli přestane znít hudba!), plus scény se Zd. Svěrákem, který jako jediný z herců vnáší do filmu jakýsi život až šmrnc. Překvapivě slabý film po všech stránkách (kromě kamery, kostýmů a scénografie).(12.9.2017)

  • D.Moore
    ***

    Těžko se mi hodnotí... Knihu i audioknihu mám moc rád, dýchá z ní krásná atmosféra vzpomínek na dětství, je hřejivá a pohled malého kluka na velké věci v ní je až magický. Zdeněk Svěrák - spisovatel to dovedl napsat, Zdeněk Svěrák - herec to dovede i jaksepatří vyprávět... Ale zatímco Jan Svěrák - režisér to dovedl natočit, Jan Svěrák - scenárista to bohužel tak dobře jako otec odvyprávět nedovedl. Težko říct, jestli to vůbec šlo... Ale některé scény zkrátka měly být delší nebo tam neměly být vůbec, některé situace zase rozhodně měly být divákovi ukázány, aby se je spolu s Edou nedozvídal jen z druhé ruky (minimálně "babičku, která šla naproti" nebo "Péťu, který uletěl" jsme vidět měli) a bylo by to příjemnější, ucelenější. A smysl jedné změny oproti knize, kde se maminka s Edou u rybníka potkají s někým úplně jiným, jsem snad ani nepochopil. Abych ale jen nerýpal, musím pochválit herce (Ondřej Vetchý je obzvlášť přesný, Tereza Voříšková až na pár výjimek působí velmi přirozeně, Oldřich Kaiser je jistota a Jan Tříska zrovna tak) a hudbu Michala Novinskiho, uvěřitelnou dobovou atmosféru, hezky zachycený venkov a děj oživující scény Edových představ. Tři a půl.(18.8.2017)

  • Bigrambo
    *****

    Kamil Fila ve své recenzi řekl, že takové filmy se už dneska netočí. A já říkám, že je to kurva velká škoda!!!(22.8.2017)

  • Pepinec
    ***

    Po strništi bos natloukl si nos. Ani omylem nechci snižovat kredit žádného ze Svěráků, ale tohle jejich poslední dílo mi připomínalo Kamču ze střední. Kamča byla milá, milá a milá. To se hodilo třeba když jsem potřeboval zachránit v matice, ale emoce ve mně nikdy neprobudila. Což je škoda, protože byla vážně moc milá a já s ní čas trávil rád. Strniště bylo taky príma a nemám vlastně nic proti, akorát že na poli je větší dobrodrůžo při žních.(9.9.2017)

  • *CARNIFEX*
    **

    Veľmi som si prial aby to vypálilo inak, no bohužiaľ, tento snímok ani omylom nedosahuje kvalitu predošlých počinov Svěráka. Keby mi to nebolo trápne, postavím sa a odídem z kina skôr. Miestami veľmi silené, až mi to bolo nepríjemné. Ale zas, jeden účel to splnilo. Zabil som čas do vypuknutia Slovensko Slovinskej "vojny" v City Aréne v Trnave! A poďme všetci: "Slovenskoooooo ..."(1.9.2017)

  • Disk
    **

    Silné zklamání. Bohužel jsem nucen s lítostí konstatovat, že Jan Svěrák upadl do uměleckého kómatu a svým nejnovějším snímkem nepřináší nic nového. Líbivé obrázky, ale jinak kolem toho všeho dost prázdno. Atmosféra protektorátu prakticky nulová, děj totálně rozpadlý a herecké výkony s výjimkou fantastického Oldřicha Kaisera takové nijaké. Problém je taky v humoru - je dost nucený a používaný na sílu, aby tam byly jakože vtipné situace. Přitom jiný Svěrákův film z druhé světové války Tmavomodrý svět (2001) patří k tomu nejlepšímu, co od roku 1990 v naší kinematografii vzniklo. O to je to zklamání bohužel větší. (Viděno v podobě předpremiéry na LFŠ v Uherském Hradišti.)(6.8.2017)

  • Vančura
    ***

    Filmy Jana Svěráka mám velmi rád, ale tento mě bohužel neoslovil. Spíš než jako film (skutečně jsem tam postrádal nějaký výraznější příběh) to na mě působilo jako velice pracně budované evokování (skrz dětský pohled) dávno zašlé éry dětství Svěráka seniora, který se zde na stará kolena se sentimentem - jak jinak - ohlíží za časy, kdy byl sám ve věku hereckého představitele hlavní dětské role (film se v sentimentu doslova topí). Ten film jako by celý doslova vystavoval na odiv, jaké měl ten Svěrák hezké a idylické dětství, probíhající válce navzdory. Dokonce jsem se nemohl ubránit dojmu, že se ten film veze na současné vlně nostalgie po dětství bez internetu a moderních technologií - skoro jako bych tam mezi řádky viděl dnešní oblíbené moralizování, jak bylo dřív dětství tak nějak čistší, když se děcka celý den proháněla venku, bez tabletů, Facebooků a všech těch dnešních nesmyslů. Jenže zrovna u mě tohle prostě nezafungovalo - za sebe nemám problém přiznat, že mě ten film po většinu projekce nudil, a že jsem se nemohl ubránit dojmu, že Svěrák podlehl iluzi začínajících literátů, přesvědčených o své výlučnosti. Nic proti, ale takové dětství měl tenkrát každý kluk na vesnici, nic výjimečného na něm nevidím, a z filmů zasazených do časů WW2 už jsem unavený, protože jsem jich viděl příliš. Moc mi nesedlo ani obsazení - Vetchý mi pro svou roli přišel příliš starý, Oříšková zase příliš mladá (věkový rozdíl 27 let mezi oběma herci mi přece jen pro představitele filmových manželů přišel příliš velký). A celkově jsem ten film shledal až pohříchu nevtipný, a asi i zbytečný, protože srovnání s Obecnou školou se nevyhne, i kdyby tvůrci stokrát tvrdili, že je to zcela jiný film - a vedle ní jednoduše neobstojí. Nic jsem od toho nečekal - takže v mém případě asi nejde mluvit o zklamání - ale nic jsem od toho ani nedostal, kromě pár hezkých obrázků a několika celkem povedených momentů. Nástup závěrečných titulků zde byl skoro vysvobozením - bohužel.(16.8.2017)

<< předchozí 1 2 3 4 6 9 11
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace