Yek Shahrvand-e Kamelan Maamouli
A Very Ordinary Citizen
VOD (1)
Obsahy(1)
Pan Safarí má po smrti své choti problémy se soustředěním, způsobenými nástupem onemocnění Alzheimerovou chorobou, a nachází se v krizi spojené s přibývajícím věkem. Jeho syn žijící v zahraničí nemá možnost vrátit se do země a starat se o něj, pozve ho tedy k sobě. Sára, mladá žena, která pracuje v cestovní kanceláři, souhlasí s tím, že panu Safarímu pomůže vyřídit cestovní dokumenty. Pak se do ní však pan Safarí zamiluje. Místo plánované cesty se soustředí na získání její lásky. Rozhodne se, že si ji musí naklonit za každou cenu, byť by se měl uchýlit k vraždě. Po strašném činu nadobro ztrácí paměť. (i/o post)
(více)Recenze (10)
Paradoxně je ten film nejlepší a nejvýmluvnější, když se nesnaží o ničem být. Když se ke konci rozjede děj, odhalí se banalita a odhadnutelnost toho všeho. Přesto fajn a především skvělý cit pro timing. 3 a 1/2 ()
Tento neobyčejný film o neobyčejném Íránci je bohužel trochu nevyrovnaný. Myslím, že k němu ta koncová reklama na tradiční íránský chléb sangak ústící v absurdní pointu moc nepasuje. Ale do té doby velmi dobré. ()
Obyčejný člověk plyne pomalu, ale napětí je budováno tak jemně, že jsem nevěděl co mě vlastně zasáhlo. ()
Tak ako väčšina iránskych filmov, aj tento film mal nesmierne pomalé tempo s početnými dlhými zábermi na tému každodennosti ľudského bytia. Musím uznať, že takáto kompozícia nie je zrovna môj šálok čaju, ale tématicky dokážu iránske filmy skutočne zaujať. Len keby tam bolo aspoň také allegro, a aspoň 5x viac dialógov, to by tomu výrazne pomohlo. Scenár bol vo svojej podstate fajn, akurát ten koniec som až tak nepochopil :( 2* ()
Neobyčejně nedá zapomenout na lásku, která je pro něj potřebnou kalorií, kořením na chlebu každodenním. V teorii darem božím, v praxi ďáblovým. ()
Příběh pana Safarího musí dojmout, i když mi dojem z filmu maličko pokazil závěr. Íránci prostě točit umí. Dělají to po svém (nevím, jakou roli v tomto filmu měla česká koprodukce, asi finance). Je to vždycky pojaté netradičně, ale osobité. Děj má přes dlouhé záběry, kde se zdánlivě nic neděje, pružný děj, každá scéna jej posouvá dopředu, nic není zbytečné. Později pochopíme, že Safarí hrozně miloval svou ženu, která jej opustila. Nosil jí stále každé ráno chléb, až se jednoho dne... vlastně to bylo v noci, kdy dostal nářez. A pak se zamiloval do přítelkyně svého syna. Starý, opuštěný, sklerotický. Skvělý výkon Sourena Mnatsakaniana. Jaký smutek a beznaděj, lítost i pocit opuštnosti, a náhle obnovená naděje, pro kterou vraždil a loupil... ()
Bavil jsem se. Dědek který nemá většinu filmu absolutně žádný výraz ve tváři mě oddělal. Příběh je sám o sobě zajímavý a herci jsou překvapivě dobří. Citlivá režie a vtipně podaná Íránská kultura plusem. ()
Proč mě tento film nebavil víc? Protože je celý film uzpůsoben jen a pouze závěru. Abych pochopili přechozích pětaosmdesát minut musíme shlédnout závěrečných pět. A ani ty nevysvětlují úplně vše. Na druhé straně Íránské filmy nejsou v Česku časté, takže je to zajímavá sonda do běžného života Íránců. I když jen malinká. ()
Stáří je svině, zvláště když se kolem pohybuje taková pěkná slečna. Film hodně připomíná i režisérova předchozího Parvíze. ()
Souhlas s xxmartinxx. Ten "akční" závěr mi moc nesedl. Ale je to jiné, než běžná komerce, ten film by si zasloužil aspoň 70%. ()
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)