The Case of the Bloody Iris
The Case of the Bloody Iris
Režie:
Giuliano CarnimeoScénář:
Ernesto GastaldiKamera:
Stelvio MassiHudba:
Bruno NicolaiHrají:
Edwige Fenech, George Hilton, Annabella Incontrera, Giampiero Albertini, Oreste Lionello, Ben Carra, Carla Brait, George Rigaud, Ettore Arena (více)Obsahy(1)
Mladá modelka Jennifer Lansbury a její praštěná kamarádka Marilyn Ricci se stěhují do nového bytu, kde byl předchozí nájemník brutálně zavražděn a jeho vrah nebyl nikdy dopaden. Brzy začíná tajemný zabiják sledovat i Jennifer. Mezi možné podezřelé patří sousedé - a to dravá lesbička, mladý architekt a také starší žena se svým zdeformovaným synem. (Chatterer)
(více)Recenze (21)
Opět jedno lehce nadprůměrné stylové giallo v hlavní roli s hvězdným párem tohoto subžánru Georgem Hiltonem a Edwige Fenech. Oba se společně objevili už v Martinově mistrovské excentrické prvotině "Strange Vice of Mrs. Wardh". Pro Fenech to byl v tomto subžánru už třetí zářez, pro Hiltona druhý, později si spolu ještě zahráli v "Tutti i colori del buio". Film má nádherné umístění a krásnou Massiho kameru (později už jako samostatný režisér), což je patrně nejsilnější článek tohoto filmu s tradičními giallo elementy. Massiho specializací byl pak cca za 1-2 roky především italský žánr poliziotteschi, nicméně i z tohoto filmu jsem měl tento dojem, a to z jeho některých úhlů kamery a některých sekvencí. Obraz a vizuální stránka filmu společně se skvěle zvolenou elegantní Nicolaiovou hudbou jsou skutečně nádherné a tak trochu v tomto žánru i neobvyklé. Činžovní dům a tajemný, šílený typicky černě oděný zabiják s gumovými rukavicemi a skalpelem, sadistické a obrazově nepříjemné, ale hlavně vynalézavé vraždy. Ta předposlední, památná, v rušných ulicích za bílého dne, kde pomalu došlo k lynči, byla hodně dobrá. Hraní je slabší, charaktery jednotlivých herců dobré, film ale obsahoval i nezbytnou dávku zdravého humoru, o to se postarala vtipná policejní dvojka. Smyslná Edwige Fenech, nejmenovaná královna gialla (ve filmu fotomodelka Jennifer), jako hrdinka nic moc, ale nebýt tam ona, tak se není pomalu na co koukat. Její obrazová přítomnost byla skutečně vyjímečná, a to když byla v nebezpečí nebo jen měla strach, tak v její tváři bylo stále něco kouzelného. Kdo je tedy zabiják a jaké jsou jeho motivy? Vzhledem k poměrně dostatečnému množství různých intrik, spiknutí a spletitostí s nekonečnými falešnými stopami a se spoustou podezřelých (kteří ale postupně odpadávají) to není téměř až do překvapivého konce jisté, což je dobře a což u tohoto druhu filmu vždy spolehlivě funguje. Děsivé, hrozivé, atmosferické, sexy, doporučeno nejen fanouškům žánru. Komentář zde jako čtvrtý v pořadí. ()
Carnimeo neumí obrazově čarovat jako Argento nebo Martino (a trochu mi lezl na nervy častým zoomováním), ale umí pobavit. Iris je giallo odlehčené opravdu vtipnou dvojkou policajtů, napínavé, když jde vrah na věc, nenudící, protože vám každou chvíli podstrkuje jiného možného pachatele, a hlavně Edwige Fenech se prostě neokouká (po kom Tarantino pojmenoval generála, co ho hraje Mike Myers v Panchartech?) a i tady dostává svému zvyku odkládat oblečení, kdy je to jen možné. 70% P.S. Pěkná galerie. ()
