Po strništi bos

Natočím prequel k Obecné škole, řekl si jednou Jan Svěrák a zavolal svému otci Zděnku Svěrákovi: Tati pamatuješ na tu tvojí knížku Po Strništi bos ve které je Eda z Obecné Školy? Tak to natočím jako film a lidi na to budou chodit protože to je prequel k Pelíškům. To je skvělý nápad řekne Zdeněk, a určitě chceš abych ti zase napsal scénář viď? Jan se zarazí a řekne: Víš tati pamatuješ jak jsem sám psal scénář ke Kukymu se vrací? Tak jak si psal scénář k Třem bratrům tak mně to mrzelo a teď bych to zase rád napsal sám.Zdeněk řekne: A neměl bych to napsal já když víc rozumím té knize? Jan na to odpoví: Tati důvěřuj mi, proč mi asi říkáš český Christopher Nolan? Zdeněk se zarazí: Kdo je Christopher Nolan? Jan řekne: Radši nic ale hele tati nechceš hrát dědečka? Zdeněk řekne: A je ten děda humorná postavička? Jan sebou trkne: No v jedný scéně seřve malýho kluka, ale jinak je to zatrvelej dědek, gambler a celkem mu slzí očí. Zdeněk se pohladí po vousech: A nemáš tam nějakou humornou postavičku? Jan odpoví: No je tam profesor který dělá legrační zvuku ptáků při hlá..... Zdeněk řve: TAK TO BERU! ČAU SYNKU PAK NAPIŠ! Na Po strništi bos je bohužel vidět, že je nepsal Zdeněk Svěrák.Jan Svěrák je sice jeden z nejlepších českých režisérů ale scénáře mu moc nejdou. Věřím že, jeho otec by z toho vytěžil moc. Upřímně jsem rád, že jsem v kinech minul Zahradnictví 1 a pravděpodobně minu i Zahradnictví 2 a 3. Jestli za schopnějšího režiséra považuju Jana Hřebejka nebo Jana Svěráka Svěrák vyhrává na plné čáře. Jestli bych však u Zahradnictví měl ještě podivnější pocity než u Po Strništi bos bylo by to skutečně zvláštní. Tady bych však křivdil- Po strništi bos vůbec nesází na to, že to je prequel slavného českého filmu který kdysi získal nominaci na Oscara. Kromě Součků žádnou spojitost s tímto kultovním (avšak netvrdím dokonalým) filmem nečekejte. Jestli něco funguje tak obsazení. Například Tereza Voříšková která ztvárnila roli Libuše Šafrankové z Obecné školy je v roli úplně skvělá (Na druhou stranu Ondřej Vetchý který nahradil roli Zdeňka Svěráka... se moc nechytá), Oldřich Kaiser je jako vždy sympaťák, Jan Tříška je v roli dědy takový jaký by měl být ale dětští herci jsou prostě neuvěřitelní a Alois Grec v roli Edy je velký talent. Co trošku slábne je příběh... který vlastně není. Jde v podstatě o příhody svázané do jednoho díla. Součkovi se stěhují do Prahy, Eda získává nové kamarády, holub se ztratí, Eda jde pro okurky, Eda se kamarádí s agresivním strýcem, Eda slaví vánoce, někdo umře, spadne bomba, někdo umře, končí válka, přichází komunistické svině...... A to jsem to neřekl všechno. Problém, je že spoustu věcí se stane protože se stane (viz holub), film jen tak tak drží pohromadě a Jan Svěrák už opravdu ztrácí tempo. Neříkám, že mi jeho posledni filmy přišli nějak dobré a neříkám, že Po strništi bos je velmi spatny film. Jenom jsem si prostě občas fakt říkal, že už je toho na mně moc. PS: Stejně jako u Dunkerku jsem byl překvapen přítomnosti mladých dívek. A to v tom nehraje žádný frontman chlapecké skupiny typu One Direction. PS 2: Tenhle film by měl vidět každý z dnešní mládeže. Takhle se má trávit čas děti internetu! (17.08.2017) (méně) (více)

