Clara Hakedosha
Saint Clara
Kamera:
Valentin BelonogovHrají:
Etgar Keret, Jig'al Na'or, Orly Silbersatz, Žeňa Dodina, Tal Ben-Bina, Menashe Noy, Maya Maron, Joe El DrorObsahy(1)
Film byl natočen podle knihy Nápady svaté Kláry od Pavla Kohouta. Mladá dívka Klára zdědila po matce nadpřirozené schopnosti. Ty použije při písemce z matematiky, kdy uhádne tři čísla příkladů z tisíce. Od té doby jí skupinka vrstevníků ze třídy začne využívat, následně se však do ní zamilují... (forrest23)
Recenze (39)
Křišťálový glóbus - výběr ()
To je druhý čistokrevný kousek z Izraele, který bych asi úplně každému nedoporučovala. Je zvláštní, trochu na mě působil jako bizarní experiment, vůbec bych ho na Izrael netipla, neptejte se proč, prostě je to tak. Je tam spoustu úsměvných momentů, které se střídají s těmi slabšími a smutnějšími. Tikel byl sympaťák kluk a Klára takové nevinné dítko, které umí dělat divy. Mám trochu ambivalentní pocity, protože chválu za pokus natočit něco jinak než jsme zvyklí, by si zasloužil, ale přece jen mě to trochu minulo, takže za mě je to ušmudlaná čtyřka. ()
Asi tak 13 let uplynulo od doby, kdy jsem Svatou Kláru viděl poprvé. I po letech jsem si pořád pamatoval různý útržky a jednotlivý scénky a chtěl jsem to vidět znovu. Jenže název jsem zapomněl, takže jsem nebyl schopnej vypátrat, co to bylo za film. Až nedávno jsem úplně náhodou tady narazil na nějakej film Svatá Klára, jehož název mi sice nic neřikal, ale po přečtení obsahu jsem si uvědomil, že to je ono. Svatá Klára je v podstatě celkem o ničem. Nebo jestli to bylo o "něčem", tak já jsem to prostě nepochopil. Je to jakási bizarní, fantasmagorická, lehce kyberpunková story o tom, jak nějaká partička spolužáků ve věku cca 14 let jen tak různě zevluje po všemožnejch depresivních a ošuntělejch místech, občas jdou do školy, nebo vykládaj něco o nějaký revoluci. Zní to jako blbost, ale z nějakýho nevysvětlitelnýho důvodu mě ten film hned od začátku zaujal a já se od toho nemoh odtrhnout. A to já teda jinak "divný" filmy zrovna moc nemusim. Hodnotim teda celkem vysoko, ale nejsem schopnej to nijak racionálně zdůvodnit... ()
Slovní spojení jako "velmi realistický film ze současného Izraele" mi ke Svaté Kláře opravdu nesedí :) Film je (především herecky a vizuálně) velice stylizovaný a zasazený do jakési bizarní industriální budoucnosti, v níž září neony a děti zosobňující nejrůznější podoby rebelie přemítají o nějaké nadcházející revoluci...Je to obraz lidskosti a přirozenosti přežívající v umělé sterilitě "oficiálního" svět (resp. režimu)? Mnohé by tomu napovídalo. Ovšem musím se přiznat, že mne to svou atmosférou i tajuplnými alegoriemi většinu času míjelo. ()
Nejlepší film na LFŠ 08 ()
Veľmi nerád hodnotím odpadom, ale čo je veľa to je veľa, všetko má svoje hranice. Neviem čo sa pánu Kohoutovi honilo hlavou keď písal predlohu, ale určite to nebolo nič dobré. Alebo možno, že mu krivdím, možno len to prevedenie do filmovej podoby bolo katastrofálne, ťažko povedať. No v každom prípade si knihu neprečítam, po tejto filmovej sračke som stratil aj najmenší záujem. Všetko tu bolo nesympatické a iritujúce, od filmových postáv, výpravy, réžie, hercov až po všeobecne údesnú atmosféru. Jediné čo by mohlo aspoň ako-tak zaujať bola bizarná predstava toho prostredia, v ktorom sa postavy pohybovali, no bez pridanej hodnoty to aj tak nemalo žiaden význam, boli to len obrázky kulís, nič viac. A príbeh samotný? K tomu sa už radšej nebudem vyjadrovať. Nepamätám si iný film, kde by sa mi od nudy a celkového znechutenia chcelo grcať, veď už len ten základný motív námetu bol tak banálny a šedivý až hrôza. Aby som to zhrnul - film je len sled nič nehovoriacich príšerne nudných obrázkov kulís a nesympatických postáv s ich nezáživným jednaním, banálnou pointou a trápnym romantickým pokusom na záver. ()