Tohle giallo stojí samozřejmě na výkonu půvabné E. Fenechové. Maskovaný vrah s rukavicemi a nožem, bílé kosatce, krev. Rozsáhlý bytový dům připomíná gotický hrad, který má místo podzemního labyrintu strojovnu s kotelnou, na něž také dojde. Autoři jako vždy vedou diváka záměrně k různým postavám, co by se mohly ukrývat pod maskou. Hned úvodní vražda ve výtahu napoví, že vrah si svoji práci vychutnává. Jennifer se zoufale zmítá mezi postavami a vzpomínkami a má pocit, že jí nikdo nevěří. Že její obavy bere okolí na lehkou váhu, včetně kamarádky Marilyn, se pro ni stává až nesnesitelným. Solidní kamera, typická žánrová hudba. Temné vrakoviště, ulice plné lidí, co si jdou za svým, a obavy, kdy vrah znovu udeří. Policie si přiznává, že by se měla raději dát k hasičům, jelikož tam by mohla být prospěšnější... ()
Generické giallo, ktoré, netuším prečo, sa tu teší takej pozitívnej odozve. Je to len spleť klišé a povinnej jazdy s nudným príbehom s nezaujímavou pointou, ktorú korení kvantum účelovosti. Jediné, čo zaujme, sú kamera a ako vždy nádherná Edwige Fenech - ale jedno i druhé sú viac menej žánrovým atribútom gialla, takže nič to nemení na tom, že ide o rutinu ťažkého kalibru... ()
Sympatické a pravé giallo, to sa musí nechať. Aj napriek tomu, že má všetko čo má mať, nedokázalo sa mi dostať pod kožu. Zato v úvodnom morde v bytovom komplexe spáchanom záhadným vrahom v rukaviciach, sa išlo až pod ňu. Evidentne sa jednalo o vychytenú lokalitu nájomných bytov, keďže za krátko je voľný byt k dispozícii ďalšej záujemkyni – modelke Jennifer, ktorá však ale netuší, že apetít vraha sa ešte nenaplnil. Široký okruh možných páchateľov, ľahostajná polícia na ktorú nie je spoľahnutie a pretrvávajúce nebezpečenstvo, psychický stav Jennifer nijako neuľahčujú. Vďaka všemožným zvratom a postupnom odkrývaní tých najdôležitejších častí krvavej skladačky, je riešenie prípadu schované až na tom zhruba poslednom úlomku. Pár krát sa mi ho počas eliminácie možných podozrivých podarilo odkryť, nič však nebolo sto percentne isté. Pre neoblomných zarytých priaznivcov gialla bude projekcia The Case of the Bloody Iris filmovým sviatkom. ()
Nebýt Edwige tak asi žádná sláva. Asi píšu záměrně, protože při pohledu na ni prostě nedokážu střízlivě uvažovat a tak mi nezbývá než se opakovat a opět odpouštět, ať už nedomrlou hudební stránku či příliš nápadné indicie k odhalení vraha a pak "překvapivé" odmaskování. U gialla čekám spíš něco ve smyslu : "Tohle by mohl být on a ve finále není ." než "Tohle je jasně on a ve finále opravdu je." Navíc kromě Edwige ( jak jinak, že) se tady moc nevytáhli ani ostatní herci, zejména George Hilton tady dostal málo prostoru nebo svou roli odflákl, nevím, byl takový nijaký, fádní, nulový či co a např. to duo policistů už mě přímo sralo. Jenže Edwige...čtyři. ()
Slušné giallo so všetkým čo k tomu patrí (podarené vraždy, maskovaný vrah, pekné a často nahé slečny), navyše obohatené o komediálny prvok v podobe policajtov s nulovým IQ. Trochu zamrzí počet vrážd, hlavne z toho dôvodu, že prvé dve sú originálne a pre obete veľmi nepríjemné. Fanúšikom gialla však rozhodne doporučujem, pretože aj napriek veľkému množstvu rôznych logických kiksov je máloktoré giallo tak zábavné ako práve The Case of the Bloody Iris. ()