Jak jsem se těšil, tak jsem zklamán. Poetika a humor Obecné školy se tentokráte nekonaly a pokud tak jen v prťavoučkých náznacích. Přemýšlím čím to je, že se mi poslední dobou humor Zdeňka Svěráka tak nějak vzdaluje. Buďto jsem já už někde jinde na jiné vlnové frekvenci, nebo on už tak nějak vyhořel a teď už jen poblikává jak doutnavka, jen jako chabý odraz zářícího slunce... zkrátka a dobře ať už jde o divadlo, tak o jeho filmové počiny, nějak to už není ono. Už to není jako tenkrát. Filmu samotnému co se týče řemeslnému zpracování nelze nic moc vytknout. Je doslova napěchován známými herci, ty dětští hrají celkem solidně, je plný krásných záběrů a příjemné hudby. Nahlíží vzpomínkovým kukátkem dnes již starého muže Zdeňka Svěráka do jeho dětství, kdy i přes válku se mu do duše hezky vepsala nejedna vzpomínka, nejeden zážitek. A protože to zlé člověk zapomíná, zůstává z toho takové to lehce dojaté vzpomínání na tenkrát. Problém je v tom, že to jak to vidí Svěrák nemusí stejně vnímat divák. Je to jako když někoho přivedete na pro vás důležité místo a vypravujete mu tam o tom proč je to místo důležité. Dotyčný se vás může snažit chápat, může být třeba i místem okouzlen, ale nikdy to na něj nezapůsobí jako místo působí na vás. Tu snahu vyprávět vzpomínky mladším chápu, každý to nutkání zná a čím je člověk starší, tím je ta potřeba alespoň u někoho a obzvláště literárně činného je stále palčivější. A tak tu máme možnost vidět kousky Svěrákova dětství, zručně natočené jeho synem Janem. Jako by nám ukazoval rodinné album a my se dozvídali kdo je na té a té staré fotce. Kdo jsou ty dávné tváře, že ten a ten je strýc, to je babička, tohohle rodina zavrhla, ten a ten zemřel tak a tak... Posloucháme se zájmem s úctou, usmíváme se když víme, že ten malý nezbeda na fotkách je malý Zdeněk, ale je to Svěrákovo album. Nějak hlouběji mně to vyprávění zkrátka nezasáhlo a ani jsem se u filmu moc nenasmál snad kromě Štědrého dne .-) . Perfektní byl Kaiser s Třískou jejich sedláci byli prostě jedineční! Skvělé role pro skvělé herce. Horší mi přišel pár Vetchý - Voříšková, kde ten věkový rozdíl prostě byl vidět. Ondra Vetchý šel párkrát s komičností až na hranici trapnosti a to u Svěráků věru nevidím rád. Ono celkově tam došlo k jakési recyklaci sebe sama a sám Svěrák svými průpovídkami nijak humorně nepůsobil, a to už nemluvím o ,,rorýsovi'' a napodobování jeho pískání... Třeba takového kantora i Svěrák měl, tady se ale moc tlačí na pilu i když se jeho třídní snaží přehlušit projev o Hitlerovi ve školním rozhlase. Tereza ale byla opravdu krásná, v outfitu let čtyřicátých s tím účesem jí to moc seklo i v domácím úboru na dvorku mezi slepičincema byla božská. Válčit někde nad Evropou hned bych si jí nakreslil pod kabinu svého fortressu :-) .V souhrnu jsem tedy zklamán. To, že to bude dobře natočené jsem věděl, od Honzy Svěráka to čekám, ale od scénáře Zdeňka Svěráka jsem očekával víc..resp. jsem zvyklý na víc. Škoda. Takže za mně je to jen za 3 galony leteckého benzínu z přídavné nádrže nějaké stíhačky z eskorty ,,velkých bratrů'' co tenkráte jako stříbrné tečky hučely tam nahoře v modři a psaly na oblohu nad protentokrátem. * * * (24.01.2018) (méně) (více)

