Voir du pays
The Stopover
Medzipristátie
Kamera:
Jean-Louis VialardHrají:
Soko, Ariane Labed, Ginger Romàn, Karim Leklou, Jeremie Laheurte, Makis Papadimitriou, Alexis Manenti, Robin BardeVOD (1)
Obsahy(1)
Po skončení jejich služby v Afghánistánu dostanou dvě mladé vojínky společně se svou jednotkou tři dny na „zotavenou" v pětihvězdičkovém letovisku na Kypru. Ale zapomenout na válku a násilí není tak snadné. Cestou domů z Afghánistánu se skupina francouzských vojáků zastaví na Kypru, kde mají čas na „dekompresi" – tři dny ve sluncem zalitém letovisku, kde podstoupí intenzivní psychologickou první pomoc, aby se zbavili válečných traumat. Zde, mezi křišťálově modrou vodou a hordou turistů, musejí Marine s Aurorou – dvě z pouhých tří žen v jednotce tvořené převážně muži – čelit vzteku, traumatům a sexismu v armádě, zatímco se ze všech sil snaží přizpůsobit „normálnímu" životu. Toto strhující drama, které získalo cenu za nejlepší scénář v sekci Un Certain Regard filmového festivalu v Cannes, nabízí vskutku vzácný pohled na šrámy, které válka zanechala na duších vojínek. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (12)
"Brýle na oči, trauma útočí!" Zasloužený (říká Francie) relax pro hrdiny (co tady v Afghánu vlastně dělám) v luxusním all inclusive letovisku na břehu moře (bolesti), skvělé jídlo a pití, vybavené fitko, diskotéka a karaoke u bazénu (traumat). Místo úlevných slz jen alkohol proudem teče a rány na duši se (před celým sálem) doširoka rozevírají. I sůl se do nich sype, to aby se pak doma (divné slovo) v prý normálním (změkčilém a poživačném) světě ty rány rychleji zacelily. Takhle divně zdůvodňují vojákům a vojačkám (bezva nápad, ty ženy v bojových jednotkách) jejich mučení virtuální realitou vymydlení a nažehlení armádní psychologové. Srát se vojákům do hlavy zkoušejí samozřejmě chytře, tzn. podle idiotských manuálů, sepsaných dobroserskými civilisty v bezpečí kanceláří. TRAUMA OKÉNKO: [][] Jaká nejzávažnější otázka zůstala nezodpovězena? A) Kdo kde koho nechal ve štychu? B) Kdo komu zasedl místo na sedadle smrti? C) Kam přišla ta utržená noha? D) Proč (de facto veřejné) znásilnění, vedle chcípající přejeté kozy, zůstalo zcela bez odezvy? Ve scénáři i v jednotce! [][] Uhodli jste, nezodpovězená zůstala otázka D). To nevadí, letíme přece domů. :-/ Stupeň stresu, od 1* do 5*? Jen tři. ()
Příběh je z ranku poctivých evropských dramat na základě těžko otevíratelných evropských stigmat. Francouzští vojáci a vojačky se vrací z Afghánistánu a armáda jim připraví tři dny relaxu na národnostně schizofrenním Kypru. Lepší místo by si snad ani vybrat nemohli. Standardní Francouz toho ale o Kypru ví asi tolik, jako já o pletení pánských svetrů, takže je z kraje musí poučit, kde to vůbec jsou, a že se opravdu jedná o Evropu. Následuje vcelku zajímavá sonda do hlav jednotlivých vojenských bezmozků a na závěr dojde k mírnému vyfouknutí emocí, které nijak zásadně nešokuje, jak by mohlo. ()
Psychologicky věrohodný obrázek, jak válka škodí lidským duším. 1) Ženy v profesionální armádě. Posttraumatický stres. Psychologický debriefing jako krizově intervenční technika._____ 2) Trochu rozpačitý, i když logický konec._____ 3) Docela zajímavý film, na který ale za pár týdnů zapomenu. ()
Po dlhšom čase znova francúzi, a znova krok vedľa. Začiatok a rozbeh fajn, problém nastáva v nejakom udržaní dejovej stopy, v ktorej sa režisérke duo nevie rozhodnúť, či má točiť antimoslimský, antivojnový, antixenofóbny film alebo len frašku pošahaní francúzsky vojaci na Cypre. A s tým som mal problém. Veľmi rýchlo zabudnuteľné ()
Film u kterého máte dojem že režiser ani neví co točí.Sice aktuální téma ale realita je někde jinde.Divák by se asi měl ptát a dozvědět se odpověď :co se děje v hlavách před tím než se rozhodnou vojáci na tu misi jít.Pokud mají prioritu jako ta holka = zabezpečení rodiny ,pak jim v reálu ze všeho může přepnout ()
Reklama