Giallo, také populárne v Taliansku v 70-tych rokoch, je v tomto prípade odľahčené vtipnou dvojicou vyšetrovateľov. Inak filmu dominuje Edwige Fenech, ktorá bola dobrá vo vyzliekaní sa. ()
V tomhle giallu jsou úplně všechny elementy, které má správné giallo obsahovat. Škoda jen, že to není to správné giallo. Je to zábavný film, dobře natočený, celkem dobře obsazený, byť herecké výkony nejsou nijak valné, i jindy skvělí Hilton a Fenech to tu táhnou spíše jen na svém charisma, a Ben Carra Ivana Rassimova nenahradí, i kdyby se rozkrájel, ale hlavně je zoufale neoriginální. Na druhou stranu, jako prototyp toho, co je vlastně giallo, bych ho začátečníkovi určitě doporučil. Ostatně napoprvé jako třetí film, co jsem v žánru viděl, se mi to líbilo o dost víc. ()
Nudou ubíjajúce a slabučké giallo, ktoré takmer stopercentne postráda napätie. Atmosféra ujde. Nevýrazné. ()
Hneď začiatočná vražda bola efektná, ale čo sa dialo hneď po nej, mi prišlo dosť nezmyselné. Toto giallo hrá dosť na erotiku, čo zas, ale nie je u gialla samozrejme výnimkou, len tu je tej erotiky viacej ako sa očakáva. Len mi vadili niektoré zbytočné scény. A ľahostajnosť i neohrabanosť policajtov tu nebola veľmi vhodná a niekedy sa mi zdalo, že už zasahuje až do čierneho humoru. Je tu veľmi veľký okruh podozrivých a v tom vidím veľkú výhodu filmu, lebo roztočené to mal solídne. Mystérium okolo vraha je tu silné a naozaj mu to v tomto aj dosť dlho vychádza. E. Fenech bola krásna, zmyselná a zahrala z veľkou noblesou, ale o ostatných to žiaľ povedať nemôžem. A vraha som vôbec netušil, čo ma celkom prekvapilo, lebo často sa toto nestáva . Silne 3*. ()
Italský snímek „Perché quelle strane gocce di sangue sul corpo di Jennifer?“ je velmi příjemné giallo, které není tak tajemné, jak by si tvůrci přáli, ale stejně vydržíte až do konce, aby se odhalil ten, kdo je vrahem. A nakonec se odhalí. A kamera se celou dobu točí kolem krásné hlavní hrdinky. A na Edwige se prostě dobře kouká. Sama dokáže film skvěle utáhnout. ()
Trefná pasca na giallo fans, ktorá dáva fandom presne to, čo chcú. Urban, ale aj tak krásne Taliansko, klasickú Nicolaiovu hudbu, ktorá vám nepôjde z hlavy, neskutočne sexy 70s giallo ikonu Edwige Fenech, charizmatického Hiltona, tak akurát zamotaný dej a skvelé rozuzlenie. Kills nijako nevybočujú, ale sú O.K., naviac je tu možno trošičku viac humoru. Pre giallo pozitívnych jasná droga. ()
Musím zdůraznit, že hlavní ženská postava Jennifer dostává docela zabrat a to jak po fyzické, tak hlavně i psychické stránce... V domě, kde se většina vražd odehraje, bydlí snad jenom lidé s různými tajemstvími, která chtějí před světem – či svými nejbližšími zatajit po celý svůj život. Podle mne je na tomto giallu zajímavé především to, že se režisér dotýká problému, jak většinová společnost nahlíží na menšiny (homosexualita), či na jednotlivce s určitými (třeba tělesnými) problémy. Dále např. pokrytectví společnosti, která sice veřejně odmítá prostituci, ale v podstatě ji tiše toleruje a tedy i podporuje... ()