Svěráci navazují na své proslulé dílo, jímž je Obecná škola, a současně vzkřísili i tradici české klasické filmové éry, v nichž obraz (Všichni dobří rodáci, Stíny horkého léta) hraje větší důležitost než samotný děj. S velezkušeným kameramanem Vladimírem Smutným v mnoha fázích filmu dosáhli zajímavého vyprávěcího stylu, který osciluje mezi příjemnou komedií o "militantní" klučičí partě v Protektorátu a lehce vypjatým rodinným dramatem, kde došlo k zavržení jednoho člena klanu, jehož fyzický démonický přízrak (vrcholná kreace Oldřicha Kaisera) stále obchází zlověstně kolem. O malém Edovi Součkovi už byla letmá zmínka v Obecné škole, tehdy už byl po smrti, měli jsme už jenom možnost poznat pouze jeho mladšího brášku i jeho rodiče. Nepopírám, že divák znalý rolí v Obecné škole, bude v rozpacích nad předávkou herecké štafety. Je třeba skousnout, že původní rodičovskou dvojku Zdeněk Svěrák a Libuše Šafránková nahradila dvojka Ondřej Vetchý a Tereza Voříšková, že je ve filmu i Jan Tříska, nikoliv jako Igor Hnízdo, nýbrž Edův dědeček, Zdeněk Svěrák je pak učitelem na zdejší škole. Mně to prostě přišlo divné. (Válečný) svět osmiletýma klučičíma očima, který je nuceně odstěhován na venkov ke zbytku svého příbuzenstva, je přece jen trochu jednostrunně odveden, může za to i představitel malého Edy, Alois Grec, nepřispěla k něčemu navíc i jeho iritující čapka ve tvaru kříže, připomínající vymáchané obvazy. Nechci ale přímo žehrat na herecké obsazení, které hraje nadstandardně, až na Petru Špalkovou, jejíž (jakože vtipná) kreace spočívala v tom, že neuměla správně skloňovat. Absolutně nejhorší herecký výkon z celého filmu. Třetí bod dolů, dva odebírám za "čejnč" rolí a Špalkovou, jde na vrub několika málo "flashback" scénám, v nichž je dementním způsobem osvětleno, co kdo z příbuzenstva udělal rodině špatného. Kaiser dementně škrtí svoji starou máti (babka z reklamy na chipsy s Mádlem), načež ho zbytek příbuzenstva od ní dementně odtrhává, až to vypadá, že vidíme nějaký úryvek z pohádky O veliké řepě, následně Jan Tříska propadne hazardu a je zkroušený (to musíte vidět), když prohraje v kartách své milované šimle. A dal by se odebrat i čtvrtý bod, to za to, že po polovině filmu jsem zjistil, že se v něm až tolik zásadního neodehrálo. A určitě panovali i nejasnosti v úmrtí// SPOILER!!! strýčka "Vlka" Kaisera, kdy divným střihem ho vidíme stát na vojenském "osvoboditelském" vlaku, následně už leží bez známek života na návsi//. Nebylo by ale spravedlivé film házet do stejné produkce s českými komerčními splácaninami, jednoduše proto, že Svěráci mají cit pro drobné detaily a potřebné nuance, jejich film vypadá vizuálně nadmíru kvalitně a jejich produkce nakopává zadky všem ostatním českým tvůrcům. Určitě se ale nejedná o žádné přelomové či kompaktní dílo (na poli české kinematografie). Svěráci s umem, který je jim vlastní, přilili do svého již známého konceptu (tragikomického) dětského světa vedle tradičního laskavého humoru i pořádný žejdlík poetických obrazů, které v českém filmu nebyly k vidění pěknou řádku let. 7/10 (24.12.2017) (méně) (více)