Překvapující adaptace Kohoutovy satiry Nápady svaté Kláry, uvedená v karlovarské soutěži, odkud si režisérské duo Ori Sivan – Ari Folman, dnes proslulý tvůrce experimentující s animátorskými postupy, odneslo Zvláštní cenu poroty. Oproti dřívějšímu exilovému zpracování Vojtěcha Jasného, zachovávajícímu alegorický tón a české reálie, se debutující dvojice pustila do nesvázané, až extravagantně stylizované verze, jež rozehrává původní fantaskní, věšteckou zápletku po svém. Nadpřirozená schopnost spolužačky Kláry tu je bizarně okolím probírána v souvislostech s ruským (krymským) původem její rodiny, záhadnou (snad tarkovského) Zónou, a dívka od své obdobně zkušené matky získává radu, ať počká, než při prvním zamilování magická předvídavost pomine. Svěží a svérázný tón, nesoucí se v atmosféře rockové muziky 90. let, protíná vyprávění vděčně zabarveným filtrem zaměřujícím se výrazně na teenagerovský svět, mladistvé vzpoury (proti škole, proti systému, za revolucí), rozpaky a emoce a první doteky lásky. ()
Presne na takéto filmy som ako mladšia chodila do filmového klubu. V podstate divná vec, ale tá čudná atmosféra ma opantala a tie decká hrali tých punkových grázlikov ohromne prirodzene .. mňa bavilo a aj hudba nebola zlá. A sem-tam slušná hláška .. Za milión si kúpim nové volvo s mramorovým volantom. 3,5* ()
[LFŠ 2008] Pro mě největší překvapení festivalu. To co Izraelci natočili je něco naprosto neuvěřitelného. ()
Co opravdu nesnáším, jsou adaptace výborných literárních děl, které se snaží být originální, ale ve výsledku působí neskonale hloupě. Zařekl jsem se, že hodnocení odpad se vyvaruji, ale už jsem tohle předsevzetí třikrát porušil a jestliže jsem tak ohodnotil prznění Kunderova díla, můj obdiv a úcta ke Kohoutově zábavné a poučné knize mi velí zachovat se stejně. Byl to první izraelský film, který jsem kdy viděl a myslím, že i nadobro poslední. Jestli takkhle Izraelci nákladají s literárními skvosty, ruce pryč od jejich filmů. ()
Nijak mě neoslovilo ani Kohoutovo dílo a tenhle film byl pro mě od samotného začátku naprosto nestravitelný, ať už se jednalo o zpracování nebo o herce. Zvládl jsem třičtvrtě hodiny. Pak jsem to musel vypnout a vyhodit. ()
Krásně potutelný bizár. Neotřelé téma i jeho zpracování. ()
Veeeeeeeeeeeeeeeelmi příjemný film. ()
Správně ujetá a veskrze vtipná komedie, klenot izraelského filmu. ()
Když Klára chce , umí dělat zázraky. Poznají to ve škole i v městečku , kde žije.Jenomže láska může všechno změnit......Jemná komedie o parapsychologické destrukci vznikla podle novely Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové.Hrají tam Johny Peterson , Luci Dubinchik a Halil Elohev. ()
Velmi silně stylizované. První co mne napadlo při sledování by se dalo zformulovat asi takto: "Tvůrci tohoto filmu museli být silně frustrováni." Klára je velmi rozporuplný film, na jednu stranu bizarní, na druhou plný klišé. Na jednu stranu rebelantský a na druhou velmi konvenčně vyznívající atd. Jediné co dle mého není, tak není filmem pro děti, jak tu někdo píše. ()
Ten film vypadá jakoby ho natočila Lady Gaga ... ()
Fantasmagoricka, az apokalypticky ujeta kravina pro otrle. Snad krome samotne Klary je film plny nesympatickych postav, jejichz osudy me velmi brzy prestaly zajimat. Natoceno je to stejne neprirozene, jako je cely dej filmu. Pobavil snad jen reditel skoly s historkou o Edith Piaf a hudba je taky dobra. Verim, ze videt film v 90. letech, zaujal by me vice. ()
Svatá Klára je především takový manýristický koktejl z jedné izraelské školy. Rusové byli ve své době (kdy byli noví příchozí do Izraele) opředeni jistou mystikou a spolužačka Klára je ve třídě velkou neznámou. Díky svým schopnostem a divným příbuzným si získá lásku i obdiv spolužáků. Film trochu připomíná novou vlnu v šedesátých letech. Ovšem izraelský přístup k látce je natolik originální a ujetý, že lze snímek zařadit mezi to nejleší, co vůbec v Izraeli vzniklo. Tento film, Život podle Agfy, Walk on water a Jana a její přátelé jsou základní pilíře izraelské kinematografie.100% ()
Zvláštní film, skoro až pošahaný, ale tak krásný a přímočarý! A je v něm úplně všechno :-) ()