Parádne Giallo kde mi ku šťastiu nechýbalo vôbec nič. Skvelo zamiešané ingrediencie réžie, scenára, hudby a hercov robia s tejto snímky perlu tohoto Talianskeho okrajového žánru. Zvodná Edwige Fenech opäť nesklamala. Jeden s jej najlepších výkonov. Vyzdvihujem aj Argentovskú kameru ktorá snímala zo zaujímavých uhlov. Soundtrack v podaní Bruna Nicolaia takisto nesklamal. Titulná skladba je taká povedal by som trocha dotieravá ale nie vyslovene zlá, na konci som si ju aj obľúbil. Dôvod takto vysokého hodnotenia tkvie hlavne v záverečnom finále ktoré ma držalo v napätí až dokonca a opäť ma utvrdilo v tom prečo mám tak veľmi rád tento pokleslí žáner. Zase som neuhádol kto bol skutočne vrahom. ()
Hodně je to tu řazeno jako lehce nadprůměrné giallo, ale mě tenhle snímek dostal dokonale. Osvědčená dvojice Fenech-Hilton odvedla opět dobrou práci a určitě jsou špičkou tohoto žánru. Bruno Nicolai jako vždy připojil trefnou a podmanivou hudbu a troufám si říct, že mistr oboru Sergio Martino, zde byl plnohodnotně nahrazen Carnimeem. Už od počátku je film plný vraždění (prostitutka, černošská striptérka) a v tomto tempu se udrží po celou dobu. Postupně jsou zavražďováni další podezřelí, jako manžel Jennifer, či sousedka Sheila. Snímek má napínavou atmosféru v podstatě v průběhu celého děje a vrcholí napínavou scénou ve sklepě. Že je vše trochu jinak, je zase jen známkou kvality tohoto žánru. Film je doplněn celkem komickou dvojicí policejních vyšetřovatelů, vždyť sami uznali, že mohou maximálně k hasičům, jestli tam, ale není zapotřebí mozek. ()
Ten bytovej dum byl teda neco. Hned jsem si vzpomnel na scenku s architektama z Monty Pythonu. :-) V tomto giallu potesi Edwige, Hilton, ale taky treba Evi Farinelli nebo Paola Quattrini, podivinsky houslista s lesbickou dcerou, starena s postizenym synem, cernosska bojovnice...dobra particka. :-) Detektivove sbiraji znamky a ja jsem spokojen. ()
Zdá se mi to nebo Fenech hraje v každém giallu 70. let úplně ten stejný charakter? Takže i zde je opět perverzní, úchylná, promiskuitní, vyšilující a nanejvýš hloupoučká. Zase jsem ji nemohl přijít na jméno. :-) Alespoň Hiltonova postava měla něco do sebe a byla trošku zajímavá a je jen škoda, že právě na něho nezbylo víc času. Závěrečný flashback dal jeho postavě ještě hlubší rozměr, bohužel tohle přišlo až někdy 30 sekund před koncem. Další charaktery taková ta otravná béčková klasika, kde není nikdo normální. Režie průměrná, ostatně Carnimea znám z mnoha westernů a tam též jen průměr. Příběh a motivace vraha slabota a vraždy taky bez šťávy, tak alespoň to zachraňuje Nicolai svoji hudbou, která překonává ostatní složky snímku. Dvě dobré scény - Hilton obklíčen davem a závěrečný pád. ()
Dobré giallo s humornou vložkou,která potěší.Celkově ale nevýrazné,možná by bylo k věci dát větší možnost prostoru právě Hiltonovi.Je to ale můj názor. ()
Lehce detektivní giallo, plné "70's nasties" a v hlavní roli jsou tentokrát gumové namísto klasických kožených rukavic. Přemýšlivého diváka nepotěší, že se vrah v průbehu svéhu řádění pohybuje po celém věžáku naprosto nelogicky až zázračně. Hodnocení táhne nahoru solidní závěr. ()