Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do tohoto filmu vstupujeme jako do snu. Lenz hledá v Paříži záhadně zmizelou Madeleine. Potkává Hélène, která je sužována vlastní sebezničující touhou. I přesto se mezi nimi rodí šílená láska. Lenz je navzdory vlastnímu přesvědčení zatažen párem sžíraným žárlivostí do temného světa sexuální exploatace. (Letní filmová škola)

Videa (1)

Recenze (8)

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

Philippe Grandrieux je tvorca na ktorého musím mať neskutočnú náladu aj ja: Divák ktorý miluje experimentálnu kinematografiu a art-house. Temná ale miestami nezrozumiteľná poetika ma niekedy láka a baví niekedy nudí.. Tentoraz to bolo tak medzi. Chválim kameru zábery ktoré neboli zaostrené boli parádne. ()

Dikaiarchos 

všechny recenze uživatele

Kdybych byl s revolverem u spánku nucen pojmenovat ideu snímku, vyhrkl bych, že byl (mj.) o spáse (nikoli v religiózním smyslu slova, probůh). Není-li člověk v nejvyšším stupni zoufalství schopen v sobě či kolem sebe nahmatat jakýkoli druh záchrany (neuznáme-li sebedestrukci za svého druhu spásu), může spása přijít jedině jako zásah zvenčí, prostřednictvím jiného člověka. Nejen člověk člověku vlkem, ale i spasitelem. A jelikož zbraň u hlavy nemám, jako bych nic nenapsal; budu si jen šeptem v duchu o filmu mudrovat. Co vím jistě, je, že Grandrieux je jedním z velkých spasitelů mých filmových synapsí. ()

Reklama

cinemafil 

všechny recenze uživatele

Filmová řeč pana Grandrieuxe je náročná i pro milovníky ryzího filmového artu. Narativ je naznačen, minimum dialogů. Přemýšlím , pro koho pan režisér točí. Film je také médium a měl by být nositelem nějakého sdělení. To je u daného filmu tak zašifrované, že leckdo rezignuje. Je to hodně art pour art. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Spánek rozumu plodí nestvůry, naštěstí, jelikož Grandrieuxova noc plná citů může být zabydlena nestvůrami, ale i padlými ženami a padlými anděly sebezničujících emocí. Noc rozumu plodí u Goyi sovy a netopýry a i u Grandrieuxe sestoupíme za netopýry do jeskyně poměrně izolovaného sociálního milieux, v němž se každá náklonnost již ve chvíli zrodu potvrzuje tělesností stejně, jako malířova obraznost přiřkla usínajícím idejím podobu hmatatelných zvířat – a celý film budeme vskutku sledovat, jak každá promluva, každé nejhlubší slovo projde na cestě k druhému člověku do výrazu plně hmatatelného: sexuálního. Aniž se tím jakkoliv kompromituje, vždyť šerosvit je cenná technika, která odhaluje, že kontrast může být působivější než beztvarost dne, a režisér dokazuje, že syntéza v protikladu může sjednotit obraz i slovo. Spojit tak dokonale fantasmaticky, že divák, jenž podlehne, cítí nevyjádřitelné pochopení, ačkoliv nemůže film příliš vysvětlit… Jak totiž koherentně vyjádřit onu spojovací linii, která začíná v jedné říši lidské zkušenosti a končí v jiné? ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

Noční můra Grandrieuxa do kterého divák vstupuje plynutím času a sekvenci filmu. Film je časově vymezen po krátkých, především snových obrazů a tempa, až v hypnotickém rozměru. Grandrieux na rozdíl od předešlých titulech využívá světlo před záběrem, který je v jeho rukách i vědomí nový filmový postup - v Sombre, Un lac, La vie nouvelle využívá, co největší temnotu s minimem světla a detailnost záběru těla, pohybu a krajiny. Nový světlý, až rozzářený prvek Grandrieux využívá i v novější trilogii White Epilepsy/Meurtrière a to především v druhé polovině filmu. Dle mého vysvítá nová optika experimentálního filmu, která sice má stopu z historie avantgardy, ale Grandrieux ji posouvá ještě dál. [lfš, 2017] ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama