Deep in Moss
Kamera:
Václav FronkHudba:
Matěj PortešObsahy(1)
V hlubokém lese, ve vykotlaném pařezu, bydlí Bertík a Josefka. Protože to jsou lesní trnci, starají se ve svém mechovišti o lesní podrost, Josefka šije klobouky parádivým muchomůrkám a Bertík zhasíná a rozsvěcí noční houby – lampy. Žilo by se jim krásně, kdyby se jednoho dne Bertíkovy svítivé houby nezačaly ztrácet... Příběh lesních trnků se tak prolíná s osudem mladé a hezké Rusalky, kterou pomohou z nesnází. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Snaha o vytvorenie poetickej rozprávkovosti. Nežnosť lesnej tíšiny, kde ešte aj biele bodky na červených muchotrávkach majú svoju špeciálnu opatrovateľku z tohto priam kvapká. Zjemnelá lesná duchovnosť sa výtvarne podarila, doslova cítiť ohromné množstvo energie vloženej do filmu. No čo robiť, keď vo výslednom pocite sa to pravé rozprávkovo (pocit z čarovného príbehu s poučením, že každý na svete má svoje miesto) napriek spomenutým kladom osobne nedostavilo. Možno to bolo zvoleným obsadením hlasov, mne tam jednoducho nesedeli (na rozdiel od ostatných spolukomentujúcich). K minutáži: na vcelku jednoduchučký dej trochu pridlhé. Výsledný dojem: 60%. ()
Velmi vydařená loutková pohádka, která má krásnou atmosféru a skvěle doplňující hudbu do milého příběhu lesních tvorů. Jen tak dál ve vytváření podobných dílek. ()
Vydařená loutková pohádka z lesního podrostu má v první řadě báječnou atmosféru. Anna Polívková jako vypravěčka vypráví o tom, jak se stala vypravěčkou. V jednoduchosti je krása. ()
Ošklivá animace (jako postavičky), ale muselo to dát šílenou práci a je to moc precizně připravené a nasnímané. Trošku zamrzí slabší scénář (postavit i kraťas na okusování hub jako medicíně na zlaté hrdlo je dost málo). ()
Takový obyčejný večerníčkový počin s humorem na úrovni, i když místy nejen pro děti. Výtvarně pastva na oko, přestože to není nic velkolepého a docela mě bavila Polívková jako vypravěčka, jen škoda, že neumí oddělit příliš postavy různými hlasy. ()
Poetickým loutkovým filmům držím palce a Až po uši v mechu je jedním z takových filmů. Příjemný hlas vypravěčky (Anna Polívková) vás provede jedním dnem a nocí na malé pasece. Žádné násilí, žádný křik, žádná vražda nebo podlost. Tohle mi po všech těch hororech, dramatech a detektivkách chybělo. Takže ve výsledku je Až po uši v mechu velmi příjemným večerníčkem pro malé i velké děti. ()
Po vizuální stránce tam potenciál je, ale zbytek filmu žvatlavě šumí do ztracena.. Pořád si tam někdo něco nesrozumitelně šišlá pod fousem. Věčně vytřeštěné a vykulené postavy moc sympatií nezískají. Zpívánky jsou protivné... a samotný děj je poměrně neinvenčně odvyprávěná banalita... Dlouho jsem se těšil ale výsledek je obrovské zklamání.. ()
Moc příjemná pohádka, ale vypravěčce i dalším postavám opravdu chvílemi rozumět není, což je ve spojení s hlasitým "zpěvem" víl opravdu otravné. Jinak po vizuální stránce krása, skoro jako od studia Amanita. tvůrců her Botanicula a samorost, ze kterého si podle mého tvůrci hoooodně inspirují. ()
3+Pohádkové příběhy z lesního prostředí vždy táhli a tento by nemusel být vyjímkou. Zajímavé a netradiční loutky, milé písničky, jednodušší příběh i dostatečná stopáž by mohla udržet pozornost menších dětí, aby jste od nich měli na půlhodinky pokoj ;) [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Povedená loutková pohádka, škoda, že podobných nevzniká více. Příběh je jednoduchý, má krásnou atmosféru, svět a propracovanost loutek celkově (zajímavý pohled na rusalky a život v lese). Jako vypravěč je výborná Anna Polívková, její hlas se do filmu hodí a dá se říci, že tak nějak "nutí" se ztišit a celý příběh si v klidu vychutnat. Mohu děkovat tvůrcům za krásné lesní dobrodružství... určitě jsem jej neviděl naposledy. 75% ()
Nádherná pohádka. Velmi mile zpracovaná. ()
České loutkové pohádky se mi velmi líbí a ani tato není výjimkou. Tempo přiměřené, loutky a kulisy nádherné, nadabováno moc pěkně, písničky, které tomu dodávaly tu správnou pohádkovou atmosféru. Na závěr z toho vyplývá ponaučení, že každý něco umí a někam patří, i přesto, že se mu to dlouho nedaří najít. ()
70% Nádherná animace, bohužel Polívková mi to celé kazí. ()
Báře moc fandím - má vlastní, rozeznatelný styl; její loutky jsou milé a originální, bez karikování. Pohádka je to jednoduchoučká, má báječnou atmosféru, fantazii se meze nekladou - však také rusalky zdaleka nevypadají tak, jak jsme zvyklí. Poetičnost a laskavost snímku mi připomíná lyričnost Čtvrtkových pohádek a Večerníčků (Rumcajs, Křemílek a Vochomůrka). Skvělým nápadem je i hlas Anny Polívkové, jejíž projev naprosto koresponduje s duchem pohádky. Už jen to, že se musíte ztišit, abyste slyšeli, a soustředit se, je geniální. Pohádku sledovala na Štědrý den celá naše rozvětvená rodina a takové až posvátné ticho u nás už dlouho nebylo. Všeho je tu načasováno tak akorát, co bychom za to dali u ostatních vánočních pohádek! ()
Viděl jsem to mockrát (díky dětem) a tedy zdá se mi to stále lepší a lepší. A dokonce velmi vtipné, ale ten vtip tam není nijak podbízivý, ten si musí divák najít sám. Proto je možné, že se každý zasměje někde jinde. A otrava se nezasměje. ()
Tady je skoro všechno špatně.Příběhu lze odpustit jeho jednoduchost, ale namluvení, dá-li se to tak nazvat, Annou Polívkovou je přímo tragické, bezduché, prázdné a nebarvité. Příliš velký kontrast ku barevnému a loutkovému příběhu.A TO! bohužel posílá tuto pohádku do kytek - ne-li rovnou do mechu - nebojím se říct, ještě hlouběji než po uši. ()